Zajímejme se o původ dřeva, ze kterého stavíme. Jaký je v ČR systém certifikací?
Dana Jakoubková | Pondělí, 11. prosinec 2017 |
Mnoho stavebních materiálů pochází z neobnovitelných zdrojů a jejich výroba je energeticky náročná. Dřevo má naopak velkou přednost – je to zdroj obnovitelný. Rozhodnutím postavit si dřevostavbu nebo jenom položit dřevěnou podlahu či alespoň nábytek vybrat ze dřeva, tím vším přistupujeme, ať už vědomě, či nevědomky, zodpovědně a šetrně k životnímu prostředí.
Přispíváme ke zmenšení dopadu globálních klimatických změn, snižujeme množství nerozložitelného odpadu, podporujeme trvale udržitelný rozvoj společnosti. Svou míru angažovanosti v příběhu dřeva však můžeme ještě zvýšit, a to zcela vědomě; zájmem o to, jaký původ to „naše" dřevo má.
Rodokmen" domu, stolu nebo jen kuchyňského prkénka, od těžby, přes zpracování až po konečný výrobek, je schovaný pod ne právě poetickým, avšak k vysvětlení důležitým pojmem certifikace. Ta by měla být zárukou deklarující, že hospodaření v lese, obchodník se dřevem, dřevozpracující firma, výrobní postup nebo výrobek splňují určitá kritéria či požadavky. Oproti všeobecně známému označení BIO pro ekologické zemědělství nebo Fairtrade pro férové obchodování má však veřejnost o zkratkách PEFC a FSC – dvou dominantních systémech certifikace lesa a výrobků ze dřeva – menší povědomí.
Hlavní hráči
PEFC – Programme for the Endorseme nt of Forest Certification schemes
Mezinárodní nevládní nezisková organizace založená v roce 1999 z dobrovolné iniciativy soukromých vlastníků, jejímž cílem je podpora a propagace trvale udržitelného hospodaření v lesích a podpora spotřeby dřeva jako jedinečné ekologicky obnovitelné suroviny. Devětačtyřicet národních členů spojuje své síly, aby společně podporovalo udržitelné hospodaření v lese prostřednictvím 39 schválených národních certifikačních systémů. Zákazníci tak mají možnost zodpovědné volby při výběru výrobků ze dřeva a papíru s vědomím toho, že podporují správnou péči o lesy a nepodílí se na devastaci lesů kdekoliv na světě. Logo PEFC je mezinárodně známá značka poskytující zákazníkům informace o původu lesních produktů.
Základní principy trvale udržitelného hospodaření v lesích podle PEFC:
- zachování a vhodný rozvoj lesních zdrojů a jejich přínos ke globálnímu koloběhu uhlíku
- zachování zdraví a vitality lesních ekosystémů
- zachování a podpora produkčních funkcí lesa
- zachování, ochrana a vhodné zvyšování biologické diverzity lesních ekosystémů
- zachování a vhodné posílení ochranných funkcí lesa
- zachování ostatních sociálněekonomických funkcí lesa
FSC – Fores t Stewardship Council
Představuje mezinárodní organizaci založenou roku 1993 z iniciativy zástupců mezinárodních environmentálních organizací, velko- i maloobchodníků se dřevem, lesníků, dřevozpracujícího průmyslu, sdružení domorodých obyvatel a odborů. Organizace je řízena demokraticky více než 800 členy z 81 zemí světa. Základní ideou FSC je podporovat environmentálně vhodné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné lesní hospodaření, a tím napomoci chránit ohrožené světové lesy. Za tímto účelem FSC vytvořilo komplexní systém certifikace lesních majetků a zpracovatelského řetězce s celosvětovou působností. Logo FSC je mezinárodně známá značka poskytující zákazníkům informace o původu lesních produktů.
Základní principy trvale udržitelného hospodaření v lesích podle FSC:
- zvyšování biodiverzity a zlepšování zdravotního stavu lesů
- užívání lesů ekologicky a sociálně zodpovědným a zároveň hospodářsky životaschopným způsobem
- podpora maloplošného a šetrného, přírodě blízkého lesního hospodaření
- transparentní audity (s veřejnými zprávami z auditů) a zapojení veřejnosti
- omezení holosečí
- zákaz používáni nebezpečných chemikálií
- ochrana vzácných a ohrožených živočišných a rostlinných druhů
- respektování práv původních obyvatel
- podpora místní zaměstnanosti a zpracování dřeva
- ponechání části lesů samovolnému vývoji
Potvrzení výjimečnosti
Oba certifikační systémy nahlížejí na les jako na výraznou součást životního prostředí, ale i jako na ekonomický zdroj a předmět hospodářských zájmů. Jejich smyslem je nalezení vyváženého stavu mezi šetrným využíváním přírodních zdrojů a ekonomickými zájmy při realizaci výrobních procesů.
Jinými slovy oba certifikáty jsou nástrojem, který poskytuje v konečném důsledku spotřebiteli důkaz, že les byl obhospodařován ekologicky a že zpracovatel dřevní hmoty, výrobce či dodavatel zboží podniká s ohledem na životní prostředí. Je pravděpodobné, ne však pravidlem, že pro tuto výjimečnost by měl spotřebitel sáhnout hlouběji do peněženky.
Obr.: „Rodokmen" domu, stolu nebo jen kuchyňského prkénka, od těžby, přes zpracování až po konečný výrobek, je schovaný pod ne právě poetickým, avšak k vysvětlení důležitým pojmem certifikace. Foto: Dreamstime
Oba tyto aspekty představují zároveň dvě složky certifikačního systému, které ověřuje v příslušném okruhu norem auditorský subjekt akreditovaný Českým institutem pro akreditaci (ČIA) u PEFC a u FSC mezinárodní Accreditation Services International (ASI). Samotná PEFC i FSC jako organizace tvoří pouze standardy, a z důvodu kontroly a transparentnosti by se neměly účastnit samotného certifikačního procesu. Získání certifikátu PEFC, FSC nebo obou je pro hodnocené subjekty dobrovolným environmentálním nástrojem ochrany životního prostředí a jeho držení zaručuje, že dřevo – ať už české nebo zahraniční – bylo vytěženo legálně a v souladu se zásadami šetrného, ekologicky a sociálně odpovědného lesního hospodaření.
Certifikace lesa (FM = forest management)
Dokládá, že je s lesním majetkem nakládáno v souladu s trvale udržitelným, respektive přírodě blízkým hospodařením a že je vyhověno všem pravidlům a kritériím certifikačního systému. Úroveň hospodaření je pojata velmi široce a zahrnuje požadavky na obnovu lesa, pěstební zásahy, použité ochranné prostředky a další opatření v rámci celého produkčního cyklu. Při splnění požadavků na úroveň hospodaření je majiteli lesa vydáno oprávnění „označit" dřevo logem příslušného certifikačního systému. Certifikované lesy jsou tedy počátkem řetězce dřeva, přičemž aby bylo možné sledovat původ dřeva z lesa až po konečný výrobek, každý následující zpracovatel dřevní hmoty musí vlastnit certifikát spotřebitelského řetězce (C-o-C). Ve výsledku certifikace vede skrze dodržování přísných pravidel hospodaření ke zlepšení funkcí lesa.
Certifikace spotřebního řetězce (C-o-C = Chain of Custody)
Ta je zde pro zpracovatele dřevní hmoty a koncové spotřebitele. Navazuje na certifikaci lesa a ověřuje původ dřevní hmoty v řetězci obchodníků se dřevem i zpracovatelů dřeva, a dodržování pravidel, která musí organizace splnit, aby mohla označovat své výrobky logem příslušného certifikačního systému. Výrobcům, obchodníkům nebo prodejcům se tak nabízí konkurenční výhoda s výhledem zlepšení postavení na trhu a splnění požadavků uvědomělých zákazníků, kteří tím dostávají záruku, že nákupem takto označeného produktu podporují trvale udržitelné hospodaření v lesích. Prodejce je zároveň povinen poskytnout zákazníkovi dokumentaci potvrzující shodu s požadavky spotřebitelského řetězce dřeva. Všichni zúčastnění ve spotřebitelském řetězci tak prokazují svou společenskou zodpovědnost a závazek podílet se na lepší péči o lesy. Bez této certifikace by certifikace lesa ztratila jednu ze svých hlavních výhod – identifikovat „výjimečnou" surovinu, potažmo informovat zákazníka o původu nakupovaných výrobků.
Obr.: Svou míru angažovanosti v příběhu dřeva můžeme ještě zvýšit, a to zcela vědomě; zájmem o to, jaký původ to „naše" dřevo má. Foto: archiv
Certifikované dřevo ve stavebnictví
Podle údajů Českého statistického úřadu dřeva v našich lesích i přes nárůst těžby přibývá. Potenciál jeho využití se zvyšuje zejména ve stavebnictví, které v posledních deseti letech zaznamenalo velký návrat k tradičním technologiím a materiálům. Jaký význam přikládají certifikovanému dřevu dodavatelé montovaných domů, vysvětluje inženýr Jiří Pohloudek, obchodní ředitel RD Rýmařov – firmy, která má s dřevostavbami v Česku historicky nejdelší zkušenost: „Současné evropské stavebnictví je v rámci inovací orientováno především dvěma směry. První směr je dán direktivou EU o energetických parametrech staveb do roku 2020. Druhým směrem je orientace staveb na filozofii trvale udržitelného systému staveb. V rámci této filozofie jsou definovány metodiky, které hodnotí dnešní stavby ze všech úhlů pohledu. Veřejné budovy, budovy, jejichž investorem jsou státní instituce, a budovy, které jsou financovány z dotačních zdrojů, by měly být ve stádiu projektu a realizace posuzovány některou z exitujících metodik. Americký certifikát LEED patří s britským BREEAM k nejčastěji udíleným osvědčením o ´zelenosti budovy´. Nově má národní zelený certifikát s označením SBTooICZ i Česká republika.
Smyslem certifikace je podat přesnou informaci o tom, jak objekt hospodaří s energiemi a s vodou, zda přispívá ke snížení produkce oxidu uhličitého a zda byly užity „udržitelné" materiály. V rámci těchto metodik je jedním z kritérií i zvolený konstrukční systém a materiály použité v tomto systému. A v tuto chvíli je definován zlomový bod. Stavební firmy, které realizují stavby s využitím dřeva ve statických konstrukcích, jsou svým způsobem začleněny v řetězci zpracování dřeva (C-o-C). Je logické, že taková firma by měla být členem spotřebitelského řetězce lesních produktů a vlastníkem certifikátu PEFC nebo FSC. V rámci tohoto řetězce je nutné, aby stavební firma uvedeného typu vlastnila certifikát na Statické konstrukce domů ze dřeva pro bydlení.
Z tohoto pohledu lesnicko-dřevařského sektoru je uvedené zcela jasné. Přenesme se ale zpět do sektoru stavebního. Zde zjistíme, že všechny ušlechtilé cíle zpracovatelských řetězců dřevařského sektoru nikoho nezajímají. Ani evropský stavební certifikační systém ETA, podle ETAG 007 v podstatě nevyžaduje ve stavebních konstrukcích materiál certifikovaný podle některého evropského systému. A to je ETA celoevropský certifikát jdoucí napříč všemi členskými zeměmi EU! Zde je vidět, že základní filozofie trvale udržitelného systému není propojena v jednotlivých odvětvích – sektorech, že sektorové certifikáty nemají jinou působnost.
Ve stavebnictví jde vždy o koncového zákazníka, investora a developera. Bohužel v dnešní době, kdy je vše podřízeno ceně jako jedinému kritériu, je skutečným nebezpečím, že v konstrukcích bude použit materiál z lokalit, kde zásady životaschopného, ekologicky vhodného a společensky prospěšného hospodaření v lesích jsou vzdálenou budoucností."
Obr.: Plocha lesů podle certifikací. Zdroj: pefc.org, ic.fsc.org
Zajímalo nás také, zda zákazníci dodavatelů stavebního materiálu na bázi dřeva požadují výrobky s certifikací.„Mít certifikované výrobky považujeme samozřejmě za důležité," konstatuje zástupce firmy AGROP NOVA, výrobce systému NOVATOP. „Naše firma je držitelem certifikátu PEFC a odhadem šedesát procent našich zákazníků jej vyžaduje. Certifikát FSC je poptáván ve vlnách; je období, kdy jej zákazníci chtějí, a období, kdy se neptají. My na certifikát FSC bohužel nedosáhneme, protože jej nemají naše pily." Někteří dodavatelé dřevěných výrobků se dobrovolně rozhodli pro získání obou certifikátů. Například ve společnosti VELUX k tomu vedl fakt, že firma má výrobní závody v různých místech. V kontextu environmentální udržitelnosti proto volí dřevo, které splňuje lokálně alespoň jeden z certifikátů, aby nemusela dovážet dřevo přes půlku Evropy.
Komentáře odborníků
Zvýšila se v poslední době poptávka po certifikaci dřeva PEFC?
Je zřejmé, že se za poslední roky poptávka po certifikované surovině výrazně zvýšila. Její význam si uvědomují nejen zahraniční odběratelé, ale i řada tuzemských subjektů. Mezi držitele PEFC certifikátu nově řadíme například tradičního českého výrobce ohýbaného nábytku TON nebo největšího českého výrobce dřevěných dveří SAPELI. Trvale udržitelné hospodaření v našich lesích má nejen dlouhou tradici, ale práce našich lesníků je v mnoha ohledech příkladná. Supervize prostřednictvím certifikace PEFC je prestižní ocenění, které by proto měli její držitelé aktivně komunikovat. Jedním z cílů PEFC Česká republika a očekávanou náplní budoucí práce je široká podpora našim členům, aby tato komunikace směrem k široké veřejnosti byla úspěšná.
Ing. Stanislav Slanina, Ph.D.
výkonný ředitel PEFC ČR
Zvýšila se v poslední době poptávka po certifikaci dřeva FSC?
Ano, velmi výrazně. I pro veřejnost je to nejvíce známá značka šetrného lesního hospodaření. O trendu v oblasti certifikací pak vypovídá skutečnost, že během posledních pěti či deseti let zcela jasně roste nejvíce FSC ve všech indikátorech – certifikované ploše i počtu zpracovatelských firem. Těch je celosvětově již téměř třikrát více, než je tomu u jiných certifikací v této oblasti. To ukazuje zájem i poptávku trhu. V ČR je bohužel stále vážným problémem velký nedostatek českého FSC dřeva, na který upozorňují asociace nábytkářů a jiných českých dřevozpracovatelů. Ten by mohl mít za následek snížení konkurenceschopnosti českého dřevozpracovatelského průmyslu, který nyní musí neekologicky a neefektivně FSC surovinu dovážet ze zahraničí. Jedná se o cca 380 000 m3 FSC dřeva ročně, což dělá asi 400 000 hektarů, a pokud se v tomto rozsahu částečně necertifikují státní lesy, které jediné dokáží díky své rozloze daný stav efektivně řešit, je ohroženo 4 000 pracovních míst a tři miliardy obratu jen u nábytkářských firem.
Ing. Tomáš Duda
ředitel FSC ČR
Vnímáte certifikát obecně jako přidanou hodnotu?
Český lesní zákon v celém svém rozsahu patří k nejpřísnějším v Evropě. Máme za to, že dodržování českého lesního zákona je již samo o sobě dostatečnou zárukou trvale udržitelného hospodaření v lesích. Certifikace trvale udržitelného hospodaření nicméně vnímáme jako dobrovolný závazek hospodařit tímto způsobem. Certifikované majetky procházejí pravidelným auditem nezávislých externích auditorů, proto úspěšné audity vnímáme zároveň jako nezávislé potvrzení kvality naší práce.
Požadují odběratelé dřeva Lesů ČR certifikovaný materiál a řeší, jakého certifikátu jste držiteli?
Naprosté většině subjektů odebírajících dříví od Lesů České republiky postačuje osvědčení o účasti v systému certifikace trvale udržitelného hospodaření systémem PEFC. Tyto subjekty jsou držiteli osvědčení C-o-C řetězce PEFC a mohou tak své produkty vyrobené z tohoto dříví logem PEFC označovat. Dříví od Lesů České republiky ale mohou nakupovat i subjekty, které nepožadují certifikát trvale udržitelného hospodaření vůbec, případně subjekty s jiným certifikátem. V tomto případě ale záleží na podmínkách C-o-C řetězce příslušného systému, zda zakoupené dříví může být pod nějakým označením do příslušného systému zahrnuto, či nikoliv.
Ing. Ladislav Půlpán
vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody, Lesy ČR s.p.
Jako jedna z největších nábytkářských firem v ČR, která dodává nábytek i na mezinárodní trhy, máme poptávku výlučně na nábytek s certifikátem FSC. Problémem je ale to, že truhlářského řeziva certifikovaného podle FSC je v Česku absolutní nedostatek, a pak i fakt, že ne všichni naši dodavetelé ve zpracovatelském řetězci mají certifikaci FSC. To nám komplikuje výrobu, protože jsme schopni zajistit český certifikovaný materiál jen ze 37 procent. Abychom našeho zákazníka uspokojili, musíme zbytek materiálu dovážet. Jedině podstatné zvýšení rozlohy lesů s certifikátem FSC v ČR neohrozí naši konkurenceschopnost.
Ing. Tomáš Beneš
obchodní manažer BJS Czech
Vidíte nějaké slabé stránky certifikačního systému?
Jako největší zpracovatel dřevní hmoty ve stavebních konstrukcích bytového charakteru v ČR je firma RD Rýmařov od roku 2008 členem spotřebitelského řetězce lesních produktů a vlastníkem certifikátu PEFC na „Statické konstrukce objektů domů ze dřeva pro bydlení". Důvodem bylo uzavření certifikačních osvědčení pro možnost zvýšení firemní prestiže na evropských trzích. S tímto certifikátem realizovala firma několik velkých stavebních projektů, jako je například konferenční centrum Stollhof a bytový sektor ve Vídni, čtyřpatrový bytový soubor v polské Lodži a celou řadu dílčích projektů. Firma RD Rýmařov má snahu při jednání se svými zákazníky zdůrazňovat faktor certifikovaného materiálu, ale skutečně slabou stránkou celého systému PEFC je minimální povědomí o certifikaci mezi širokou veřejností. Dalším negativem je, že uznávané hodnotící systémy „zelenosti budovy" – americký LEED, britský BREEAM a český SBTooICZ, neuznávají certifikát PEFC, ale FSC, který není v ČR příliš rozšířen.
Ing. Jiří Pohloudek
obchodní ředitel RD Rýmařov s.r.o.
Stanovisko Komise lesnické ekonomiky
Odbor lesního hospodářství
Česká akademie zemědělských věd
Systémy trvale udržitelného hospodaření (TUH) PEFC a FSC jsou mezinárodními systémy, jejichž rámce jsou plně srovnatelné. Certifikační systémy vznikly původně jako opatření proti mýcení deštných pralesů. Později se rozšířily do Evropy, a to i do zemí s vyspělou lesnickou legislativou, která dostatečně zajišťuje TUH. V těchto případech je další certifikace nadbytečná a je pouze další finanční zátěží pro vlastníka lesa. Hlavním problémem FSC je rozdílnost požadovaných standardů v rámci zemí EU. Tím se stává systém FSC jednoznačně obchodní bariérou a to i často za podpory určitých firem s cílem zvýšit svůj podíl na trhu. To má velmi málo společného s podporou trvale udržitelného hospodaření, které je u nás dostatečně zajištěno národní legislativou. Základním pravidlem musí být to, že v rámci společného evropského trhu musí platit společná a stejná pravidla a vlastník musí mít možnost plně svobodného rozhodnutí pro ten či onen systém certifikace, pokud jej potřebuje.
Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
Česká lesnická legislativa zajišťuje základní parametry hospodaření, ale nezaručuje hospodaření, které by reflektovalo současný stav lesů a nutnost jeho adaptace na změny klimatu. FSC může na rozdíl od jiných existujících nástrojů garantovat zlepšení stavu lesů a lépe je připravit na změny klimatu tak, jak to i odpovídá opatřením schváleným pro lesy v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (usnesení vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017).
Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.
Vytvořeno v xart.cz
