Jakou životnost lze očekávat u dřevostaveb?

Dana Jakoubková | Úterý, 04. srpen 2020 |

Neexistuje mínění, byť sebeabsurdnější, které by lidé ochotně nepřijali za vlastní, jakmile vidí, že je přijímáno všeobecně. Ještě nebezpečnější je situace, kdy je jim nějaká pomýlenost předkládána médii, která by se měla významně odlišovat od „jedna paní povídala", protože vedlejším produktem sledovanosti (čtenosti) je ovlivňování myšlení a konání čtenářů. Jak asi zapůsobí například tvrzení, na které jsem narazila na odborném stavebním portálu?

„Chcete-li postavit dům, který přetrvá po generace, je z bezpečného materiálu a nemá žádná zdravotní rizika, pusťte se do klasického zdění," uvádí autor. „Nejrůznější typy dřevodomků vám sice pomohou zkrátit čas výstavby, avšak je zapotřebí vzít v úvahu i to, že zhruba po 20 letech bude hodnota dřevostavby poloviční, a sice kvůli použití materiálů, které dříve degradují."

Krindy pindy, neboli zvolání na jedince, který mluví mimo mísu. Vedla autora k takové pitomosti dobrá víra (co pak tedy pohledává na odborném portálu), nebo záměr sledující „něčí" cíl? A co vlastně myslel dotyčný onou degradací?

Že dřevostavba málo vydrží? Nesmysl!

Dřevo je sice lehkým materiálem, ale jeho pevnost je poměrně vysoká. Pokud bychom natáhli ocel bez ztráty pevnosti na pět a půl kilometru, kalenou ocel na sedmnáct kilometrů, pak dřevo by za stejného úsilí dosáhlo délky devatenácti kilometrů.

Vrstvené bukové dřevo se protáhne dokonce až na dvacet osm kilometrů. Je-li vhodně navržena konstrukce, obstojí dřevo i v uragánu. Však se také pro tuto vlastnost využívá i při stavbě velkých objektů, jakým je třeba stále ve zdraví stojící japonský budhistický chrámový komplex Todai-ji s největší dřevěnou budovou na světě (dokončen v r. 1709) nebo sportovní hala v Čestlicích, postavená společností Haas Fertigbau.

Foto a realizace: LUCERN Dřevostavby

Že dřevostavba může shnít? Ovšem, ale...

... jen pokud mu to dovolíte. Prvotním důvodem pro vznik hniloby dřeva je totiž lidský faktor. Hniloba jako biologicky podmíněný proces rozkladu organické hmoty je výsledkem práce plísní, respektive dřevokazných hub, které jsou nejčastějším „škůdcem" dřeva.

Zásadní podmínkou pro jejich růst je kromě kyslíku zvýšená vlhkost dřeva v rozsahu 20–35 procent nasycení vláken dřevní hmoty (FSP) za současných optimálních teplotních podmínek minimálně 18 °C (dřevokazným houbám stačí k parazitování na dřevě i 12 °C). Snížíme-li vlhkost dřeva pod hranici 12 %, výrazně škůdcům zkomplikujeme život – zdravé a suché dřevo je odstřihne od zdroje obživy.

Správně navržený dům, z ideálně suchého materiálu na bázi dřeva, dokonale zvládnutý konstrukční detail v perfektní technologické kázni a znalost principů takzvané konstrukční ochrany dřeva má podstatně menší důvod shnít než vaše škodovka. Navíc, pokud může dřevo opětovně vyschnout, poradí si s vlhkostí bez problémů.

Foto: NOVATOP

Že fasádu dřevostavby „vyžere" UV záření?

UV záření způsobuje především estetické škody, kdy dlouhodobé ozáření mění barvu dřeva (v tomto pořadí – zežloutne, zhnědne, zešedne) a texturu (fotochemicky přeměňují UV paprsky jednu ze základních složek dřeva – lignin na vodorozpustné látky, které jsou následně vymývány deštěm).

V kombinaci s oxidačním působením vzdušného kyslíku pak způsobuje jeho celkovou degradaci do hloubky 0,05 až 2,5 milimetru. K zešednutí dojde zhruba po půl roce vystavení slunci, eroze trvá několik měsíců až let. Rychlost „eroze" je nepřímo úměrná hustotě dřeva.

U neošetřeného dřeva z tvrdých dřevin a dřeva letního měkkých dřevin eroduje s rychlostí přibližně 3 až 5 milimetrů za sto let. Jarní neošetřené dřevo měkkých dřevin eroduje rychlostí přibližně 6 až 10 milimetrů za sto let. Opravdu si myslíte, že se toho dožijete?

Foto: NOVATOP

Základní životnost dřevostavby

Životností rozumíme průměrnou dobu, po kterou stavba plní svoji funkci v rámci legislativou předepsaných provozních podmínek a parametrů. Posuzuje se životnost technická a ekonomická, které ovlivňuje, respektive může zkrátit či prodloužit kvalita provedení stavby, její údržba, vliv povětrnostních, atmosférických, chemických nebo mechanických podmínek a funkční využívání stavby.

Z praxe vyplývá, že při běžné údržbě lze dosáhnout podstatně vyšší celkové životnosti, než je předpokládaných 80 až 100 let (podle skeptiků 50 až 60 let). U současných dřevostaveb rodinných domů je uváděna fyzická životnost průměrně 100 až 150 let.

Při zachování předpokládaného účelu stavby a běžné údržbě by po dobu dané životnosti neměly vzniknout náklady na podstatné opravy nosné konstrukce. Dokládají to nejenom dřevěné domy postavené před dvěma staletími u nás (stavby lidové architektury), a dodnes v dobré kondici, ale i spousta dalších staveb ve světě.

Foto a realizace: LUCERN Dřevostavby

Nejvyšší hodnota dřevostavby je ta ekologická

Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby současnosti, ale zároveň myslí na potřeby budoucích generací. Udržitelná stavba zanechává malou nebo žádnou ekologickou stopu – je ekologická v celém životním cyklu.

A trvanlivost je v udržitelném designu stále častěji zařazována na seznam priorit. Dřevo je obnovitelný, ekologický a snadno dostupný stavební materiál. Pro konstrukci dřevostaveb jsou kromě něj využívány i materiály, které obsahují jinak neupotřebitelné zbytky dřevní hmoty, jako jsou dřevotřískové desky a desky z orientovaných třísek.

Dostatek dřeva na jeden dům vyroste v českých lesích zhruba za tři minuty. Na výstavbu domu je potřeba podstatně menší množství energie, méně energie potřebuje jeho provoz, po dobu užívání je v něm vázan uhlík a po dosloužení je možné jej maximálně zrecyklovat.

Myslím, že pokud někomu nabídnete hezký, prostorný, energeticky efektivní dům za dostupnou cenu a v dobré lokalitě, nebude bazírovat na tom, z čeho je postaven. Ostatně podle architekta Jana Borůvky z Asociace realitních kanceláří je rozhodující užitná hodnota domu, nikoli konstrukce. Pokud se ale zeptáte budoucího stavebníka, jestli chce bydlet rychle, zdravě, šetrně a dlouho, věřím, že si vybere správně.

Foto: NOVATOP

Proč postavit právě dřevostavbu?

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora