I přes přísné regulativy národního parku Šumava se majitelům podařilo vybudovat bezbariérové a komfortní bydlení

Redakce | Středa, 15. leden 2020 |

Jiří a Alena sice žijí i pracují v Plzni, ale jejich srdce patří Šumavě. Není proto divu, že když se rozhodli pro stavbu víkendového domu, hledali vhodný pozemek právě zde. Našli jej v místě, kde jim příroda neváhá ukázat také svou drsnou tvář a kde teploty klesající ke třiceti stupňům pod nulou nejsou ojedinělou výjimkou!

Vždy jsme snili o víkendové chatě, která by ležela ve vrcholových horských partiích, kde bychom mohli v zimě jezdit na běžkách a v létě na kolech. Rádi totiž sportujeme a není nad to, když se člověk po náročném pracovním týdnu pořádně provětrá na čerstvém vzduchu.

Dlouhou dobu jsme nemohli najít to pravé místo. Asi před deseti lety jsme narazili na pozemek, který byl nabídnut k prodeji a nacházel se přímo na okraji Národního parku Šumava. Pozemek ležel na konci obce a nebyl dosud napojen na inženýrské sítě. Přesto jsme neváhali ani chvilku.

obr.: Řeklo by se takový obyčejný dům jenže v takové oblasti jako je Šumava kde je typická architektura by měla mít své místo právě jednoduchá a nenápadná architektura. Foto: Martin Zeman

Inspirace typových projektů zabrala

Ačkoli jsme měli již od začátku hrubou představu o podobě domu, nechali jsme se inspirovat nabídkou typových projektů. Nechtěli jsme dům, který by jakýmkoliv způsobem vyčníval, ale takový, který by zapadl do okolí a zároveň se hodil pro rodinnou rekreaci.

Vzhledem k tomu, že jsme nechtěli žádný třípatrový dům ani sklep tak nám nijak nám nevadilo, že byla podoba domu byla do velké míry ovlivněna regulativy Národního parku Šumava, které předepisují:

• určitou barvu fasády,
• barvu,
• sklon střechy,
• poměr dřeva na fasádě a podobně.

obr.: Balkon je sice menší ale i tak svým majitelům velmi vyhovuje.

obr.: Plánovaná betonová krytina byla nahrazena plechovou, aby se střecha alespoň částečně odlehčila. Foto: Martin Zeman

obr.: Tvar i krytina střechy se plně podřizovaly skutečnosti, že v zimě tu bývá sněhu více než dost. Foto: Martin Zeman

K dřevostavbě majitelé ze začátku neměli důvěru...

Základní dispozice domu nám byla dopředu jasná. Velká místnost, dále samostatný pokoj a koupelna s WC v dolním patře a v horním podlaží dva samostatné pokoje, každý s příslušenstvím. Méně jistí jsme si už byli materiálem, z kterého si náš dům necháme postavit.

Zvažovali jsme klasický zděný dům, ke dřevostavbě jsme chovali určitou nedůvěru. Přesto jsme se nakonec rozhodli právě pro ni, a to hlavně ze dvou důvodů,

• jedním byla rychlost výstavby,
• druhým pak výborná tepelná izolace.

"Jelikož jsme dopředu věděli, že tam budeme přijíždět  jen příležitostně, byla pro nás možnost rychlého vyhřátí domu určující."

Nyní už zbývalo jen vybrat tu pravou firmu. Kvůli naší práci nepřipadalo v úvahu, abychom na stavbu přijížděli pravidelně dozorovat. Potřebovali jsme proto dodavatele, který ponese záruku za celou stavbu. Našim požadavkům nakonec vyhověla firma Atrium.

Stavba přinesla komplikace

Rychlost výstavby dřevěného domu se opravdu potvrdila. Firmě stačily pouhé tři měsíce. Během stavby jsme přijížděli spíše jen ze zvědavosti, opravdu kontrolovat nebylo nic třeba. Komplikace hned v začátku stavebních prací způsobil zdejší terén. Musela se vytvořit plocha pro jeřáb, což bylo vzhledem k nerovnostem pozemku velice obtížné. Aby toho nebylo málo, v jednom kuse pršelo, takže půda byla ještě ke všemu rozmočená.

Jiné komplikace se však na stavbě nevyskytly. Nejprve byla položena betonová základová deska, pak během jednoho dne vyrostla hrubá stavba. Z předem připravených panelů s okny i dveřmi se dům jeřábem poskládal jako stavebnice. Jedná se tedy o čistou dřevostavbu – výjimku tvoří jen stropní deska, která je stejně jako ta základová z betonu. Důvod byl ryze pragmatický. Betonová deska je pevná, nic se nehoupe, neskřípe a s dalšími vrstvami stropu perfektně tlumí kročejový hluk.

Během stavby už se dispozice nijak neměnila. Jedinou úpravou bylo vytvoření galerie nad schodištěm, se kterou se v původním záměru nepočítalo. Nešlo ani tak o marnivý požadavek, jako spíš o estetické vylepšení prostoru nad schodištěm.

Vznikla jednoduchá a komfortní dřevostavba

Dokud oba pracujeme, můžeme náš dům na Šumavě využívat pouze rekreačně, především o víkendech. Více času tady tráví naše děti, máme dva syny a jednu dceru.

Spodní patro je naprosto soběstačné a ještě k tomu zcela bezbariérové, a to kvůli naší dceři, která se tak na invalidním vozíku může všude snadno dostat. Na bezbariérovost se často zapomíná a potřebné úpravy pak nejsou jednoduché. Jednotlivé části obytného prostoru do sebe plynule přecházejí, a tak si celá hlavní místnost zachovává svou prostornost a vzdušnost.

obr.: Nábytková stěna v předsíni je dílem místního truhláře. Foto: Martin Zeman

Nejvíce času samozřejmě trávíme v části obývací, jejíž dominantou jsou bezesporu krbová kamna. Kromě těchto kamen je dům vytápěn elektrokotlem napojeným na teplovodní systém s možností dálkového ovládání pomocí mobilního telefonu. Nastavení je velice jednoduché. Několik hodin před příjezdem elektrokotel přes telefon zapneme a dům najdeme pěkně vyhřátý. V dřevostavbě se totiž nevytápějí nejdříve stěny, ale rovnou vzduch v domě. I z tohoto důvodu jsme za své rozhodnutí zpětně velice rádi.

obr.: Při nepřítomnosti zajišťuje temperování domu na zhruba pět stupňů Celsia elektrokotel. Dálkově ho lze nastavit aby začal topit. Foto: Martin Zeman

obr.: I když je dům vybaven sofistikovanějším systémem vytápění, kamna jsou prostě kamna a ty k šumavské "chalupě" rozhodně patří. Foto: Martin Zeman

obr.: Kuchyňskou linku a část nábytku vyráběl místní řemeslník. Minimum nábytku bylo přání majitelky Aleny. Foto: Martin Zeman

obr.: Kuchyně je spojena s jídelním koutem, kde se bez problémů vejdou všichni členové rodiny. Foto: Martin Zeman

Synové sem přijíždějí i se svými přítelkyněmi. Každý pár má v horním patře samostatný pokoj i s koupelnou. V jednom z nich, orientovaném na jih s výhledem na místní kostelík, je součástí pokoje i kuchyně, ve vedlejší koupelně je zase instalován bojler na ohřev teplé vody. Díky této samostatnosti horního patra bychom v budoucnu mohli uvažovat i o pronajímání těchto pokojů.

obr.: Ložnice v horním patře je spojena s koupelnou a kuchyní. Vzniká tak další místo pro samostatné bydlení. Foto: Martin Zeman

obr.: Koupelna je v horním patře obrovskou výhodou. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Velikost pozemku: 1982 m²
• Zastavěná plocha: 127,6 m² (včetně garáže)
• Podlahová plocha: 176,82 m² (včetně garáže)
• Spodní stavba: betonová základová deska
• Stavební systém: montovaná dřevostavba ze sendvičových panelů
• Tepelná izolace: minerální vlna
• Fasáda: minerální omítka, částečně obklad smrkovým dřevem s lazurou
• Střecha: sedlová, dřevěná konstrukce
• Střešní krytina a kompletní okapový systém: plech Ruukki
• Okna: dřevěná eurookna
• Zasklení: izolační trojsklo
• Podlahy: masivní dubová prkna, v koupelnách a chodbě keramická dlažba, v patře lamino
• Vytápění: elektrický kotel
• Topení: teplovodní radiátory; kachlová krbová kamna Hark

Skladba stěny zvenku:

• omítka,
• fasádní tepelná izolace,
• sádrovláknitá deska,
• minerální tepelná izolace,
• dřevěná konstrukce,
• sádrovláknitá deska,
• parozábrana,
• instalační předstěna,
• sádrovláknitá deska,
• tapeta,
• malba
• Celková tloušťka stěny: 328 mm
• Hodnota U stěny: 0,14 W/m²K

• Připravil: Ondřej Zaorálek
• Foto: Martin Zeman
• Redakčně upraveno pro web

Prohlédněte si další zajímavé návštěvy dřevostaveb