Helena Petáková | Pátek, 30. červenec 2021 |
Příběh této dřevostavby jsme zapsali z vyprávění tří vzájemně se neustále doplňujících a s výsledkem několikaměsíčního plánování, stavění a zařizování evidentně spokojených lidí. Nový dům a na něm odvedená práce udělaly z manželského páru – majitelů stavby a z jejího stavitele opravdové přátele. Hlavní slovo při stavění i při naší návštěvě měla přece jenom Milena, proto se na stavbu poblíž Ostravy podíváme převážně jejíma očima.
První dojem nezklamal
Já jsem nikdy dům nechtěla, mým snem byl třípokojový byt s velkou lodžií. Manžela ale zaujaly masivní dřevěné domy v Německu a v novinách objevil přílohu, která je propagovala i u nás. Vypravili jsme se tedy do firmy, kde nám v kanceláři ve starém činžáku ukázali jen fotografie a nějak jsme si nesedli.
Pak jsme ale v Kopřivnici objevili srubový dům, kam nás ochotně pozvali dovnitř, vše vysvětlili, a nakonec jsme zjistili, že v něm bydlí sami majitelé firmy Dřevostavby Harabiš. Kupodivu jsme na jejich prospektech viděli ty samé stavby, které nám ukazovala první firma, ta je prostě od nich jen okopírovala.
Se Zdeňkem Harabišem a jeho manželkou jsme si hned padli do oka. Pro mě bylo důležité, že za námi nezačal jezdit stavitel v luxusním voze, v drahém obleku s kravatou a s prsteny na rukou!
Budete se možná divit, ale přesně tak vypadal stavitel naší základové desky. Místo tří týdnů ji jeho asi narychlo přeškolení zedníci dělali tři a půl měsíce a brzdili další stavbu. Pod obvodovou stěnu musí být deska absolutně rovná s tolerancí tři milimetry, ale jejich výsledek byl 27 mm!
Zdeněk mi nakreslil, co musíme srovnat, a já jsem to tady sbíječkou a nivelační hmotou s jedním známým opravovala. A pak nastoupila Zdeňkova firma. Ten rozdíl! Za dva dny byla hrubá stavba hotová, všechno uklizeno… Dům nám postavili celý na klíč a já každému, kdo nás sem přijde navštívit, jeho práci jen doporučuju.
Dřevostavba na bázi finského srubu
Lidé tady mají utkvělou představu, že zděná stavba víc vydrží. Podívejte se ale třeba do Rožnova pod Radhoštěm, jak naše dřevěnice přežily staletí. Zdeněk Harabiš byl jednou z prvních firem, které navázaly na přerušenou tradici dřevěných staveb. Zkušenosti nasbírali ve Finsku, a pak se vrátili ke kořenům, jak stavěli naši předkové.
Na rozdíl od klasického rybinového spoje si ale z ciziny přinesli křížový spoj, roh smrkových hranolů není čistý jako u roubenky, má přesahy. Staví se tak ve Finsku i v Rakousku. U nás s tím ale mají problémy v některých chráněných oblastech, že prý to k nám nepatří. Nám ale modernější typ srubového domu z hraněných trámů vyhovuje.
obr.: Srubové domy patří podle stavitele Zdeňka Harabiše do stráně, a to se v tomto případě bez výhrad podařilo. Foto: Martin Zeman
obr.: Zastřešená terasa slouží k venkovnímu posezení, dřevěné dveře vedou do stráně, kde majitelé vybudovali chladný sklípek. Foto: Martin Zeman
Dřevo má duši…
… a tak se s ním musí zacházet. Hlavně první zimu nás Zdeněk upozorňoval, abychom dům nepřetápěli a dřevo nepřesušili. Říkal, že je to jako s papírem, když ho hodně zmačkáte a natáhnete, už nikdy nebude rovný. Stejně tak dřevo žilo šedesát let v jiném režimu a teď se musí dotvarovat pozvolna.
Firma staví z vysušeného dřeva, proto si stavba sedala krátce, za první dva měsíce asi jen o dva až tři centimetry, další rok o jeden. Přesto se domem zpočátku ozývaly rány, jako když někdo praští dveřmi, myslela jsem si, že dům spadne. Ale přežil už i zdejší silné větry a my si teď v klidu užíváme jeho příjemné klima.
Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Nízké náklady na vytápění překvapily
Dřevo je opravdu dobrý izolant. Manžel nemohl uvěřit odhadu, že za vytápění a ohřev vody plynovým kotlem dáme ročně 12 000 korun. Teď se sazba trochu zvýšila, ale první rok dostával účet na 900 korun za měsíc.
Žijeme na vesnici, kde občas vypadne elektřina, proto jsme si pro případ, že by v tuhých mrazech kotel nedostával potřebný elektrický impulz, pořídili jako nouzové vytápění ještě krb na bioetanol. Nepotřebuje komín, nezabírá mnoho místa a půl litru náplně vydrží vydávat tři až čtyři hodiny teplo.
Manžel je totiž expert na katastrofické scénáře… Od vlastního generátoru ho odradilo jen složité shánění povolení k samostatnému rozvodu elektřiny. Ve sklípku „kdyby náhodou nešel proud“ máme plynový vařič, tak si tam v takovém případě uvaříme kávu.
obr.: Obytná místnost je propojená s kuchyní. Dlaždice usnadňují údržbu prostoru, který je vytápěný z podlahy. Neobvyklé provedení stropu v bílé barvě, prosvětluje místnosti a zvýrazňuje dřevěné trámy. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Kdybychom stavěli znovu tak...
Nerada to říkám, ale náš srub má plastová okna. Dostala jsem je jako dárek k narozeninám od firmy, kde jsem pracovala, a ta dřevěná okna nevyrábí. Pozná to jen opravdový znalec. Dveře máme dřevěné, volili jsme meranti, dřevo, které k oknům nejlépe pasovalo.
A teď nám návštěvy chválí dřevěná okna a ptají se, proč máme plastové dveře! Dojem je úplně opačný. O čem jsme ale se Zdeňkem Harabišem hodně diskutovali, jsou naše bílé sádrokartonové stropy, obvykle bývají stropy v masivních dřevostavbách obložené dřevem.
Sám teď uznává, jak to dobře dopadlo. Místnosti jsou světlejší a trámy v nich lépe vyniknou. Bylo toho víc, kde jsme museli volit kompromis, ale jak už víte, jsme dobrými přáteli.
A co bych za pět let bydlení v novém domě měnila? Ani ťuk! Také zdejší prostředí máme rádi. Za kopcem je někde velkoměsto, tady za plotem začíná les.
obr.: V ložnici je na rozdíl od přízemí dřevěný obklad i na stropě, prosvětlující bílá stěna je zvolená za postelemi. Po třech letech doplnili majitelé střešní izolaci, aby podkroví bylo více chráněné proti letnímu horku a chladu v zimě. Teď je v podkroví stále příjemná teplota. Foto: Martin Zeman
obr.: V koupelně zvítězila představivost majitelky. Žlutá barva s motivem kosatců vytvářejí po celý rok dojem slunečného dne. Foto: Martin Zeman
Technické parametry
- Realizace: Dřevostavby Harabiš, s.r.o., www.drevostavby-harabis.cz
- Spodní stavba: betonová základová deska
- Stavební systém: srubová konstrukce
- Krov: dřevěný – smrk
- Střešní krytina: pálená taška TONDACH STODO
- Vstupní dveře: dřevěné
- Okna: plastová, skla bezpečnostní, nerozbitná
- Zasklení: dvojsklo
- Podlahy: přízemí dlažba, II. podlaží plovoucí podlaha
- Topení: podlahové topení, v ložnicích radiátory, kondenzační kotel na zemní plyn
- Pozemek: 1500 m2
- Zastavěná plocha: 65,875 m2 bez nástřešku a terasy
-
Obytná plocha: 107,2 m2
Vizualizace půdorysů: Helena Petáková
Vaše komentáře (1)Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…