Svou masivní roubenku si Oldřich sám vymyslel, navrhnul a částečně i zkonstruoval, měl totiž dobrý vzor

Dana D. Daňková | Čtvrtek, 05. listopad 2020 |

Roubenka, kterou jsme navštívili na jihovýchodním okraji Vysočiny, měla být původně postavena v tradičním duchu, ale ještě předtím to měl být srub. Nakonec tu stojí ukázková masivní dřevostavba s mnoha propracovanými řešeními konstrukčních a technologických systémů. Zvítězila láska majitele k vymýšlení nových věcí tak, aby fungovaly.

Hned na počátku návštěvy mi bylo jasné, že dnes se na vychytávky ptát nemusím, ten dům je jich plný... Protože si ho od skic vymyslel, navrhnul a částečně i zkonstruoval sám majitel, konečný projekt pak vypracovával zkušený projektant dřevostaveb.

„Měl jsem jeden vzor," vysvětluje Oldřich, „výkres ruského srubu z kulatiny, který jsem uzpůsobil svým a také místním požadavkům. Ale byl to stále srub. Až později jsme se rozhodli, že uděláme roubenku. Já jsem chtěl vždycky srub, manželka roubenku, navštívili jsme tedy několik srubů a zjistili jsme, že srub by pro nás nebyl ten správný dům, a rozhodli jsme se pro roubenku."

Foto: Martin Zeman

Konstrukční prvky jako ozdoba interiéru roubenky

Hned při vstupu do hlavního obytného prostoru jsem si všimla masivních silných trámů. „Trámy jsou v modulu 240 × 240 mm, všechny včetně sloupů a průvlaků jsou staticky předimenzované, ale záměrně," doplňuje Oldřich, „jsou spíše dekorativní, domem prochází ztužující vazník v délce 15 metrů, jednotlivé části nosné konstrukce jsou spojovány na čepy, bez šroubů, stropní trámy jsou také začepované, tam jsou čepy ve tvaru písmene V."

Roubenka je postavena z lepených trámů ze smrkového dřeva, spodní část roubení je natřena speciální vodou ředitelnou lazurou s bílým nádechem. Její velkou předností je omyvatelnost běžnými čisticími prostředky, byla tedy použita jak na nátěr stěn koupelny, technické místnosti a šatny, tak i na stěny za kuchyňskou linkou – když se potřísní při vaření, stačí je jen omýt. Povrch dřeva však není uzavřený, ale stále „dýchá".

Zvenčí je dřevo ošetřeno lazurou z oleje s voskem. „Zvolil jsem zelenošedý odstín, protože dřevo časem černá. Barvu jsem nechtěl, pak je nutné povrch pravidelně udržovat, zatímco v tomto případě udělám ještě jeden barevně vyrovnávací nátěr spodní části domu, a bude hotovo. Pak už budu dům jen mýt, pokud bude třeba."

obr.: Dům se 150 m² podlahové plochy je koncipován pro stálé bydlení, zatím ho však majitelé využívají pouze o víkendech či o dovolené. Foto: Martin Zeman

obr.: Prostorná terasa v zadním traktu roubenky je částečně otočená k lesu. Poskytuje tak dostatečné soukromí obyvatelům domu, ale i výhled do krajiny. Foto: Martin Zeman

obr.: Terasa ze sibiřského modřínu při vstupu je plynule vyříznuta kolem velké skály – ta je součástí pozemku a má ryze dekorativní funkci. Tyto skály tady jsou běžné, i sousedé je mají... Foto: Martin Zeman

Teplo tradiční i nejmodernější

„Velký obývací prostor jsem koncipoval jako otevřený nejen kvůli osvětlení," pokračuje Oldřich, „ale i kvůli dodatečným tepelným ziskům. Stěna v kuchyni je obložena deskami z masivního pískovce. Slunce kámen prohřívá, bloky naakumulují teplo a následně vyhřívají dům v nočních hodinách."

Kromě společného prostoru s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem je v přízemí ještě hala, ložnice, hostinský pokoj, malá pracovna, koupelna a technická místnost. A ve fázi budování je ještě nezbytná šatna. Podkroví není v současné době stabilně obývané, na galerii by časem mělo vzniknout posezení, koutek pro malování... „Chtěl jsem hodně otevřený prostor, k tomu přispěje i pochůzná skleněná podlaha, kterou plánujeme nad částí nyní volného půdorysu přízemí."

Dalším zdrojem tepla jsou krbová kamna, konstruovaná jako kachlová. „Je v nich více než 800 kg šamotu, přikládáme dvakrát denně a vytopíme celý dům. Uvnitř je tahový systém dlouhý 6,5 m, dvojité desky, a výkon kamen je spočítán tak, aby stačilo přiložit ráno a pak za 12 hodin, a teplota neklesla. Ovšem vzhledem k mírným zimám v posledních dvou letech je na konečný verdikt týkající se instalovaného jednoduchého systému vytápění dřevostavby příliš brzy."

„Aby nebylo v domě příliš dřeva, a také kvůli akumulaci tepla, jsou zde zděné příčky z těžkých keramických příčkovek, případně z plných cihel," vysvětluje Oldřich. „A to i přesto, že stavba je pak při dokončování mnohem pracnější. Navíc napojení dřeva a zděné části musí být kluzné, a musí být současně, pokud jsou ponechány mezery na sedá ní, zajištěna také zvuková neprůzvučnost – mezery je třeba vyložit tepelnou izolací obalenou difuzní fólií, aby se z ní ne uvolňovala vlákna izolace. U realizace jsem chtěl být, aby bylo vše provedeno dobře. A výsledek je perfektní."

Hospodaření s teplem věnoval Oldřich velkou pozornost. Vytápění domu zajišťuje osm pískovcových desek se samoregulačním topným kabelem (nebylo třeba instalovat termostaty), v čás ti domu je zabudováno podlahové vytápění elektrickými topnými kabely.

„Když jsem prováděl dlouhodobé měření v místnosti na severní straně domu při venkovních minusových teplotách, neklesla tam teplota pod plus 15 stupňů. Jezdili jsme sem tehdy pouze o víkendech, kamenné desky (v celkovém nominálním výkonu pouze cca 1200 W) byly zapnuté přes celý týden, ale neběželo podlahové topení a netopilo se v krbu. Před několika lety jsem prováděl měření deseti srubů termokamerou při minus 23°C. Zjistil jsem, že skoro všechny tyto domy měly veliké úniky tepla soklem stavby a pak v místě napojení stě ny se střechou. Tam bývá nedokonalá izolace, protože vložená vata v těchto místech poklesne a vznikne tam neizolovaný prázd ný prostor."

obr.: Velký obytný prostor působí díky otevření do krovu a výraznému prosklení vzdušně a příjemně. Foto: Martin Zeman

obr.: Spodní část domu je roubená, stěny v horní části interiéru jsou obloženy palubkami, ovšem záměrně jsou zde přiznány nosné trámy, které tak tvoří v ploše palubek zajímavou kresbu. Toto řešení vyžaduje precizní provedení, ale místní stolaři jsou velmi šikovní. Foto: Martin Zeman

obr.: Kamna jsou obezděna šamotovými tvarovkami s velmi dobrými tepelně-akumulačními vlastnostmi. Investor zvolil poměrně pracný postup zdění krbových kamen (komínové tahy, vnitřní tepelné izolace)... Foto: Martin Zeman

obr.: Akumulační cihlová stěna je vyzděna z polo ručně vyrobených cihel z nedaleké cihelny, která ovšem dnes již bohužel neexistuje. Protože cihly mají lícový povrch pouze z jedné strany, byla vyzdívka opět velmi pracná a vyžadovala pečlivý přístup. Výsledek však stojí za to. Stěna je významným zdrojem tepla. Dalším tepelným zdrojem jsou topné panely z pískovce. Návrh a zhotovení panelů jsou dílem majitele. Foto: Martin Zeman

obr.: V přiznaných předimenzovaných trámech vynikne přirozená monumentalita a krása masivního dřeva. Foto: Martin Zeman

obr.: Kámen nad kuchyňskou linkou je tvořen dvěma pískovcovými plotnami o hmotnosti 140 kg. Na stěně jsou celoplošně nalepeny. Foto: Martin Zeman

Zeptali jsme se majitele roubenky, jak je spokojen

Já jsem původně chtěl dřevostavbu v tradičním stylu, pak jsem se nechal ovlivnit názory projektanta a manželky... V roubence bydlíme rok. Jsme tu spokojeni, je tu klid, v domě je příjemné klima – když je v létě 30 °C, tak uvnitř je 23 až 24 °C... Výpočtem nám vyšel dům do skupiny C – nízkoenergetický, nicméně doufám, že se mi podaří ještě několik dalších vychytávek, a pak se možná dostaneme do kategorie B.

obr.: Schody jsou samonosné, zakotvené v podlaze a nahoře pouze přisazené. Páteřní nosník nemají z pískovce, je pouze obložen flexi tapetou z přírodního pískovce, aby lépe korespondoval s použitými materiály v domě. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Nádherná koupelna s infrasaunou přímo vybízí k relaxaci. Materiál podlahy se na první pohled tváří jako pískovec, ale ve skutečnosti jde o do vlhkého prostředí vhodnější imitaci v podobě slinuté dlažby. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Plocha pozemku: 1150 m²
• Zastavěná plocha: 149,5 m² + cca 60 m² krytých teras
• Užitná plocha: 140 m² přízemí, cca 65 m² galerie v podkroví
• Spodní stavba: základové pasy, základová deska, obvodový „dutý" sokl, protiradonová izolace
• Stavební systém: obvodové stěny – trámové se zámkem, sloupy, vazný trám, vaznice lepený smrkový profil 240 × 240 mm; podkroví – přiznaná nosná sloupková konstrukce, opláštění štítů exteriér sibiřský modřín, interiér smrkové palubky, mezikrokevní prostor pěnová izolace min. tloušťky cca 180 mm; vnitřní příčky – přízemí příčkovky Liapor tl. 115 mm a 70 mm, cihla pálená CP100, podkroví sádrokarton, palubky; podlahy – přízemí rošt a záklop z OSB desek, celoplošná izolace cca 200 mm polystyren
• Ošetření stěn: interiér – vodou ředitelná lazura bělavý odstín; exteriér – olejo-voskový nátěr zelenošedý
• Střešní krytina: pálená taška Tondach
• Okna: dřevěná Vekra – dvojsklo, pouze na sever trojsklo
• Dveře: masiv buk
• Schodiště: samonosná vyztužená monolitická osová schodnice s obkladem z flexibilního pískovce, lepené nášlapy červený dub
• Podlahy: dlažba, mořený rustikální dub, korek
• Teplo: kamenné desky z pískovce s el. topnými kabely, sálavá krbová kamna 12 kW, podlahové topení elektrickým kabelem
• Celková tloušťka stěny: 240 mm z lepených smrkových lamel (60 × 40 mm)
• Realizace: OK PYRUS, s.r.o. (hrubá stavba), www.okpyrus.cz

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 4 / 22
Líbil se Vám článek?517