Lucie Němcová | Pátek, 30. květen 2014 |
Zabydlený dům s upravenou zahradou působí mezi rozestavěnými novostavbami skoro nepatřičně - jakoby měl náskok. Přitom stavět začali majitelé prakticky ve stejném termínu jako jejich budoucí sousedé...
K rozhodnutí pustit se do stavby rodinného domu jsme, jak tomu nejspíš většinou bývá, dospěli časem a přispěla k němu řada okolností. Bydleli jsme původně v poměrně prostorném bytě, který ale úměrně tomu, jak rostly dcerky, přestával potřebám rodiny vyhovovat. Shodou náhod se v tomto období naskytla výhodná příležitost koupit pozemek v obci, kde má zároveň sídlo naše firma. Pozemky byly zasíťované a v rámci snahy obec omladit a zvýšit počet trvale žijících obyvatel byly nabízeny za výhodnou cenu – rozhodování tedy netrvalo příliš dlouho. Za naší zahradou už se stavět nebude, máme tedy krásný výhled přímo do vzrostlé zeleně a pár metrů za plotem už jsme vlastně v lese. Paradoxem je, že tento krásný pozemek, i když jsme byli v seznamu uchazečů poměrně vzadu, na nás vlastně zbyl, protože zřejmě kvůli velikosti šly pozemky u lesa na odbyt jako poslední.
Člověk míní, okolnosti mění
Původně jsme měli vybraný jiný dům – typový; předpokládali jsme, že se tak celý proces stavby zjednoduší a urychlí. Vybrali jsme dům, který by vyhovoval našim představám, a oslovili firmu s požadavky na drobnější úpravy projektu a hlavně smlouvy podle našich přání. Tímto okamžikem se ale situace začala z našeho pohledu komplikovat. Oslovená firma nebyla ochotna pružně reagovat na naše požadavky a nechtěla akceptovat naše připomínky. Uzavření smlouvy se v tu chvíli přestalo zdát reálné, domluva nebyla možná. Zhruba v té samé době jsme se přes spolužáka seznámili s Pavlem Novákem z firmy Nedpasiv, který nás v podstatě získal pro řešení stavby cestou individuálního projektu nízkoenergetického domu a seznámil nás s pražským architektem Pavlem Šmelhausem. Ujasnili jsme si vzájemně potřeby naší rodiny, představy o budoucím bydlení imožnosti pozemku a v přátelské atmosféře vzájemné komunikace začal náš budoucí domov dostávat konkrétní podobu.
Profesionalitě díky
O stavební technologii jsme měli jasno v podstatě od začátku. Jedinečná atmosféra dřevostaveb spolu s užitnými vlastnostmi, rychlostí výstavby a velmi malými náklady na provoz domu pro nás byly určující. Samotný projekt domu vznikal lehce, jediným „mantinelem" pro nás byl požadavek stavebního úřadu na sedlovou střechu a tomu architekt snadno vyhověl.
Při stavbě samotné samozřejmě nastaly i momenty, které bylo třeba operativně řešit, protože ne vždy všechno probíhá přesně podle plánu. Firma, která dodávala spodní stavbu, nedodržela zadání a základová deska byla o pár centimetrů menší. Bylo tedy třeba ji opravit, lépe řečeno dokončit do odpovídajících rozměrů. S realizací opravy nebyl žádný problém, domluva se stavitelem probíhala bez komplikací a nedostatek byl obratem odstraněn.
Další drobné obtíže nás potkaly v průběhu instalace vytápěcího systému. Dům je vytápěn tepelným čerpadlem s plošnými kolektory a řízeným větráním. Komplikace nastaly v tom, že dva projektanti projektovali podlahové topení různými technologiemi. Jeden „mokrou" cestou s použitím anhydritem, druhý „suchou" cestou s obkladem hobrou. Všichni jsme se naštěstí přiklonili k variantě zalévaného anhydritu. I když firma neměla s tímto řešením žádné zkušenosti, vyšlo to a účinnost topení je výborná. Celková doba stavby se tím nijak neprodloužila, vysychání probíhalo velice rychle.
Z jedné vody načisto
Do nového domu jsme se stěhovali v podstatě čtyři měsíce po začátku montáže. Protože jsme se nechtěli stěhovat a zároveň se utápět v dokončování a zařizování, svěřili jsme odborníkům i zařízení interiéru, se kterým nám radil bytový designér. S výsledkem jeho práce jsme maximálně spokojeni. Vzdušný a praktický interiér odpovídá naprosto našim představám. Také na okolí domu pracovala zahradní architektka a díky ní jsme bohatší nejen o upravenou zahradu se závlahovým systémem, ale také prodloužení venkovní terasy, bez které si dnes bydlení téměř neumíme představit. Do slova a do písmene se stala součástí obytného prostoru a vyhledávaným místem pro společné stolování i chvíle relaxace. A právě to je zároveň nejspíš i jeden z momentů, pro který jsme rodinný dům stavěli.
Připravila Petra Weiglová
Foto Martin Zeman
Návštěvu najdete v čísle 3/2011. Redakční návštěvy jsou nedílnou součástí časopisu Dřevo&Stavby. Podívejte se naši výhodnou nabídku předplatného.
Vaše komentáře (1)Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…