S návratem do rodného kraje si na klidný důchod postavili nízkoenergetickou roubenku

a.janousek | Pátek, 26. březen 2021 |

Na poslední stavební parcele na kraji obce nedaleko Vrchlabí nedávno vyrostla moderní, nízkoenergetická roubenka, která umožnila majitelům vrátit se do rodné vsi, i když nejsou žádnými zastánci vícegeneračního bydlení. Předkové majitele sem přišli už s hrabětěm Harrachem a kraj rodině přirostl k srdci. Dokonce natolik, že jeden ze synů tu zůstal i přesto, že musí za prací denně dojíždět přes sedmdesát kilometrů.

Ten pravý pozemek pro roubenku

Žili jsme tu 25 let a teď jsme se sem vrátili na důchod. Chtěli jsme bydlet poblíž vnoučat, ale ne s nimi, každá rodina má mít svůj vlastní prostor. Když se objevila tahle parcela, velká a pěkná, neváhali jsme. Z větší části se jednalo o sad, ale v katastru byla přesto zanesená jako stavební pozemek.

Sad jsme museli ošetřit a částečně zredukovat, stromy v něm už byly příliš husté. Jakmile opadá listí, vidíme na synův dům na protějším kopci, což považujeme za přiměřený odstup, který by děti a rodiče v dospělosti od sebe měli mít.

Nebyla jsem zvyklá, že by stavební firma, když něco slíbí, taky splnila. Ale tentokrát platilo vše, co jsme si domluvili, včetně rozpočtu. Během stavby jsem sem jezdila tak jednou za čtrnáct dní na kontrolu a pokaždé bylo vše v pořádku. Dům se stavěl s láskou, jsem přesvědčená, že i stavební parta k tomu tak přistupovala. Bydlíme tu rok a půl a jsme fakt spokojení.

obr.: Pouze v části sadu majitelé pravidelně sekají trávu, zbytek pozemku tvoří přírodní horská louka. Majitelka tu vysela semínka lučních květin, které rostou v okolí. Zahrada díky tomu ladí s přiléhající krajinou jak tvarem, tak charakterem výsadby. Foto: Martin Zeman

obr.: V letošním horkém létě bylo i na horách dost dní, kdy bylo příjemné využít venkovní terasu obrácenou na jihozápad. Foto: Martin Zeman

Cesta k roubence vedla přes zkušenosti

Rekonstrukce jsou takové moje hobby, původní dům, v němž jsme bydleli, jsme přestavovali třikrát. Jednalo se o vilku z dvacátých let, která vyžadovala neustálé úpravy – nechali jsme tam ruce. Baví mě plánovat, studovat půdorysy a plány a přemýšlet, jak by mohl obytný prostor fungovat. Ale mým snem byl odjakživa roubený dům.

Nechtěla jsem stavět postaru. Toužila jsem po moderní roubence s novými technologiemi a velkými okny. Přestože se v okolí stavějí spíš repliky původních stavení, ta naše, zejména v pohledu od vesnice, okolí nijak neruší. Navíc stojí dost stranou, na konci vesnice.

Nad námi jsou už jen louky a vedle na pozemku vede elektrické vedení, takže tam se stavět ani nedá. Na žádost stavebního úřadu jsme museli jen trošku zvětšit sklon střechy oproti původnímu projektu, na to byli přísní.

Foto: Martin Zeman

obr.: Díky mírnému zaříznutí základové desky do svahu nemusely na spodní straně domu vzniknout žádné masivní podezdívky ani příliš mnoho schodů. Roubenka tak vypadá, jako by na pozemku stála odjakživa. Foto: Martin Zeman

Otevřená dispozice ustoupila výhledu

Přízemí je rozdělené do dvou částí – napravo od vchodu jsou ložnice a koupelna, nalevo společenská část. Celý prostor spojuje jednotná podlaha. Kvůli pohodlné údržbě jsem zvolila dlažbu s dekorem dřeva, který se do roubenky vyloženě hodí.

Interiér jsem chtěla praktický a moderní, co nejsnáze udržovatelný. Na staré věci máme vyhrazený pokoj pro hosty, kde stojí vitrína s památkami po babičkách. Jinak jsme se drželi moderního stylu, kombinujeme tu dřevo i kov.

Dřevěné konstrukční prvky, stěny a stropy jsou ošetřené světlou lazurou. Dřevo totiž přirozeně tmavne, zatímco bílá barva prostor vždycky spolehlivě prosvětlí. I když je venku pošmourno, což tady na horách bývá, tak díky bělenému dřevu na zdech i stropech nemusíme přes den svítit.

Dispozice společenské části měla být původně celá otevřená až do hřebene střechy, ale když jsme si uvědomili, jak krásný je z patra výhled, usoudili jsme, že by byla škoda o něj přijít. Nad kuchyní a jídelnou jsme tedy umístili strop, nad nímž vznikla otevřená galerie s útulným posezením a nádherným výhledem do krajiny.

obr.: Funkci propojení s venkovním prostorem zastávají v této obytné kuchyni velkoformátová okna. Kuchyňská linka a velký jídelní stůl, dimenzovaný tak, aby se u něj mohla scházet široká rodina, zajímavě kontrastují s tmavou dlažbou s dekorem dřeva i dřevěným ostěním. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Útulné posezení s velkolepým výhledem do krajiny původně nebylo plánované, prostor měl být otevřený až do hřebene. Až v průběhu stavby se majitelé rozhodli prostor nad kuchyní a jídelním koutem zakrýt stropem – právě kvůli výhledu. Foto: Martin Zeman

obr.: Díky jednotné podlaze a bílé lazuře, kterou jsou ošetřeny stěny a konstrukční prvky, je dojem z prostoru čistý a vzdušný. Foto: Martin Zeman

obr.: Postel jako z pohádky je umístěna nezvykle, ale záměrně v polootevřeném prostoru ve střední části podkroví. Foto: Martin Zeman

Srdce roubenky, které spojuje celou rodinu

Nejvýraznějším prvkem v obytné části interiéru jsou kamna. Známý výtvarník nám doporučil výborné kamnářství z Poděbrad. Kamna jsou originál – jejich tvůrci kromě kamen vytvářejí i venkovní plastiky a keramiku. Nejsou zapojená do rozvodu tepla, protože v podlahovém topení nesmí být moc vysoká teplota, takže v nich zatápíme, jen když si chceme udělat pohodu.

A většinu času mám v topeništi svíčku. Mezi námi čarodějnicemi se totiž říká, že když se v kamnech netopí, měl by v nich plápolat aspoň malý plamínek. Oheň a plamen jsou srdcem domu, které spojuje rodinu, a v každých kamnech má hořet oheň, aby srdce fungovalo.

obr.: V jednoduše zařízeném obývacím prostoru vyniknou umělecky ztvárněná moderní krbová kamna. Majitelka se při zařizování tohoto prostoru určeného k odpočinku nechala volně inspirovat principy feng šuej, nenajdeme tu proto žádné zbytečnosti ani ostré hrany. Foto: Martin Zeman

Přírodní zahrada u roubenky

Kvůli opukovému podloží dům není podsklepený. Když jsme připravovali pozemek pro základovou desku – bylo totiž potřeba dům trochu zaříznout do svahu, aby tu nevzniklo mnoho schodů – vybagrovali jsme horu obrovských kamenů. Naštěstí jsme pro ně našli využití – vzali si je lidé z nedaleké Dolní Branné na opravu lesních cest.

Zbavili jsme se tak nejen kamení, ale i kopců zeminy, nechali jsme si jen vrchní vrstvu ornice do zahrady. Měli jsme štěstí, že se pro zeminu našlo uplatnění, jinak bychom tu měli další Krkonoše. Na pozemku jsme díky tomu dodrželi sklon svahu, který kopíruje okolí.

Zahradu necháváme z největší části přírodní, pouze ve svahu nad domem vznikla skalka. Vysadili jsme tu šípky, černý bez, pivoňky a další rostliny, které patří do babiččiny zahrádky. Trávu sekáme jen v části sadu, na půlce zahrady je louka, na kterou jsem vysela heřmánek, mák, kopretiny... Vypadá nádherně a navíc v zimě poslouží jako krmení pro lesní zvěř, manžel je myslivec a bude nosit nasušené seno do krmelců.

obr.: Roubenka v nízkoenergetickém standardu splňuje požadavky na místní charakter zástavby i na moderní a pohodlný styl bydlení v drsnějším podnebí. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 148 m²
• Užitná plocha: 213 m²
• Spodní stavba: betonová základová deska
• Konstrukční systém: srubová konstrukce z lepených hranolů s dřevěnou izolací a obkladem
• Střešní krytina: betonová taška Mediterrán
• Okna: dřevěná, zasklení izolačními trojskly
• Podlahy: v přízemí keramická dlažba, v patře plovoucí podlaha
• Teplo: tepelné čerpadlo slouží k topení i ohřevu užitkové vody, podlahové topení, krbová kamna
• Realizace: WOOD-LIFE CZ s.r.o., www.woodlife.cz

Hodnocení uživatelů: 5 / 18
Líbil se Vám článek?018