Se stavbou pasivního domu se vešli do předem připraveného rozpočtu

Komentář majitele

V kvalitě projektu vidím velký nedostatek českého stavebnictví – lidé na něm šetří. Díky preciznímu projektu se nám však podařilo nepřekročit rozpočet a vyhnout se komplikacím během stavby. Nejvíc si považujeme ekologičnosti domu, nenáročnosti provozu a vybraných přírodních materiálů. Také faktu, že dům neovlivňuje krajinný ráz, že zacházíme šetrně s vodou a negativně neovlivňujeme přírodu kolem sebe. Jsem rád, že jsme celý projekt dotáhli až do konce a nedali na takové ty dobře míněné rady třeba o tom, že dům bude příliš drahý.

Pavel
majitel pasivní dřevostavby

Otázky pro architekta

S jakým příběhem se vám tento dům pojí?

Vášeň a poctivost zápasu o dům, ve chvíli životní zkoušky, kterou souběžně majitelé procházeli při nemoci malého dítěte. Respekt z dvou temperamentních bytostí, které se dokázaly doplňovat s porozuměním druhému. Prostě příběh nádherného plnokrevného vztahu dvou lidí, kteří umějí žít.

Jaké faktory určily koncept domu?

Pozemek, na kterém se měl dům postavit, je v krásně členité krajině Povltaví, bohužel se ale svažuje směrem k severu.

V čem je tato stavba jedinečná?

Pozemek bylo potřeba doslova vyzdvihnout ke slunci, ale provozně měl dům zůstat přízemní. Pokud má přízemní forma dávat smysl a být energeticky efektivní, neměla by mít více než 100 m² užitné plochy. Zde i s ohledem na stanovený finanční limit. Zároveň bylo třeba najít formu, která umožní bohatý společenský život rodiny.

Dům pozdvihlo ke slunci nevytápěné zázemí pod domem, s dílničkou a malou bourárnou masa. Zároveň vznikla podnož přízemí domu. Celá obytná část má tvar poměrně malého přízemního kubusu, nad kterým se vznáší ozeleněná střecha mírně se zvedající k jihu a s výrazným asymetrickým přesahem.

Tento jednoduchý koncept vytváří z vytápěné a řízeně větrané části domu základnu, ze které může život rodiny expandovat do chráněného okolí teras v letním období. Východní terasa se ráno nastavuje slunci, ale je chráněna stínem v odpoledním žáru. Jižní terasa je příjemná i za mírně nepříznivého počasí.

Potvrzuje se zde zkušenost i z jiných realizací, že venkovní kryté prostory okolo domu umožňují intenzivněji pobývat venku a prodlužují čas, kdy je to příjemné. Tím se stává opodstatněné žití v rodinném domě, protože jinak by bylo pohodlnější žít ve městě v domě bytovém.

Jaký největší oříšek bylo potřeba vyřešit na cestě od projektu po realizaci?

Najít skutečné potřeby obyvatel domu. Pro mě je vždy vzrušující, když mohu asistovat při hledání, jak a čím naplnit potřeby a jak odlišit sny o životě od reality bez namlouvání si zavádějících představ. To je skutečně duchovní úkol každého z nás a při řešení domu ten „duch-myšlenka" oživuje zrození domu „z prachu země".

Například na začátku byla touha po superekologickém řešení pasivního domu jako dřevostavby s izolací slámovými balíky. Pavel o nich uvažoval v domnění, že jde o nejlevnější řešení, nakonec ale padla volba na foukanou celulózu.

Sláma je sice sama o sobě relativně levná, je ale velice pracná a náročná na logistické zajištění, skladování a především je ideální pro zapálené nadšence, kteří si ji chtějí dělat svépomocně a je to jejich srdeční záležitost. Nakonec byli investoři schopni si přiznat, že takoví nadšenci nejsou.

Já mám stavění se slámou rád, ale nikdy bych nechtěl, aby se do něj pouštěl někdo neuváženě, bez vědomí všech rizik. A takových křižovatek byla celá řada. Takže největším oříškem byla komunikace pod přirozeným tlakem začít brzy stavět. Mělo by to být vždy, až když návrh s odstupem času ve studii dozraje a když klient nejen víc, co chce, ale hlavně co potřebuje.

Naplňuje dům v praxi očekávání po energetické i funkční stránce? Řešil byste s odstupem něco jinak?

Krátce po nastěhování se v lednu dům přehříval. Nebylo mi jasné, jak je to možné, ale zjistili jsme, že šlo o nadprůměrně slunečný leden. Navíc investor během výstavby udělal změnu v otopném systému bez konzultace s autorem projektu, protože si nepomyslel, že by to bylo důležité.

Ukázala se pravdivost teze, že projekt pasivního domu je „šachová partie", kde každý tah ovlivňuje celou hru. Pokud to investor podcení a přejde na pravidla „člověče, nezlob se", může ho výsledek velmi překvapit.

V čem byl ten problém?

Původně investor toužil mít v domě oheň, a proto se rozhodoval pro krbová kamínka na dřevo. Pod vlivem dalších okolností však přešli na ohřev teplé vody na mytí a vytápění pomocí tepelného čerpadla. Až sem by se nic moc zásadního nedělo, kdyby dodavatel čerpadla nedoporučil i výhodnost otopného systému podlahovým vytápěním místo otopných těles.

Geometrie domu byla vypočítána s jižním přesahem střechy tak, aby chránila před letním sluncem vysoko nad horizontem, ale nebránila žádanému zimnímu slunečním ziskům. Podlahové vytápění ale zásadním způsobem změnilo toky energie, protože má velkou akumulaci v tloušťce betonové podlahy.

Ta je ráno vytopená na požadovanou teplotu a kdykoli se vyskytl slunný den, vnitřní teplota stoupala ke 30 °C, protože podlahové topení nejde, vzhledem k tepelné setrvačnosti, rychle vypnout. Jedinou možností proto bylo přidat i na jižní okna stínicí žaluzie, které by tu pro takto navržený dům nemusely být.

Zároveň to poškodilo pozitivní bilanci zimních zisků ze slunce, a proto snížilo potenciál úspor, který sliboval optimalizovaný návrh domu na principech PD. Navíc to investora zatížilo zbytečně vyvolanou investicí v řádu 50 tisíc a první zimu bylo nutno intenzivně přivětrávat otevíráním oken.

Jaký detail domu se vám nejvíce líbí?

Jednoduchost a přímočarost koncepce, která zrcadlí přiměřenost životního stylu klientů. Ta asymetricky nasazená plocha střechy snižující se k severu lahodí mému oku i po několika letech od návrhu právě tím, že je i plně vyhovuje životnímu stylu klienta. Přes komplikace, které se vyskytly, si myslím, že jsme našli tu správnou esenci pro dům na tomto místě pro tyto konkrétní lidi.

Akad. arch. Aleš Brotánek
ABateliér

Komentář redaktorky

Baví mě odlišný pohled stavebníka na jeho obydlí. Hlavní motivací není on sám a jeho komfort, ale širší dopad stavby. Jak by vypadala naše krajina a města, kdybychom takto uvažovali všichni? Nezapomenutelnou se pro mě stala nevídaně velká terasa, která působí skoro jako samostatná místnost, znásobuje obytný prostor domu a přímo láká k posezení. A také pultová střecha, která je v místě kuchyně a obýváku velmi vysoko a současně má velký přesah. Interiér je krásně světlý, a i když plocha obytného prostoru není velká, působí velmi vzdušně. S příjemným čerstvým vzduchem a přírodními materiály nemohu jinak než zařadit tento dům mezi své oblíbené.

Ing. arch. Lucie Němcová
redaktorka