Helena Petáková | Neděle, 21. únor 2021 |

Dům svého srdce objevila Edit na pláži. Uprostřed luxusního časopisu pro movitější čtenáře, který jí manžel Ondřej přibalil trochu jako provokaci s sebou na dovolenou, nalistovala krásnou dřevostavbu. Edit už na prahu dospělosti věděla, že si jednou postaví vlastní dům, a teď se jí začalo dařit v podnikání. Rozhodnutí pro dřevostavbu přišlo tedy přirozeně ve správnou dobu a také s uspokojením, že prostředky na stavbu získala pozitivním způsobem – od šťastných žen, které naučila být krásnými i bohatými.

---

Skrytá hodnota zanedbaného domu a pozemku

Pozemek v malém malebném lázeňském městě poblíž ostravské průmyslové aglomerace, které si ale zachovalo idylický přírodní ráz, jsme našli ještě v situaci, kdy po několika investicích jsme byli skoro na nule a potřebovali jsme tak dva roky na to, abychom se finančně vzpamatovali. Jenže pět tisíc metrů čtverečních v nádherné lokalitě, jen deset kilometrů od dosavadního bydliště a svého Studia krásy...

Říkalo se tomu zámeček. Jeden německý architekt tady na začátku minulého století postavil pro dceru obrovský objekt s ordinací, pokoji pro služku a zahradníka i s krásnou kovovou věžičkou. Nicméně při osídlování pohraničí po válce dům získal nové majitele, kteří ho nebyli schopni spravovat.

Dům byl v absolutně dezolátním stavu a pozemek se asi rok a půl neprodával ze dvou důvodů. Za prvé, když sem zájemci přišli, začali přemýšlet, jakým způsobem stavbu opravit, kolik by stály statické průzkumy, rekonstrukce, a dostali se k sumám, které je odradily.

Za druhé, nikdo si nedokázal představit, jak je pozemek skutečně velký, protože majitelka trávu osekávala jen dvacet metrů kolem domu. Dál rostly lopuchy, kopřivy, svlačec, přes sedmdesát starých vzrostlých stromů, v rohu pozemku byla veřejná skládka.

Hodně jsme ušetřili za sanaci velkého domu, která měla stát více než milion korun. Manžel je šikovný, koupili jsme si traktor a Avii (jen pro zajímavost traktorista si bere 800 Kč za hodinu) a dva roky jsme sem jezdili pracovně se rekreovat.

Objekt jsme s kamarády do cihly rozebrali, co šlo, odvezli do sběrného dvora, vykopaným kamenem ze základů domu jsme pak obložili novou stavbu a část cesty, suť jsme použili na zvýšení terénu kolem potoka, kde bývala záplavová zóna.

Po vyčištění pozemku teprve vynikla jeho rozloha a krása, a hned se tady objevili různí kupci. Postupně na něm vznikne ovocná zahrada s jezírkem, kde budeme chovat ryby, a vzadu za potokem manžel postaví dřevěný domek pro ovečky.

obr.: Ručně broušená kulatina je zvenku ošetřená olejem v odstínu zlatý dub, který si majitelka nechala podle svých představ speciálně namíchat. Foto: Martin Zeman

obr.: Provizorní přístřešek původně chránil řemeslníky před horkem. Jeho snadná dostupnost z interiéru přesvědčila majitele, že pro venkovní pobyt si nebudou pořizovat pergolu. Až přijde čas, musí vyřešit nové zastřešení, které ve srubu neubere příliš světla. Foto: Martin Zeman

---

Financování dřevostavby s komplikací

Na dovolené jsme dospěli k rozhodnutí o dřevostavbě, a pak se začali ohlížet po schopném architektovi, který už má zkušenosti s navrhováním srubů. Studii domu jsme přes dva roky připravovali s mladým architektem Markem Danyšem. Dávali jsme si čas na to, aby byl srub po všech stránkách účelný a praktický.

Projekt nám už zpracovala stavební firma, která zastupovala zahraniční firmu. Ta však předtím, než začne dům vyrábět, požaduje od klienta velmi vysokou finanční částku, takže jsme začali mít problémy se získáním hypotéky. Žádná banka u nás není ochotná převést firmě do zahraničí tolik peněz, aniž prokážete tak zvané prostavění části stavby! Díky tomuto „speciálnímu financování" a z něho vzniklým komplikacím jsme byli nuceni hledat novou domácí firmu.

Na internetu nás intuitivně oslovila firma bratrů Pacáků, a přestože jsme přišli o zálohu čtyři sta tisíc korun za odstoupení od realizace, tedy hodně velkou částku, vše se nám vrátilo v jejich seriózním přístupu.

Do firmy Sruby Pacák v Čeladné jsme se zajeli podívat, prohlédli si rozestavěné sruby a okamžitě jsme se zamilovali do masivních kulatin a už jsme si nedovedli představit, že bychom žili v dřevostavbě jen z pravidelných užších trámů. Navíc jsme se dočetli, že stavební dřevo by mělo pocházet ze stejné oblasti a stejných klimatických podmínek, kde bude dům postaven. Náš srub je tedy z beskydských smrků a jedlí.

Finanční ztrátu nám pak vynahradily různé úpravy domu, které jsme neměli v původním projektu kvůli vysoké ceně. Dodatečně jsme přistavovali balkony po obou stranách a terasu kolem celého domu. Tímto způsobem jsme ušetřili spoustu peněz, než kdybychom materiál dováželi ze zahraničí.

Musíme znovu říct, že si nesmírně ceníme přístupu obou bratrů, nikdy jsme se nesetkali s tak neskutečně pracovitými a slušnými majiteli firmy, kteří jsou zároveň neuvěřitelně skromní. Dřevařinu vystudovali na vysoké škole, pro zkušenosti odjeli do Kanady a své řemeslo mají opravdu rádi.

Foto: Martin Zeman

obr.: O dřevo je třeba naučit se starat. Majitelé už podruhé zbrousili zábradlí a natřeli je olejem, znovu budou brousit modřínovou podlahu terasy, na které se ještě pohybovali řemeslníci a roznášeli bláto s pilinami. Po ošetření olejem zůstane dřevo na dlouhou dobu beze změn. Velké přesahy střechy chrání terasu i stěny před sluncem a deštěm, mechanické nečistoty stačí jednou za rok omýt vysokotlakým čističem s vodou (wap). Foto: Martin Zeman

---

Edit a Ondřej majitelé srubu

Edit podnikala už v devadesátých letech a zároveň se ohlížela po nejrůznějších rodinných domech, které by splňovaly její představy, ale žádný ji dostatečně nezaujal. Na konci roku 2002 se pustila do podnikání s mezinárodní kosmetickou firmou a začalo se jí hodně dařit, čtrnáctkrát se stala její královnou. V roce 2005 také potkala svého manžela Ondřeje, který je všestranně zručný a těšil se na příležitost stavět dům. Je přesvědčená, že srub vybudovaný z peněz spokojených zákaznic a úspěšných kosmetických poradkyň bude všem přinášet jen štěstí.

---

Pozor na neprofesionální firmy a řemeslníky

Nejhorší jsou ti řemeslníci, kteří si myslí, že znají všechno a svou neprofesionalitou nadělají více škody než užitku. To se nám stalo například při pokládání dlažby v suterénu a v přízemí. Obkladači neměli vůbec zkušenosti s pokládkou dlažby v dřevostavbách, které během prvních dvou až čtyř let pracují, a tudíž musí být na spárování použity pružné tmely a dělány dilatační spáry.

Takže díky jejich neznalosti se nám po dvou letech na některých místech v suterénu zvedla podlaha a dlažbu bylo nutné udělat znovu. V přízemí se začala vydrolovat spárovačka, kterou musela už jiná zkušená firma vysekat a nově podlahu vyspárovat!

Pak jsou firmy, co za srubem nebo roubenkou vidí hlavně peníze. Když si domluvíte přes telefon cenu, například zhotovení příjezdové cesty, po zhlédnutí domu jsou schopny vám předem dohodnutou částku zdvojnásobit.

Také stavební dozor je k ničemu, pokud máte člověka, který přijede na stavbu párkrát za měsíc. Najděte si někoho blízkého, kdo přesně ví, co chcete, můžete mu důvěřovat a na výsledku mu záleží. Manžel byl na stavbě s řemeslníky denně, staral se o ně, a přitom pozorně poslouchal, jaké varianty řešení nabízejí.

Kromě zboření zděného objektu a terénních úprav jsme si hodně věcí udělali sami, třeba také střechu. Srubaři postavili obvodové stěny po pozednice a krovy, obili je deskami, položili konopnou izolaci a manžel se svým kamarádem šel za nimi s lepenkou. První vrstvu přibíjeli, druhou šroubovali, bylo dost divoké dívat se, jak pobíhají po šikmé střeše.

Mezi stavebníky se pod vlivem výrobců traduje, že srub musí být zatížený betonovou krytinou. Tomu moc nevěříme, protože dřevěná konstrukce je těžká a i s vybavením interiéru sama klesá dolů. Střechu máme složitou, a když jsme spočítali její cenu s betonovými taškami, dostali jsme se k neuvěřitelné sumě.

Zvolili jsme proto třímembránovou živičnou krytinu značky Pluvitec s černým posypem, která má životnost 60 až 70 let. Vypadá krásně a slouží skvěle. Stejně tak nás odradila cena za pokládku venkovní dlažby. Oslovili jsme asi čtyři firmy a ceny byly šílené.

Takže nakonec asi 400 m² dlažby zvládl udělat manžel také se dvěma kamarády a je to jako od profesionálů. Poctivá a festovní práce. Našima rukama jsme zhotovili modřínové podlahy v podkroví, část venkovních teras, velkou část zahrady okolo domu a v loňském roce jimi prošlo i hodně práce při stavbě velkého bazénu.

Firmou Sruby Pacák jsme si kromě hrubé stavby nechali ještě postavit schodiště, celé patro, částečně terasu a obložit interiér nehraněnými prkny.

obr.: Červenou barvu jako symbol energie, odvahy a pozitivního myšlení má Edit ráda od dětství. Dřevěné stěny doplňuje přírodně tvarované schodiště z kořenů a větví stromů. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Historický nábytek z let 1830-1850 nakupovali majitelé ještě během výstavby, jak ho postupně objevovali ve starožitnictvích, a pak ho na čas uschovali u sousedů. Sezení v jídelně a „hazardním salonku", kde se rodina schází u deskových a karetních her, jsou krásné řezbářské práce ze zámků v Belgii a jižní Francii. Oba stoly se dají rozložit pro 12 osob, takže i velká společnost se ve srubu pohodlně usadí. Křišťálové lustry v jídelně a salonku zhotovil manžel Ondřej ze starých korpusů a několika lustrů ze zámku. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Za svým pracovním stolem teď na královské křeslo původem z čínského paláce usedá čtrnáctinásobná královna kosmetické firmy. Foto: Martin Zeman

---

Dali jsme na cenné rady od jiných majitelů srubů

Před stavbou s námi Michal Pacák objel několik srubů, kde jsme od majitelů získali užitečné rady a informace. Zajímali jsme se například o tepelné čerpadlo, ale všichni byli spokojeni se svými krby. Místo do nákladného čerpadla jsme tedy raději investovali do kvalitního krbu s velkou krbovou vložkou, teplý vzduch za pomoci víceúčelového ventilátoru stoupá do horních místností a mimo koupelen, kde je podlahové vytápění, tam jiný zdroj tepla nepotřebujeme, stačí nechat otevřené dveře.

Dřevěné stěny dokážou teplo dokonale udržet. Před zimní dovolenou jsme nastavili vnitřní teplotu na 8 °C a po návratu bylo v domě deset stupňů – elektrický kotel vůbec nebyl v provozu. Spotřebu elektřiny nám šetří solární panely, které ohřívají vodu v expanzní nádobě, odkud předehřátá voda teče jedním okruhem do bojleru a druhým do podlahového topení.

Nakonec jsme se ale rozhodli i pro původně zavržené tepelné čerpadlo, pořízení čerpadla vzduch-voda plánujeme na příští rok. Důvodem je vyhřívání vody ve velkém zastřešeném bazénu, aby se dal užívat také v zimním období. Teplo vyrobené čerpadlem se bude opět shromažďovat v expanzní nádrži a bude tak sloužit i k vytápění domu.

Nedokážeme si představit, že bychom se obešli bez sklepa. Sice jeho stavbou se nám navýšily náklady určitě alespoň o dva milióny korun, nicméně získali jsme do konce života dostatečné úložné a skladovací prostory. Máme v něm technickou a uklízecí místnost, spodní koupelnu s WC a také dílnu, kde vzniká hodně nápadů a výtvorů, kterými manžel pokračuje s dostavbou srubu a jeho vybavením.

V prostorné místnosti plánujeme vytvořit také relaxační wellness s velkou vířivkou, infrasaunou a odpočívárnou. Další velká společenská místnost slouží ke sportovním aktivitám jako je stolní tenis, fotbal, elektronické šipky apod. Sklep zatím nemá vytápění, ale počítáme s pořízením dvou infrapanelů, které velkou místnost rychle a dostatečně vyhřejí.

obr.: Perlou a dominantou celého prostoru je velký krb obložený vzácným růžovočerveným kamenem z jižní Indie, který designově ladí se sedací soupravou a zařízením kuchyně a historické jídelny. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Do expanzní nádoby v technické místnosti se sbíhají vodovodní okruhy ze solárních panelu, bojleru, podlahového topení. Foto: Martin Zeman

obr.: Podkrovní místnosti jsou zařízené v jednoduchém moderním stylu. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

---

Neváhejte a pusťte se do dřevostavby

Celý dům je stavěný také tak, aby se v něm mohlo scházet hodně našich přátel najednou. Několikrát ročně pořádáme akce pro více než třicet lidí a vše je v pohodě. Jsem velmi šťastná, že srub dýchá pozitivní energií a každá návštěva se do něj hned zamiluje, cítí se tady příjemně a nechce se jí odcházet. Okolo jedné části naší rozlehlé zahrady vede pěší zóna po hrázi rybníka, na které se zastavují turisté i cyklisté a okukují náš srub, tak jako já jsem dříve okukovala jiné domy. Věřím, že naším přičiněním zde vyrostlo něco výjimečného a hezkého.

Přejeme s manželem dalším lidem, aby se do stavby dřevěného domu pustili. Má totiž svou duši, vůni a ničím neopakovatelnou atmosféru klidu a pohody. Praktickou výhodou je, že po stavbě z masivu nemusíte zakopávat cihly, beton a různé zbytky materiálů. Dřevo pěkně nařežete, nachystáte na topení a bohatě vám vydrží na dvě až tři zimy.

---

---

Foto: Martin Zeman

---

Technické parametry

• Spodní stavba: železobetonová konstrukce, celý dům je podsklepen, betonová základová deska
• Stavební systém: srubová konstrukce
• Krov: dřevěný – smrk a jedle
• Střešní krytina: živičná krytina Pluvitec
• Vstupní dveře: dřevěné
• Okna: dřevěná ze sibiřského modřínu
• Zasklení: izolační trojsklo
• Podlahy: dlažba, v ložnici podlaha z modřínu, v dětských pokojích na QSB deskách vysoký koberec
• Topení: podlahové topení v přízemí a ve všech koupelnách, krb vyzděný šamotem do výšky 6 metrů
• Pozemek: 5 000 m²
• Zastavěná plocha: 150 m²
• Obytná plocha: 230 m² a suterén 140 m² (společenská místnost, dílna, technická místnost, koupelna, místnost pro rodinný wellness)
• Realizace: Sruby Pacák s.r.o., www.srubypacak.cz

---

---

---

Vaše komentáře (2)