Vytěžit, nařezat, postavit – jak řekli, tak udělali

Dana D. Daňková | Čtvrtek, 27. leden 2022 |

Biker Jiří Friedl patřil ještě před několika lety k naší cyklistické špičce. Když se rozhodl skončit s vrcholovým sportem, vrátil se přirozeně na rodinnou biofarmu v Dolní Radechové, kde chovají skot a zabývají se i dřevovýrobou. A právě dřevovýroba byla pro naši návštěvu zásadní – Friedlovi si totiž postavili masivní dřevostavbu. Z vlastního lesa vytěžili dřevo, vlastnoručně ho opracovali a svou šikovností a umem ho přetvořili v penzion.

Myšlenka postavit roubený dům nebyla však nová, zrála několik let. Na prvopočátku stála velká dřevěná budova s pásovou pilou. „My jsme vždy chtěli spojit svůj život s vybudováním něčeho velkého, co navždy zůstane v rodině," vypráví Jiří Friedl mladší.

„Máme lesy, umíme dřevo vytěžit a zpracovat. V roce 2005, když jsem byl ještě plně zaměstnán sportem, vybudoval otec pilnici a začal chramolit dřevo – postupně ho během let těžil, skladoval a nechával odpočinout pro další zpracování. Tak to šlo od roku 2005 deset let, v hráních se postupně objevoval buk, dub, javor, jasan, bříza a olše... Pak jsem skončil se sportem, a to byl impulz pro začátek stavby."

obr.: Stačí mít les, velký elán, chuť a vytrvalost. A když se do toho pořádně obujete, možná si postavíte stejnou či větší dřevostavbu, než je tato... Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Dřevostavba z kombinace syrového modřínu a proschlého smrku

Spodní část dřevostavby je ze syrového modřínu, patro z proschlého smrkového dřeva – nařezané trámy rok ležely v hráních, zatížené několika tunami betonu. „Vysušením smrku se stavba velmi urychlila," pokračuje Jiří.

„V dubnu jsme začali betonovat, 5. května 2014 jsme položili první modřínový trám. Stavěli jsme s tátou a dalšími dvěma tesaři. Já jsem řezal trámy na pile, a oni je rovnou pokládali, aby nedošlo k jejich kroucení. Po sesazení trámů jsme každou řadu ještě shora pročepovali dřevěnými hranatými čepy, aby stavba mohla sedat."

Návrh dřevostavby i konstrukce je dílem Jiřího Friedla staršího, projekt je dílem projektantů, aby objekt splňoval příslušné normy. Konstrukčně jde o roubenku – stěnu tvoří roubení, pak vzduchová mezera, dále dřevěný záklop, opět vzduchová mezera, další dřevěný záklop, za ním je vloženo 60 mm minerální vaty a v interiéru jsou stěny obloženy dřevem (převážně olší).

„Z hlediska pevnosti stavby jsou nejdůležitější dřevěné příčky," vysvětluje Jiří Friedl starší. „Byly stavěny současně s obvodovými stěnami a s roubením jsou spojeny na rybiny. Ve spodním i horním patře musely být tedy realizovány současně. Dřevostavbu jsme stavěli od počátku jako monolit. Modřínové trámy pro spodní podlaží jsme prořezávali středem – radiálně ze 70 cm kmenů, a měli jsme pak pouze zhruba 30 hodin na to, abychom je do stavby zafixovali, jinak by se začaly prohýbat. Je třeba zdůraznit, že při tomto způsobu stavby je velmi málo času, zdroj dřeva i pila v dosahu jsou tedy nezbytné. Vše, co jeden den nařežete a vyfrézujete, hned usadíte a prokolíkujete. Navíc trámy, které se prohýbají, je třeba uložit tak, aby se vynášely. To ovšem platí jen pro první podlaží. Jak bylo uvedeno, druhé je z částečně proschlého dřeva ze zimní těžby s vlhkostí cca 30 %. Systém konstrukce ale zůstává stejný – dvě pera z tvrdého dřeva a po metru cik–cak vložené hranaté kolíky o délce 50 cm z jasanového dřeva. Kolíky zajišťují pevnost, pera vzduchovou propustnost, aby do stavby netáhlo. Díky tomuto konstrukčnímu postupu klesala celá stavba velmi málo – v radiálním řezu dřevo sesychá minimálně, takže dům sedl cca o tři centimetry na patro."

Foto: Martin Zeman

obr.: O schodišti měl Jiří Friedl starší jasnou představu. Nejdříve si ho navrhl v hlavě, pak ho nakreslil a předal projektantům, a nakonec ho postavil. Foto: Martin Zeman

obr.: Modřínová spodní část sice vypadá jako srub, je však také roubená. Kulatina je ze tří stran ořezaná a oblá část je ponechaná pouze zvenku. Foto: Martin Zeman

obr.: Do každého trámu jsou vyfrézovány dvě drážky, nyní je již viditelná pouze jedna, do druhé je zapuštěné okno. Roubení je široké cca 25 cm. Foto: Martin Zeman

Konstrukce dřevostavby promyšlená do detailu

„Konstrukce byla samonosná, jsou zde stropní trámy 12,5 m dlouhé, 26 cm široké, spojené s roubením rybinovým spojem, které svazují celou stavbu jako věnec," pokračuje Jiří Friedl mladší. „V obou podlažích jsou ze smrkového dřeva, záklop je převážně smrkový, doplněný modřínem. Určitou zvláštností je, že jsme záklop dělali v průběhu stavby, hned po položení stropních trámů, a to především ze dvou důvodů. Dělat záklop dodatečně je složitější, navíc zde máme přes stropní trámy ještě další užší trámy o rozměru 13 × 19 cm a délce devět metrů. Se spodními trámy o šířce 26 cm jsou pročepované a zpevňují je. Celková výška obou trámů je 40 cm. Proto musel být záklop již hotový. Měli jsme však štěstí, že se palubky nezkroutily a nezabarvily se, přestože do nich asi tři měsíce pršelo. Klimatické vlivy jsou vůbec rizikové – nejdříve nás trápilo, že na modřín neustále svítí slunce, když jsme dali záklop, už sice tak rychle nevysychal a tolik nepraskal, ale zase pršelo do palubek."

Na záklopu je 18 cm minerální vaty a na ní je kročejová izolace. „Jde o speciální izolaci, kterou jsme si nechali vyrobit," doplňuje Jiří Friedl starší, „vzhledem k tomu, že není izolace položená celoplošně, ale pouze na trámech o šířce 16 cm, je standardní kročejová izolace příliš měkká. Nechali jsme si proto vyrobit 9 mm silnou izolaci speciální hustoty, aby správně plnila roznášecí funkci. Na trámy jsou pak položeny dřevěné podlahové palubky z tvrdého dřeva. Hrubá stavba včetně zastřešení byla hotová za čtyři měsíce, jeden a půl roku trvaly všechny další dokončovací práce."

Foto: Martin Zeman

obr.: Hlavními použitými materiály v objektu jsou kov – veškerá světla vyráběl kovář, kámen – pracovní desky v kuchyni a pult jsou z finské a švédské žuly, a třetím materiálem je dřevo. Kvůli akumulaci tepla a tlumení hluku jsou některé příčky z cihel. Foto: Martin Zeman

obr.: Podobné lavice a stůl asi hned tak nikde k vidění nejsou. Materiál pro tento nábytek pochází z liliodendronu tulipánokvětého, takové dřevo je možné získat je výjimečně. Foto: Martin Zeman

obr.: Majitelé si navrhli i vyráběli také vnitřní vybavení a nábytek. Stoly v restauraci jsou z různých dřevin. Kromě dubu, jasanu či javoru zde najdeme třeba i švestku či habr. Ten se obtížně zpracovává, při řezání se točí, poté velmi dlouho pracuje, proto se používá spíše výjimečně, jako v tomto případě. Foto: Martin Zeman

Co jsme v roubence udělali jinak...

Změnili jsme systém vytápění a jsme za to rádi. Původně měl vytápění zajišťovat dřevokotel, ale hned na počátku jsme se rozhodli pro dva krby – 50 a 30 kW, a v bytové jednotce pro kachlová kamna. Krby jsme zvolili kvůli atmosféře v restauraci a v salónku.

Ve všech vytápěcích tělesech jsou výměníky. Přebytečné teplo z výměníků ohřívá užitkovou vodu a další se ukládá do nádrže o kapacitě 2000 litrů a následně pak vytápí dům i celý den, aniž by se muselo topit. K vytopení celé dřevostavby stačí obvykle pouze jeden krb.

obr.: Menší z krbů s výměníkem, výkon 30 kW. Foto: Martin Zeman

obr.: Letmý pohled na ostění prozradí, že jde o zateplenou dřevostavbu. V masivní vnější části stěny jsou dobře patrná vložená pera. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 265 m²
• Užitná plocha: 2 × 250 m²
• Konstrukční systém: roubená samonosná konstrukce, spodní patro modřínové půlpolštáře, horní patro masivní smrk, stavba je z vnitřní části zateplená
• Ošetření stěn: exteriér olejová impregnace, interiér podlahy voskované, stěny lakované
• Teplo: systém teplovodních krbů 50 kW a 30 kW + kachlová kamna s výměníkem, vytápění radiátory
• Návrh: Jiří Friedl starší
• Realizace: vlastní

Autor půdorysů: Jiří Friedl

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03