Jana: Naše dřevostavba dokazuje, že se dá bydlet za poměrně slušné peníze rychle, ekologicky a chytře

Markéta Kristová | Pátek, 15. květen 2020 |

Hledáním nejvhodnějšího způsobu bydlení se Jana zabývala už ve škole. Nelíbil se jí model velkých domů, ve kterých má každý svou vlastní koupelnu, šatnu i pokoj, a rodina se tak rychle odcizí. Protože věřila, že čtvereční metry nerovnají se štěstí, nechala se inspirovat architekturou Dánska a Holandska, kde lidé žijí na velmi malých pozemcích. A jejich spokojenosti to nijak nepřekáží.

Bydleli jsme s manželem v Praze, v prostorném bytě s velkou terasou i zahrádkou. Časem jsme zjistili, že si v hlavním městě nedokážeme pořádně odpočinout. Začali jsme hledat v okolí tak, aby bylo možné do Prahy dojíždět za prací a přitom abychom bydleli v přírodě.

Najít pozemek, který by nám vyhovoval, byl oříšek. A to především z důvodu velikosti – chtěli jsme malou parcelu, abychom nekupovali zbytečné metry a nemuseli se starat o velkou zahradu. Také jsem chtěla konečně demonstrovat názor, který ve mně dlouho zrál – ukázat lidem, že bydlet se dá i za poměrně slušné peníze, rychle, efektivně, ekologicky a také chytře.

Dřevostavba jako chameleon

Pozemek ve staré zahrádkářské kolonii na okraji Kerského lesa byl přesně tím, co jsme hledali. Od počátku jsme věděli, že chceme žít v souladu a hlavně v těsném kontaktu s okolní přírodou. Proto je dům zcela otevřen na jižní stranu, směrem k louce a lesu a na severní fasádě, té do ulice, není umístěné ani jediné okno.

I když jsem z počátku koketovala s myšlenkou ploché střechy, místní regulativy rozhodly o tom, že bude sedlová. Limitem pro nás bylo 120 m² zastavěné plochy, která vycházela z velikosti pozemku. Protože jsem usilovala o to, aby dům co nejvíce zapadl do krajiny, musel být přízemní a jednoduše hmotově řešený, nejlépe celodřevěný.

obr.: Svilá i střešní fasáda je ošetřena tenkovrstvou olejovou lazurou značky Remmers v barvě antracitu. Lazura vyzkoušená v agresivních podmínkách holanského podnebí zatím svědomitě odolává i českému klimatu. Přesto, že se v parných letních dnech jižní fasáda rozpálí až na 80°C, obklad zatím nevykazuje žádné známky degradace. Foto: Martin Zeman

obr.: Jižní okna jsou dostatečně velká, aby celý interiér prosvětlila. Foto: Martin Zeman

Profesionální firma je základ

Požadavky na rychlost, jednoduchost, ekologičnost a nadčasovost naprosto jednoznačně rozhodly o dřevostavbě. Realizační firmu jsem hledala mezi těmi, se kterými jsem ze své praxe měla zkušenosti a nakonec jsem se rozhodla pro Dřevostavby Bidlo.

Bylo to jak proto, že mi naprosto vyšli vstříc, například s atypicky řešenou střechou, která se ne každé firmě zamlouvala, tak proto, že mě během schůzek přesvědčili, že svou práci dělají opravdu dobře. Věděla jsem, že jsou to profesionálové a v takovém duchu také celá výstavba probíhala.

Nikdy jsem neslyšela, že je něco problém, ochotně se mnou diskutovali o mých nápadech a okamžitě je překlápěli do možných technických řešení.

U dřeva je důležitá povrchová úprava

Dřevěná fasáda je použita i na střechu, kde netvoří funkční souvrství střešního pláště, ale kryje střechu z modifikovaných asfaltových pásů i okapový systém. Tím bylo dosaženo maximální hmotové čistoty a jednoduché linie. Dům je obložen smrkem, který je ošetřen tenkovrstvou olejovou lazurou značky Remmers v barvě antracitu.

Protože šedá barva do přírody neodmyslitelně patří, když se podíváte od lesa, dům prakticky splývá s krajinou. I když smrk nemá z hlediska životnosti v Čechách úplně dobrou pověst, jsem přesvědčená, že alfou a omegou úspěchu je dobrá povrchová úprava.

Volila jsem proto dražší, ale kvalitní nátěr, na který mám kladné reference ze svých cest po Holandsku. Tam je sice tepleji, ale agresivita klimatických podmínek je mnohonásobně horší (sůl a silné větry). S povrchovou úpravou jsme maximálně spokojeni.

obr.: Na střeše je připravené připojení pro fotovoltaické solární panely. Během příštího roku plánuje Jana s manželem na části sejmout smrkový obklad střechy a vsadit do něj samotné panely, které budou vyrábět elektrický proud. Foto: Martin Zeman

obr.: Dům se maximálně otevírá na jih, od severu ze strany příjezdové komunikace dokonce nejsou umístěna žádná okna. Jižní okna proto musela být dostatečně velká, aby celý interiér prosvětlila. Na severní straně najdeme garážové stání a skladový prostor. Foto: Martin Zeman

Úložné prostory na každém kroku

S manželem spolu žijeme už třináct let, takže z hlediska interiérového uspořádání nebylo co řešit. Věděli jsme přesně, co potřebujeme, co máme rádi a jak fungujeme. A že potřebujeme opravdu hodně úložných prostor. I z tohoto důvodu je veškerý nábytek dělaný na míru tak, aby byl chytře využit každý centimetr. V interiéru vzniká jakýsi nábytkový monolit, přesto nemáte pocit, že byste žili v šatně.

Máme rekuperační jednotku, která nám ohřívá vodu, vytápí dům a v létě chladí, vlastní studnu i čističku odpadních vod. Protože věřím, že život přináší neustále nové příležitosti a výzvy, ke kterým by se měl člověk vždy postavit čelem, nejsem z hlediska bydlení zastáncem přemýšlení „do budoucna".

Navrhli jsme si dům, který zcela odpovídal našim aktuálním představám a potřebám, přesto je řešen nadčasově a s ohledem na pohodlné žití i za pár let.

"Dveře jsou také atypické, otevírané až ke stropu a vytváří tak prakticky posuvné stěny, které v případě potřeby předělují jinak spojitý prostor. Pojíždí v posuvných kolejnicích vsazených do sádrokartonu, které vytváří pěkný detail napojení. Je na ně třeba myslet už při hrubé stavbě, výsledný efekt ale stojí za to."

obr.: Hlavní osvětlení je v celém domě zabudované v sádrokartonových kastlících. Lokálně ho pak doplňují závěsná a jiná svítidla, díky kterým je možné vytvořit to pravé osvětlení pro každou příležitost. Foto: Martin Zeman

obr.: Interiér domu je inspirován Janinou oblíbenou severskou architekturou. Proto mu dominuje jednoduchost, moderní elegance i promyšlená funkčnost. Materiálově a barevně koresponduje s myšlenkou celé stavby, tedy bytu v přírodě. Foto: Martin Zeman

obr.: Na zařizování kuchyně kladla Jana velký důraz. Oba s manželem rádi vaří a věří, že kuchyně je skutečně srdcem celého domu. Kromě velkých úložných prostor, ve kterých se skryje mnoho potřebného kuchyňského vybavení, zde najdeme například praktickou kamennou pracovní desku nebo tichou a výkonnou stropní digestoř na dálkové ovládání. Foto: Martin Zeman

obr.: V domě jsou dvě plnohodnotné koupelny, dvě toalety, obývací prostor s kuchyní, budoucí dětský pokoj a prostorná ložnice. Na obývací pokoj navazuje pracovna. Nad pracovnou a dětským pokojem je udělané spací patro přístupné po strmém schodišti. Jinak je dům přízemní o dispozici 4+KK. Foto: Martin Zeman

obr.: Interiér je navržený od celku k detailu. Všimnout si můžeme precizních drobností, jakou jsou například kožené úchytky, posuvné tabule na vzkazy nebo fotky ze společných cest a motivační úryvky. Foto: Martin Zeman

obr.: V koupelnách najdeme velkoformátový obklad i dlažbu, na stěny Jana ve velké míře použila svůj oblíbený omyvatelný nátěr, který opticky pomáhá menším prostorům. Nátěr najdeme i za pracovní deskou kuchyňské linky. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Velikost pozemku: 570 m²
• Zastavěná plocha: 120 m²
• Podlahová plocha: 110 m²
• Spodní stavba: železobetonové pasy
• Stavební systém: sendvičová dřevostavba sloupkové konstrukce
• Fasáda: smrkový obklad
• Střecha: sedlová
• Střešní krytina: modifikované asfaltové pásy překryté smrkovým obkladem
• Okna: dřevěná
• Zasklení: izolační trojsklo
• Podlahy: dřevěná, dlažba
• Vytápění: rekuperační jednotka, krb, příprava na elektrické přímotopy
• Celková tloušťka stěny: 450mm
• Realizace: Dřevostavbybidlo s.r.o.

Připravila: Dagmar Šimonová, Foto: Martin Zeman

Autor článku Mgr. Markéta Kristová

Nejnovější články autora