Voda nad zlato: S pasivní dřevostavbou na pilotách si majitelé postavili i kořenovou čističku

Lucie Němcová | Středa, 24. červenec 2019 |

Každý dům formuje mnoho faktorů, z nichž některé mohou více či méně převládat. U této dřevostavby bylo nevyhnutelné reagovat na tvar a orientaci pozemku, místní regulaci CHKO a malé množství vody na parcele. Aspekt, jemuž nejspíš budeme muset v budoucnu věnovat čím dál větší pozornost.

Od začátku Jiří a Radka tíhli k domu pojatému udržitelným způsobem. Prvotní záměr nízkoenergetické dřevostavby vystřídal projekt pasivního domu, protože zkrátka dával smysl. Později do hry vstoupily dotace, které byly příjemnou kompenzací některých nákladů navíc.

Promyšlené umístění dřevostavby na pozemku

Dřevostavba vznikala ve spolupráci s architektem. „Dva roky jsme si vytvářeli přehled v oboru, až jsme narazili na pana architekta a sedli jsme si," vypráví Jiří.

Než vznikl samotný dům, Radka s Jiřím už pozemek dobře znali. Trávili na něm čas ve své maringotce a poznávali do detailu, jak zde věci fungují. Vzhledem k jeho severovýchodní poloze bylo třeba zvážit umístění, která zachytí co nejvíce slunečních paprsků, a tak dávalo smysl dům posadit co nejvýš.

Obr.: Jezírko - Vodní prvek v jinak poměrně vyprahlém prostředí je opravdovou oázou a potěchou pro oko. Foto: Martin Zeman

Svažitost terénu byla také výzvou a nabízela dvě řešení: buď dům do svahu zapustit, což by znamenalo značné a taky nákladné zemní práce, nebo dřevostavbu posadit na piloty do vzduchu a terénní nerovnost tak kulantně obejít. Tuto variantu nakonec majitelé zvolili.

Dispozice a samotný tvar domu pak byly v rukou architekta, i když do nich ještě zasáhly požadavky chráněné krajinné oblasti, například požadavek na sedlovou střechu.

Obr.: Poloha - Satelit nebyl řešením pro budoucí bydlení. Radka s Jiřím chtěli hezké prostředí, což pro ně mnohé nově vystavěné anonymní čtvrtě nepředstavovaly. Své místo nakonec našli. Foto: Martin Zeman

Technika v dřevostavbě, bez které by to nešlo

Zásobárnou teplé vody je velký zásobník, odkud se bere užitková voda i topná voda. Je ohříván pomocí solárních panelů, výměníku v krbových kamnech nebo elektrické patrony. Nahřátá voda v otopném systému s radiátory koluje a distribuuje teplo.

Dřevostavba je také vybavena vzduchotechnikou s rekuperací, která umí v létě vzduch chladit. „Největší smysl má použití vzduchotechniky a rekuperace v zimě a v létě v průběhu největších veder."

Obr.: Letní útrapy - Jak to tak bývá, výzvou nejsou zimní období, v těch je pasivní dům s tak malými tepelnými ztrátami vytopen jedna dvě. Větším oříškem jsou však velká vedra, kdy se dům přeci jen trošku přehřívá. Foto: Martin Zeman

Dokončení dřevostavby svépomocí byla řehole

Dřevostavbu tvoří těžký dřevěný rám v kombinaci s klasickými panely two by four opláštěnými OSB deskou. Zatímco dřevěný rám byl kompletně sestaven na místě, obvodové stěny byly připraveny ve formě panelů z výroby. Další fáze stavby už měl v rukou Jiří: „Od firmy připravenou hrubou stavbu jsme si sami dokončovali. Pracoval jsem zde s jedním člověkem sám a upřímně, nevím, jestli bych do toho šel znovu. Vedle vlastní práce to prostě byla řehole – veškeré víkendy a večery."

Voda je vzácnost

Zacházení s vodou na pozemku je velké téma. „Je tu opravdu sucho, takže musíme s vodou šetřit. Máme nádrž na dešťovku a také vlastní studnu. Vodu ovšem musíme upravovat pomocí filtru, jelikož je v ní kvůli hnojivům zvýšené množství dusičnanů."

Odpadní vodu čistí kořenová čistička

Kořenová čistírna je krásný a současně funkční prvek pozemku. „Není tu k dispozici kanalizace, takže vlastní čistírna byla potřeba. Důležité bylo v tomto případě zajistit vsakování přebytečné vody, jelikož tu není žádný vodní tok, do kterého by mohla být odvedena," vypráví Jiří.

„Ze začátku jsme trošku zápasili s dodržením limitu čpavku ve vodě, takže dodáváme potřebné bakterie, jinak ale slouží dobře. Občas je třeba rostliny ostříhat a věnovat jim nějakou péči, kromě toho kořenová čistička žádnou zásadní údržbu nevyžaduje. Zato je opravdu hezká na pohled a je neodmyslitelnou součástí zahrady."

Obr.: Vodní hospodářství - Zacházení s vodou na pozemku bylo od začátku výzvou, ale řešení s kořenovou čistírnou a jezírkem se ukazuje jako šťastné. Foto: Martin Zeman

Co bych na dřevostavbě změnil?

„Kdybych stavěl znovu, něco bych si odpustil. Třeba solankový výměník. Když vidím jeho účinnost, myslím, že se nevyplatí. Stejně tak jsem toho názoru, že by tu nemusely být radiátory. Při tak malých ztrátách je to zbytečné. Dřevostavba pocitově nikdy výrazně nevychládá, spíš se snáze přetopí. Izolace dělá hodně, zatopí se na hodinku a dům je na dlouho vyhřátý. Použil bych pouze nějaké přímotopy pro hodně chladná období."

Obr.: Kuchyně - Prostorná kuchyně ve světlém provedení s jednoduchými detaily spojuje moderní prvky a spotřebiče, šarm venkovských světnic a přitom si nijak neprotiřečí s o dost starším nábytkem v obývacím pokoji. Foto: Martin Zeman

"Možná, že by nám nakonec stačila i menší dřevostavba, třeba jen přízemní. Když člověk žije na úrovni zahrady, jeho doma je také venku a prostor se násobí."

Obr.: Knihovna - Úložný prostor stylově navazující na kuchyni. Foto: Martin Zeman

Obr.: Interiér - Charizmatický starožitný nábytek v kontextu současné stavby – v citlivém spojení naprosto harmonická symbióza. Významným rozdílem oproti životu v bytě je velký prostor a jedinečný výhled. Foto: Martin Zeman

Komentář architekta

Ing. arch. Miroslav Ščudla

Koncept domu vznikal od samého začátku v úzké spolupráci s klienty a od jejich původní představy se lišil jen málo, jeho základní tvar předurčila regulace v CHKO Křivoklátsko. Stavební pozemek znali už několik let - jezdili tam do maringotky na víkendy. Pozorovali, jak tam chodí slunce, jak se tam chovají rostliny a byli si vědomi, že budou muset řešit relativní nedostatek vody.

Díky poměrně složité soustavě zařízení na čištění a ukládání vody se jim povedlo vystačit s málo vydatnou studnou a jezírko přineslo místu novou kvalitu. Jako tehdy začínající architekt jsem ocenil jejich rozhled, Jiří mi byl v technických věcech důležitým partnerem. Od určitého okamžiku při realizaci stavby jsem jako tvůrce poodstoupil a nechal jsem Jiřího s Radkou, aby si svůj životní prostor dotvořili podle své intuice.

Projekt dřevostavby jsem modeloval a optimalizoval do pasivního standardu v programu PHPP. Jsem rád, že se výpočtové předpoklady ohledně nízkých nákladů na energie a letní tepelné stability při užívání domu potvrdily. S odstupem času vidím, jak některé technologie rychle zastarávají, a v případě nových domů se snažím o co nejjednodušší řešení. Dnes bych například nedoporučoval solankový výměník a termické solární panely bych nahradil fotovoltaickými, které mají širší využití.

Obr.: Schodiště - Oblouková stěna dodává jednoduchému schodišťovému prostoru novou kvalitu. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

Typ domu: energeticky pasivní, ztráta 20 kWh/m²a, dotace v programu Zelená úsporám
Zastavěná plocha: 106 m², vedlejší objekt 82 m²
Užitná plocha: 160 m²
Konstrukční systém: dřevěný skelet, obvodová stěna prefabrikovaná fošinková konstrukce
Teplo a větrání: krbová kamna s výměníkem, akumulační nádrž napojená na solární termické kolektory, teplovodní topný systém do těles
Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,139 W/m²K
Projekt: 2011, Ing. arch. Miroslav Ščudla
Realizace: 2013 – 2014

Foto: Martin Zeman
Redakčně upraveno pro web.

Líbí se vám tato pasivní dřevostavba, kterou si majitel dostavěl svépomocí? Více fotografií naleznete v anketě Dřevostavba roku. Hlasujte v aktuálním vydání a hrajte o zajímavé ceny.

---

Kam dál:

Nenechte si ujít další redakční návštěvy moderních dřevostaveb nebo srubů a roubenek. Právě v nich vám přinášíme tipy na zajímavé dřevostavby, průběh jejich stavby a popisy technologií. Majitelé dřevostaveb se v nich s vámi dělí o své zkušenosti a poskytují reference na dodavatele dřevostaveb.

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00