Přímý kontakt s terasou a zahradou si pan Miroslav s rodinou ve své dřevostavbě opravdu užívají
Dana Jakoubková | Úterý, 13. říjen 2020 |
Zatímco tělesně-pohybová inteligence s věkem chátrá, ta vizuálně-prostorová odolává. Alespoň u těch lidí, kteří ji pravidelně používají. Na rodinném domě ve Svojeticích je zvláště patrná. Nosnou ideou byl objekt vnitřně otevřený, propojený a komunikující se zahradou. Bylo třeba najít detaily, vidět celek a přitom naplnit sen o nepřetržitém prostoru. Pohledem z ulice je škoda, že dům není vidět. Forma i obsah se zde totiž noblesně potkaly.
Když přijde na bydlení ve vlastním domě, neměl Miroslav problém. Zrekonstruovaná prvorepubliková řadovka v klidné říčanské čtvrti, s pěknou zahradou hned u lesa mu vyhovovala. Bod zlomu nastal až s narozením dvojčat. Bylo jasné, že do budoucna rodině malý 3+1 nebude stačit. K myšlence novostavby přispěl i fakt, že jeho firma disponovala dostatečně velkým pozemkem se statutem stavební. „Vždycky jsem tvrdil, že pokud bych musel stavět, tak jedině dřevostavbu, patrovou kostku,“ vyznává se Miroslav. „Ani nevím, jaká kritéria mě tomu přivedla; prostě mi byl dřevěný dům sympatický. To patro mi architekt rozmluvil kvůli začlenění domu do okolí. Teď jsem za to rád. Vlastně i za vyřízení stavebního povolení, autorský dohled nad realizací a hlavně za jeho invenci obecně.“
Funkce: Barevně i skladbou hmoty odlišná, navzájem kolmá křídla představují dispoziční dělení domu. Foto: Robert Žákovič
Dům a vnímání cyklického času
Vizuálně prostorová koncepce domu z ateliéru Davida Mateáska hledá v okolí jen těžko srovnání. Propojení vnějšku s vnitřkem a opačně vyvolává dojem přirozeného cyklu, mimovolného běhu věcí a dějů. Jako by dům promlouval se svými obyvateli a přenášel informaci do svého okolí. Tak přirozeně, jak by to v rodině mělo být. Koloběh vzduchu, barev a světla ve velkorysých proporcích stavby zosobňuje dynamiku, s jakou se v něm lidé probouzejí a usínají. Připomíná proměnlivost ročních období, která se jen pomalu kutálí za oponou prosklených stěn. „Během stavby snad nebylo dne, kdy bych číslo pana architekta nevytočil,“ vzpomíná Miroslav. „Stále jsem měl pocit, že to bude malé! Ale on mi se stoickým klidem stále dokola opakoval – nebude.“
Pro představu – obytná plocha zabírá sto padesát pět metrů čtverečních, z nichž většina volnoprostoru bez příček obsáhla kuchyni, jídelnu, obývák i dvě chodby včetně zádveří. Objem vzdušnosti umocňuje i poměrně vysoký strop, sklánějící se jen před nutností prostoru zázemí. Interiérem se zabýval Miroslav dlouho. Vybíral i podle časopisů, rozhodnout se ale sám nedokázal. Podpis architekta je proto patrný i v prvcích vnitřního zařízení.
„Vnímám ten prostor, polohu dětí i moji v něm, a myslím, že práce architekta i stavební firmy dalece přesáhla moje představy. Nemusel jsem se, a stále nemusím, prakticky téměř o nic starat, jen zaplatím elektřinu a občas nechám vyvézt jímku. Cítíme se tu šťastni a spokojeni, neměnil bych; vůbec nic. Zůstal mi ještě sen o zimní zahradě a musíme dodělat zastínění terasy. Ale už si začínám pohrávat s myšlenkou na další dřevostavbu. Tentokrát něco z kategorie roubenky; máme totiž rádi hory a chceme tam mít nějaké víkendové doupě.“
Foto: Robert Žákovič
Foto: Robert Žákovič
Komentář architekta
Stran zadavatele stavby jsem dostal prakticky volnou ruku. Důraz kladl Miroslav snad jen na to, aby dům rozumně a pěkně doplnil budoucí zahradu – je totiž zahradník. Dům jsem tedy koncipoval jako jednopodlažní stavbu dvou k sobě navzájem kolmých křídel, přičemž v exteriéru je každé z křídel vyjádřeno jiným materiálem i architektonickou skladbou jinak vysokých hmot. Uvnitř představují křídla dispoziční oddělení provozu společenského (obývací část s kuchyní a podobně) od soukromého (ložnice).
Část obývacího pokoje je oproti ostatním prostorům v domě mírně převýšena, aby se zdůraznila její významná funkce a pozice ve vnitřním organismu domu. Obě křídla se uzavírají minimem otvorů ke vstupní části pozemku, a naopak se otevírají do „vnitřního" prostoru, situovanému směrem k lesu.
Francouzská okna pak umožňují kterémukoli prostoru domu přímý kontakt s terasou a zahradou. Důsledně jsem sám na stavbu dohlížel, aby byl naplněn můj záměr. A chtěl bych dodavatelské firmě PENATUS sklonit poklonu – přistupovali totiž ke stavbě opravdu zodpovědně.
Ing. arch. MgA. David Mateásko
autor projektu
Neobvyklost: V chodbě společenského křídla stojí za pozornost otevřená knihovna a obložení stěny stejným panelem, jaký byl použit na fasádu. Zelená stěna ukrývá hlavní koupenu, technickou sprchu na kola i psa, pracovnu a „mozek domu" s rekuperační jednotkou, pračkou a centrálním vysavačem. Foto: Robert Žákovič
Sdílení: Obývák, jako nejživější obytný segment, naplňuje podstatu rodinného domu faktorem odpočinku, sdílení i her. Foto: Robert Žákovič
"Koloběh vzduchu, barev a světla ve velkorysých proporcích domu zosobňuje dynamiku, s jakou se v něm lidé probouzejí a usínají."
Čisto a světlo: Jednoduché linie a světlé barvy násobí „čistotu" kuchyně. Foto: Robert Žákovič
Komentář redaktorky
Návštěva tohoto domu byla v pro mě v jistém smyslu obohacující. Nešlo o nic hmatatelného, odehrávalo se to jen v pocitové rovině. Přišlo mi, že takhle nějak přistupovali k návrhu domu dávní předkové, že poslouchali intuici a konali v souladu s jemně-hmotnými silami Země.
Začlenění a funkce domu byla promyšlená nejen sama o sobě, ale i v rámci dvora, vesnice, a ta pak v přírodním i estetickém kontextu krajiny. Mnohaúrovňový řád tohoto domu dokladuje, že nejde jen o měřítka v rámci stavby samotné, ale stejně důležité je zohlednit širší souvislosti. Je osvěžující zjistit, že architekt dokáže založit kořeny domova.
Dana Jakoubková
redaktorka
Variace: Dětské pokoje jsou vzájemně propojené a mají přímý vstup na terasu. Kdykoliv je možné oddělit je stěnou. Foto: Robert Žákovič
Odpočinek: Ložnice, stejně jako ostatní místnosti, má přímý vstup na terasu. Foto: Robert Žákovič
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 190 m2
- Užitná plocha: 150 m2
- Spodní stavba: základová deska, nepodsklepeno
- Konstrukční systém: nosná konstrukce z fošen 40×140 mm
- Tepelná izolace: skelná vata Knauf Insulation
- Fasáda: obklad vodorovnými modřínovými palubkami, fasádní obkladové desky Cembonit, omítka
- Střešní krytina: hydroizolační PVC fólie Multiplan
- Okna: dřevěná, U = 0,90 W/m2K
- Podlahy: marmoleum, dlažba
- Teplo: tepelné čerpadlo vzduch-voda, 11 kW, záložní zdroj elektrická topná patrona 6 kW
- Skladba stěny: (směrem zevnitř) sádrokartonové desky, instalační rošt + izolace, OSB desky, nosná konstrukce z fošen 40×140mm + izolace, vodorovný rošt + izolace, pojistná hydroizolace, provětrávaná mezera, fasádní obklad (desky Cembonit nebo modřínové palubky)
- Celková tloušťka stěny: 34 cm
- Součinitel prostupu tepla U stěnou: 0,15-0,16 W/m2K
- Projekt: Ing. arch.MgA. David Mateásko, Studio M.A.D., www.mad-arch.com
- Realizace: PENATUS s.r.o., 2013-2015
Foto: Robert Žákovič
Líbí se vám tato dřevostavba? Zašlete dodavateli dotaz nebo nezávaznou poptávku!
Ryze česká společnost PENATUS s.r.o. byla založena v roce 1995. Od svého vzniku navrhuje, staví a vyvíjí moderní dřevostavby. Zkušenosti z více než 250 individuálních staveb a domů se snaží zúročit i v nabídce svých dalších služeb. Nabízí návrhy a realizace dřevostaveb, včetně pasivních, domy dle individuálního návrhu, i typové projekty.
Zaslat dotaz nebo nezávaznou poptávku
Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…
Vytvořeno v xart.cz
