Dům ve spojení dřeva a kamene vyrostl na půdorysu původní staré usedlosti

Dana Jakoubková | Neděle, 18. duben 2021 |

Tajuplný příběh, kterým začíná David vyprávění o svém domě, jako by vypadl ze stránek Knihy o Jizerských horách od Miroslava Nevrlého, kterou tak kouzelně nastudoval pro Český rozhlas režisér shodného „pamětnického" jména Michal Bureš. Okamžitě mi ke stavitelskému pragmatismu naskakuje asociace o křídlech snílků, bez kterých si genezi tohoto domu dokážu jen těžko představit.

První pocity z návštěvy dřevostavby

Starej Bureš pamatuje ještě časy, kdy na Zaječáku nevládly Brady. Zaječí kolonie neměla tehdy slitování a pořádala nájezdy na všechno, co mělo listy. Místní proto pomalu opouštěli svoje statky. Dnes už vlastně nikdo neví, proč se staré stavení v jizerskohorském úbočí jednoho dne rozhodly osídlit Brady z města. V místních lesích se špitá, že podepsaly se zajíci dohodu, jejíž obsah nikdo nezná. Jisté je, že jejich příchodem do Zaječího dolu v něm provždy zavládl klid.

Architektura horských oblastí rozhodně není jednoduchou záležitostí. Člověk musí věnovat velkou pozornost krajině i analýze historických budov, aby pochopil, čeho dosáhly jejich formy a jak utvářely místní stavební kulturu. V případě Zaječáku se to pozoruhodně povedlo. Ale cesta k němu vzala dvakrát úplně jiný směr.

Stavebník míní, architekt mění

„Na začátku byla pěkná ´zelená louka´, určená pro novostavbu," vypráví David. „Když se na ni ale přijeli architekti podívat, padla otázka, zda by nebyl vhodnějším místem pozemek vedle, kde stála stará usedlost. Přemýšlení o návrhu nám chvíli zabralo, ale nakonec jsme se skutečně stali majiteli onoho historického domu a přilehlého sadu, čehož rozhodně nelitujeme."

Pohledná stavba, kterou vidíte na fotkách, však není zdařilou rekonstrukcí, jak by se mohlo z předchozích řádků a prvního dojmu zdát. Dům jenom vyrostl na půdorysu původní usedlosti a svým tvaroslovím na ni navazuje. „Rekonstrukce starého domu byla sice naší prvotní představou, ale tu nám architekti celkem racionálně vymluvili," dodává David.

Foto: David Maštálka

Pozorovatelna: „Stodolová" část domu poskytuje vizuální i zvukové spojení s exteriérem, slouží jako letní, jarní i podzimní rodinná klubovna nebo ateliér a je uzavíratelná vraty korespondujícími materiálově s fasádou. Vešla se do ní kromě posezení i skříň na nářadí a velkokapacitní dřevník, neboť zimy jsou v tomto kraji tuhé. Navazující kamenný sklípek k ukládání jablek ze sadu či kvalitního vína je fragmentem původní chalupy. Nad „stodolou" ustupuje strop do prostoru galerie, z níž lze projít jak do pracovny a ložnicové části, tak vyjít přes padací lávku ven k lesu. Foto: David Maštálka

Dřevo na každém kroku: Dispozice domu reinterpretuje tradiční pojetí a vytváří světlý, vzdušný a moderní interiér. Podobně, jako tomu bylo ve staré chalupě, zahrnuje přízemí sednici, tedy společenský prostor s kuchyní, kde se schází celá rodina se zajíci u jídelního stolu, hřejí se u kamen nebo hrají mariáš. Nábytková stěna z truhlářské překližky se táhne podél celé místnosti, obsahově využitá podle jednotlivých prostorových zón. Jeden konec sednice zabral velký dřevěný jídelní stůl s navazující kuchyní, na konci opačném je obývákový kout. Obě části opticky dělí akumulační kamna a rozdílný materiál podlahy – v kuchyni a jídelně je položena dlažba, „v obýváku" pak dřevěná vrstvená podlaha. Foto: David Maštálka

Každá část domu něčím překvapí, nadchne, něco nabízí – tu prostor k povalování, tu k pozorování krajiny, nebo jen možnost zašít se před okolním světem.

Výhled: Relaxační kout obýváku je řešen velmi střídmě. Hlavní pozornost na sebe strhává velké okno, respektive laně, které se před ním ráno pasou. Foto: David Maštálka

Foto: David Maštálka

Prostor: Zádveří odráží pragmatickou potřebu dostatečného manipulačního prostoru pro více lidí najednou. Designovou protiváhu mu dodává na míru vyrobená skříň s lavičkou, skrz niž jsou vyfrézované mřížky k prostupu teplého vzduchu. Foto: David Maštálka

Drsné podmínky vyžadují trvanlivé materiály

Dávní stavitelé využili pro konstrukci nejdostupnější a nejodolnější místní materiál – kámen a dřevo. Jelikož ale stavba neměla téměř žádné základy a protože záchrana starého domu představovala mnohem vyšší náklady než výstavba nového, rozhodl se David jej na radu architektů strhnout a nahradit dřevostavbou.

Cit architektů pro krajinu a jejich zkušenosti se stavbami v horách pak vyústily i ve společnou shodu na podobě nového domu s kamennou štítovou stěnou, což spolu s dalšími dobovými prvky pomohlo k rychlejšímu jednání s CHKO .

„Zaječák na místě sedí, jako by tu byl odjakživa, a to byl náš společný záměr," dodává k tomu architekt David Maštálka. „Neprovokovat místní družinu CHKO zbytečnou opulentní architekturou, nýbrž interpretovat tradiční tvarosloví jizerskohorské architektury soudobým způsobem, zachovat maximálně genius loci a neošidit moderní komfort."

Foto: David Maštálka

S lesem na dohled: Patro je vyhrazeno ložnicím, šatně a pracovně, ze které lze vyjít na galerii. Tady se relaxuje s vyhlídkou do lesa za chalupou, k němuž vede padací lávka. Foto: David Maštálka

Stejně jako u tradiční zástavby i tady se důsledně dbalo na používání přírodních materiálů, které získají časem přirozenou patinu a budova tak ještě lépe zapadne do okolního prostředí.

Mimikry: Štít z latí pouští do prostoru měkké přirozené světlo a ono „padedé" neprůhlednosti a průhlednosti mu dává výraznou osobitost, jako protiváhu těžkému štítu z kamene. Prakticky pak funguje jako mimikry pro pozorování zvěře. Vpravo přilehá k domu přístavek s vegetační střechou, který se využívá jako kryté stání pro auta, ale i jako servis kol v létě a prostorná lyžárna v zimě. Foto: David Maštálka

Technické parametry

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 165 m² (+ parkovací stání a kůlna 85 m²)
• Užitná plocha: 150 m²
• Konstrukční systém: lehký dřevěný skelet, sendvičová konstrukce, difuzně otevřená skladba
• Teplo: elektrický kotel + podlahové topení; doplňkově krbová kamna (kamnářství Tomáš Jíra)
• Větrání: přirozené okny
• Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,14 W/m²K
• Autor architektonického návrhu: Lenka Křemenová, Tereza Schneiderová a David Maštálka, a1architects s.r.o., www.a1architects.cz
• Autor projektu a realizace: TFH dřevěné skeletové domy s.r.o., www.tfh.cz
• Foto: David Maštálka

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 2
Líbil se Vám článek?02