Dřevostavby z CLT panelů - jak se dělá masivní dřevěný panel

Lucie Němcová | Pondělí, 15. červenec 2019 |

Vybíráme-li konstrukční materiál pro naši budoucí dřevostavbu, kde prožijeme třeba i několik desetiletí, je jistě zajímavé vědět, jak takový produkt vzniká. Zavítali jsme tedy do rakouského závodu v městě Ybbs společnosti Stora Enso, abychom na vlastní oči viděli a následně zprostředkovali celý proces výroby masivních dřevěných panelů.

Prvky z masivního dřeva mohou nabídnout celou škálu vlastností, které z něj bez nadsázky činí materiál budoucnosti.

• Váže atmosférický uhlík,
• funguje skvěle po stránce statické a izolační,
• je lehčí než zděné systémy,
• výborně odolává požáru,
• urychluje výstavbu,
• pomáhá utvářet zdravé obytné prostředí,
• odolává zemětřesení,
• šetří podlahovou plochu a
• životností dokáže směle konkurovat jiným materiálům.

Navíc užití takového obnovitelného zdroje zásadně ovlivňuje životní prostředí a klima, což je faktor, který již v dnešní době nelze přehlížet.

Co je CLT?

CLT (Cross Laminated Timber) je stavební výrobek z masivního dřeva zhotovený nejméně ze tří vrstev křížem lepených jednovrstvých lamelových desek.

V současné době se panely Stora Enso CLT vyrábějí v rozměrech do 2,95 metrů šířky a 16 metrů délky a jsou dodávány v různých tloušťkách od 60 do 400 milimetrů v závislosti na statických požadavcích. Na přání lze vyrobit panel až do šířky 3,95 metru.

Jsou vhodné jak pro použití na vnějších a vnitřních stěnách, tak pro stropy a střechy, bez nutnosti použití dodatečných podpůrných či alternativních konstrukcí.

Panely Stora Enso CLT mají broušený povrch a jsou dodávány ve třech různých povrchových kvalitách –

• v pohledové kvalitě pro obytné prostory,
• v průmyslové a
• nepohledové.

Ze dřevin lze standardně vybírat mezi smrkem, borovicí, jedlí, modřínem a borovicí limbou. Dřevo pro pohledové panely je sušeno do 11 procent vlhkosti, dřevo pro nepohledové a průmyslově pohledové panely do vlhkosti 15 procent.

Výhody systémů CLT

• pozitivní bilance CO₂
• ekologická a trvale udržitelná stavební technologie
• nižší hmotnost oproti betonu a cihlám
• výborné izolační vlastnosti
• vynikající protipožární vlastnosti
• krátká doba výstavby, snadná montáž a vysoká míra prefabrikace
• špičkové statické vlastnosti
• suchá výstavba
• konstrukce odolná vůči zemětřesení
• až o 10 procent více obytné plochy
• příjemné a zdravé klima v místnostech

Stavební materiál v souladu s filozofií trvale udržitelného rozvoje

CLT je schválený a certifikovaný stavební materiál, jehož produkce podléhá přísným kontrolám. Pečlivé plánování výroby přináší velmi efektivní využití surovin, a pokud je stavba odborně projektována a realizována, správně chráněna proti povětrnostním vlivům a vlhkosti, slouží stovky let, čímž naplňuje filozofii dlouhodobé udržitelnosti.

Hlavní vizí společnosti je nahradit neobnovitelné materiály inovacemi a vývojem nových produktů a služeb na bázi dřeva a jiných obnovitelných materiálů.

Panely CLT jsou maximálně flexibilní a perfektně kombinovatelné s jinými stavebními prvky. Díky přenosu zatížení do dvou směrů nekladou ze statického hlediska žádné meze architektuře domu a budov.

Jsou stále častěji využívány při výstavbě rodinných domů, ale i vícepodlažních městských, průmyslových a komerčních objektů.

„Největší potenciál tohoto materiálu zůstává ve výškových budovách. Zatím u nás chybějí a čekají na první odhodlané stavitele, kteří ukážou trend ostatním a zamotají hlavu stavebním firmám pracujícím s betonem a cihlou," doplňuje Pavel Dufek ze společnosti Stora Enso, náš průvodce ve výrobním závodu Ybbs.

Odkud se bere dřevo na CLT panely?

V závodě Ybbs je zpracovávána kulatina z Rakouska, České republiky a Slovinska. Pro veškeré zpracované dřevo platí povinnost certifikátu PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes), což je označení výrobků ze dřeva a papíru, jejichž výchozí surovina pochází z lesů obhospodařovaných podle stanovených ekologických, ekonomických a sociálních kritérií.

Nejpoužívanější dřevinou je smrk, v Rakousku pokrývají lesy více než 48 procent celkové rozlohy, v nichž představuje smrk se svým šedesátiprocentním zastoupením nejdůležitější stavební a konstrukční dřevo.

Se dvěma výrobními jednotkami a celkovou roční kapacitou 140 000 kubických metrů je společnost Stora Enso celosvětově největším producentem CLT panelů.

Z kulatiny po hotový panel: zákulisím výrobního procesu CLT panelu

Obr. 1, 2: Řezivo různých tlouštěk, vysušené na potřebnou vlhkost, je nejdříve kvalitativně vytříděno přímo v pilařském závodu do výše jmenovaných kvalit a poté převezeno do výrobního závodu CLT. Zde dochází na samotném počátku výroby pouze ke kontrole konců každého kusu. Do určité vzdálenosti od spoje (čela) jednotlivých prken by neměl být žádný suk, který by ovlivňoval kvalitu spoje a následně nosnost celé lamely. Kromě smrku je ve velké míře zpracovávána i borovice.

Obr. 3, 4, 5: Jednotlivá prkna jsou na obou koncích opatřena klínovým ozubem, nánosem lepidla a vzájemně spojena do takzvaného cinkové spoje. Vzniklý nekonečný vlys se formátuje do požadovaných délek a následně hobluje. Jednotlivé vlysy jsou pak na bočních hranách opatřeny lepidlem a lepeny k sobě do nekonečné desky, ze které se hned za lisem vyřezávají příčné C a podélné L vrstvy pro budoucí skladbu CLT panelu.

Obr. 6: Následuje proces lepení jednotlivých desek – vrstev k sobě do požadované tloušťky panelu. V jednotlivých vrstvách se střídá směr vláken dřeva vždy o 90 stupňů, aby bylo dosaženo vysoké pevnosti a stability výsledného produktu. Plošné lepení jednovrstvých lamelových desek a lepení cinkového spoje se provádí polyuretanovým lepidlem (PUR). K bočnímu slepování lamel do jednovrstvých lamelových desek se používá emulzní polymerové izokyanátové lepidlo (EPI). Tato lepidla jsou zdravotně nezávadná a neobsahují formaldehyd. Použitá množství jsou zredukována na minimum nutné k dosažení požadovaných parametrů, díky čemuž podíl lepidla na celkovém produktu nepřesahuje jedno procento.

Obr. 7: Fáze vytvrzení v hydraulickém lisu.

Obr. 8: Každý panel je po vytvrzení přebroušen tak, aby byly odstraněny nerovnosti, otlaky z lisu, přebytky lepidla a vznikla finální hladká plocha.

Obr. 9: Jeden ze tří CNC strojů PBA dále opracuje panel přesně podle připravené projektové dokumentace s přesností na milimetry. Jsou zhotoveny veškeré potřebné otvory pro okna, dveře, spoje pro vzájemné napojení, drážky a vrtání pro rozvody, prostě vše, co projektant vměstnal do projektu.

Obr. 10, 11: Kontrola opracovaných panelů, kvality povrchu, rozměrů, ruční dočištění, popřípadě kosmetické vyspravení drobných vad.

Obr. 12, 13: Jednotlivé na míru vytvořené díly domu jsou pomocí techniky pečlivě naloženy a přepraveny nákladním vozidlem přímo na staveniště, kde odborná stavební firma zkompletuje hrubou stavbu. Montáž průměrného rodinného domu zabere pouhé dva až tři dny.

Připravila: Lucie Němcová
Foto: Stora Enso a Pavel Korejtko
Redakčně upraveno pro web.

Kam dál?

CLT – moderní dřevostavby z masivního dřeva

 

---

Dřevostavby z vrstvených masivních panelů - představujeme technologii CLT

 

---

Dřevo ve své ryzí podobě

 

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00