S pomocí své rodiny a přátel dům zvaný šumperák rekonstruovali svépomocí

Dana Jakoubková | Sobota, 02. květen 2020 |

Tento rodinný dům je po pravdě dřevostavbou jen zčásti, přesně řečeno z poloviny. Jeho zděná spodní část byla ponechána z původního domu, ve kterém dříve bydleli prarodiče majitelky. Právě jejich přáním bylo, aby si vnučka se svou rodinou dům zvaný „šumperák“ zrekonstruovala a získala tak nový domov v místě, kde odmala trávila svůj volný čas. Přání se jim splnilo a Simona je za to babičce i dědovi vděčná.

Z Ostravy-Poruby, kde jsem od dětství vyrůstala, to bylo za babičkou a dědou co by kamenem dohodil. Každý si určitě pamatuje, když jako malý utíkal od úkolů k prarodičům, kde si mohl vychutnat svobodu. Nejinak to bylo i u mě. Malý domek u lesa s nádherným výhledem na kopce a stráně mi poskytoval zázemí i v letech následujících, kdy jsme tu s kamarády pořádali nejrůznější oslavy a večírky.

Rekonstrukce šumperáku, nebo rovnou demolice?

Později, když už jsme s manželem bydleli v ostravském bytě, jsme sem přijížděli o víkendech „na chatu“. Dědovým přáním však bylo, abych v jejich domě se svou rodinou bydlela. Babička, která brzy nato ovdověla, proto nechtěla dům prodat nikomu cizímu.

V té době jsme se s manželem snažili náš malý dvoupokojový byt vyměnit za větší a dům prarodičů jsme hodlali nadále využívat jen jako chatu. Konečně jsme narazili na čtyřpokojový byt, který by rozrůstající se rodině mohl vyhovovat.

Když jsme však spočetli náklady na byt, který bychom ani nezískali do vlastnictví, rozhodli jsme se raději pro hypotéku na dům. Tehdy nám babička nabídla, abychom si zrekonstruovali „šumperák“, ve kterém zůstala po dědově smrti sama. Velmi se nám ta možnost zalíbila; vlastně bychom tím splnili prarodičům přání. Zpětně bychom tak chtěli mé babičce ze srdce poděkovat za to, že nám poskytla nový domov.

Pro naše potřeby byl však starý dům nevyhovující, a tak jsme stáli před otázkou, zda jej rekonstruovat, nebo raději zbourat a začít na zelené louce. Také jsme nevěděli, jak by měl vlastně vypadat.

Začali jsme proto objíždět blízké obytné čtvrti a hledat inspiraci ve funkcionalistickém stylu, ke kterému máme oba nejblíže. Jeden z domů nás zaujal natolik, že jsme si od jeho majitelů zjistili jméno architekta a toho jsme pak požádali, aby nám naše dilema s bydlením pomohl vyřešit.

Šest zajímavostí o šumperáku

1. Autor: Šumperák navrhl architekt Josef Vaněk, který působil v Šumperku. Projekt se oficiálně nazývá „Rodinný dům typ V“.

2. Rozšíření: Během 60. a 70. let minulého století se šumperáky stavěly po celém Československu a staly se symbolem tehdejší moderní architektury. Byly oblíbené hlavně díky své dostupnosti a jednoduchosti konstrukce.

3. Typické rysy: Šumperák má několik charakteristických prvků:

• plochá střecha namísto tradiční šikmé střechy, což bylo tehdy považováno za moderní,
• velká okna zajišťující dostatek světla v interiéru,
• balkon s kovovým zábradlím často směrem do zahrady,
• kombinace materiálů beton, dřevo a sklo byly hlavními materiály, což dodávalo domu moderní vzhled.

4. Společenský dopad: Šumperáky se staly symbolem modernizace a pokroku. Stavba těchto domů byla spojena s optimismem a vírou ve světlou budoucnost během poválečné éry socialismu.

5. Kritika i obliba: I když šumperáky byly v době svého vzniku velmi populární, postupem času se staly předmětem kritiky kvůli svému uniformnímu vzhledu a někdy i nedostatkům v kvalitě stavebního provedení. Nicméně, dnes jsou některé z nich ceněny jako ikonické příklady poválečné modernistické architektury a někteří lidé je renovují s ohledem na jejich historickou hodnotu.

6. Kulturní odkaz: Šumperáky jsou často zmiňovány v literatuře, filmech a dokumentech jako symbol doby a životního stylu v Československu v 60. a 70. letech.

Tvář: Původně měl tvořit plášť domu modřínový obklad, kvůli ušetření ale dali stavebníci přednost omítce. Foto: Martin Zeman

Orientace pozemku: Ačkoliv se jedná o jižní svah, šířka dvaceti metrů limitovala ideální natočení domu. Dostatečné tepelné zisky jsou tak zajištěny díky bohatému prosklení společenské místnosti v patře. Významným bonusem je možnost zajet autem až „pod střechu". Lze tu také pohodlně relaxovat za letního deště. Foto: Martin Zeman

Praktičnost: Vysunutá lodžie je navržena tak, aby i postavení zimního slunce mohlo proniknout do interiéru a vyhřát celé horní patro. V létě pak dřevostavbu chrání před přehříváním. Foto: Martin Zeman

"Kromě zahrady můžeme využívat i kousek lesa, který jsme si přikoupili. Děti nás v houbařské sezóně budí s plnými košíky."

Atmosféra: Z pohovky je úžasný výhled na protější kopce, které se během roku neustále proměňují. Foto: Martin Zeman

Patro: V dřevěné části domu jsou umístěné dětské pokoje, koupelna a společenská místnost. Ta slouží jako obývací pokoj, kuchyně, jídelna, pracovna a fotografický ateliér zároveň. Tato multifunkčnost rodině vyhovuje; může tak být stále pohromadě. Foto: Martin Zeman

Prostor: Protože bydlení to není nijak velké, bylo třeba řešit doslova každý centimetr a všechna místa v domě využít na sto procent. Tak vznikl například úložný prostor pod schodištěm, který je snadno dostupný z chodby v přízemí. Foto: Martin Zeman

Zděné přízemí: Kromě ložnice a koupelny s WC tvoří přízemí i technické místnosti jako prádelna a úschovna sportovních potřeb. Jeho chlad stavebníci v horkých letních dnech velmi oceňují. Foto: Martin Zeman

Materiály: Dávno minul čas, kdy koupelna musela vypadat jako chirurgická ambulance. Foto: Martin Zeman

Nábytek: Významný podíl dřeva je patrný i v zařízení interiéru domu. Foto: Martin Zeman

Zahrada: Prostor malé zahrady významně pozvedlo dvacet tun kamene, který si majitelé nechali dovézt. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 105 m²
• Užitná plocha: 128 m²
• Spodní stavba: částečné podsklepení
• Konstrukční systém: 2x6
• Tepelná izolace: minerální vlna + fasádní EPS, EPS
• Fasáda: systémová fasáda
• Střešní krytina: asfaltový pás
• Okna: plast, U=1,0 W/m²K
• Podlahy: dlažba, palubky, koberec
• Teplo: plynový kotel, radiátory
• Skladba stěny (směrem zevnitř): sádrokarton, 140 mm minerální vlny, OSB, 100 mm polystyren EPS F
• Celková tloušťka stěny: 25 cm
• Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,15 W/m²K
• Projekt: Petr Lichnovský architektonická kancelář s.r.o., www.lichnovsky.com
• Realizace: svépomocí

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora