Jsou dřevěné mrakodrapy stavbami budoucnosti?

Dagmar Šimonová | Pátek, 23. prosinec 2016 |

Když v roce 2008 poprvé představil architekt Michael Green svůj koncept pod názvem Tall Wood, ještě netušil, kam se jeho práce vyvine. O čtyři roky později společně se stavebním inženýrem Ericem Karshem vypracoval 240 stránkovou studii o zcela novém konstrukčním systému FFTT, která obletěla svět. Jsou jeho vize dřevostaveb ve formě dřevěných mrakodrapů utopistické, nebo opravdu hledí do budoucnosti?

Studie pod názvem The Case For Tall Wood Buildings, financovaná kanadskou neziskovou vládní organizací Forestry Innovation Investment (FII), jež podporuje dřevěné výrobky, vzdělává občany a provádí výzkumy v oblasti trvale udržitelného hospodaření v lesích, spatřila světlo světa v roce 2012 pod volnou licencí Creative Commons. Cílem studie je velmi detailním způsobem vysvětlit a představit konstrukční systém z masivních dřevěných panelů, jehož pomocí by bylo možné realizovat výškové stavby. Výstupem je návrh 30patrové residenční budovy ve Vancouveru, která by se mohla stát předlohou pro další vývoj ve stavebnictví.
Na vize blízké budoucnosti, na jeho pohled na architekturu i životní prostředí jsme se zeptali jednoho z autorů, architekta Michaela Greena ze studia MGA.

Co vás vedlo k vytvoření konceptu Tall Wood a co bylo jeho posláním?
V současné době se nacházíme u jedinečného historického milníku architektury a stavebního inženýrství. Významně se mění potřeby celého světa a my se tak nutně musíme ptát: Jak jsme přistupovali k výstavbě v minulém století a jak se k ní postavíme ve století příštím? A já věřím, že znám odpověď. O tom, že je nutné redukovat energie při provozu budov, už dnes moc lidí nepochybuje, je třeba si ale uvědomit, že bychom měli jít ještě dál a snažit se významně minimalizovat ekologickou stopu budovy již ve fázi její výstavby. Místo betonu a oceli, která provázela celou minulou éru, bychom měli sáhnout po materiálu budoucnosti. A tím je podle mě dřevo.

Proč ale hnát dřevo do výšky?
Architekti a stavitelé se z hlediska trvale udržitelného bydlení soustřeďují spíše na rodinné domy a urbanisticky volnější oblasti, já jsem ale přesvědčen, že hlavní „boj" se odehrává ve městech. V dnešní době žije více než 50 procent populace ve městech a prognózy předvídají, že v roce 2050 to bude už 70 procent. Z toho logicky plyne potřeba výstavby velkých budov. Více než sto let se středně vysoké a výškové budovy stavěly z betonu a oceli, což přirozeně souviselo s vývojem stavebnictví. I já jsem se na takových stavbách podílel. Doba se ale vyvíjí. Nelze si nevšímat toho, že v poslední době dochází k významným změnám klimatu, ke kterým díky uvolňování velkého množství skleníkových plynů ve velkém přispívá právě stavebnictví. Bude-li se produkce zvyšovat, logicky se bude zvyšovat i znečištění ovzduší. Proto chci najít způsob, který tomu zabrání. Najít materiál, který nejenže významně limituje emise oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů, ale který v sobě již vyprodukovaný CO₂ uloží.

Na jakém principu je váš systém založen?
Studie představuje univerzální konstrukční systém FFTT – Finding the Forest Through the Trees (Hledání lesa skrz stromy). Jde o to, že i když rekonstrukce stavebnictví za účelem trvale udržitelného rozvoje probíhá, soustředí se spíše na menší dílčí detaily. A přestože i ty jsou důležité, já se svými kolegy věřím, že abychom dokázali odpovědět na velikost vzrůstající poptávky po novém bydlení a přitom zabránili masivním změnám klimatu, musíme na to jít systematicky a musíme začít od samotného konceptu budovy. Jednoduše se chceme soustředit na les, i když přitom samozřejmě nesmí být opomenutý jediný strom.

Výstupem studie je tedy nová koncepce výstavby dřevostaveb?
Ano. Rozhodně tu nemluvíme o klasickém lehkém dřevěném skeletu, pokud chceme dřevo hnát do výšky, potřebujeme, aby mělo určité pevnostní vlastnosti. A také aby odolávalo požáru. Tyto problémy vyřešili zhruba před jedenácti lety ve střední Evropě, když bylo představeno křížem lepené dřevo (CLT). Najednou bylo možné používat dřevo nižší kvality, které díky křížovému lepení dosahovalo výrazně lepší pevnosti. Umožňuje to tak například zužitkovat lesy napadené lýko-hubem, který v posledních letech v Kanadě a USA hodně řádil. Zatímco by stromy jednoduše popadaly a zetlely, můžeme z nich vytvořit plnohodnotný stavební materiál. Stromy při fotosyntéze absorbují oxid uhličitý, který je v nich uložen až do doby, než se při hnití nebo hoření uvolní zpět do atmosféry. Pokud se tedy použije jako stavební materiál, uhlík zůstane uvnitř po celou dobu životnosti. Nejde tedy jen o to, kolik se ušetří uhlíku, který by se vytvořil při výrobě jiného stavebního materiálu, ale i o to, že staré stromy uhnou novým a přitom v sobě budou stále držet zplodiny, které pojmuly. Masivní dřevo je také velmi odolné při požáru, protože zuhelnatělá vrstva, která se vytvoří na povrchu, chrání dřevěný profil před dalšími účinky ohně. Chová se tak mnohem lépe než například ocel.

Jak tedy FFTT funguje?
Chtěl jsem jednoduše vytvořit opravdu univerzální konstrukční systém, který by mohl fungovat jak pro residenční, tak pro administrativní budovy. A k tomu bylo zapotřebí volnosti, protože ve velkých výškových budovách vás nesmí omezovat nosné zdi, půdorys musí být otevřený. Spojil jsem své síly s kanceláří Equilibrium Consulting, která je opravdovou špičkou v dřevěných konstrukcích a spolu jsme vymysleli velmi jednoduchý koncept, ve své podstatě založený na klasickém ballon frame, kdy jdou konstrukční stěny průběžně přes více podlaží a stropní desky jsou zavěšeny mezi nimi. Umístění těchto „páteřních" stěn do středu ke schodišťovým a výtahovým jádrům nám umožnilo vytvořit otevřený sloupový systém každého podlaží.

Pokud by se opravdu začaly produkovat dřevěné výškové stavby ve velkém, měli bychom vůbec dostatek dřeva?
Odlesňování bývá častým argumentem proti dřevostavbám, je to ale nesmysl. Naprosto pominu klasické protiargumenty ohledně toho, že ročně vyroste víc stromů, než se jich stačí spotřebovat, a přeskočím na něco jiného. Všechno je o penězích. Pokud bude ekonomicky výhodnější koupit kus lesa a ten vykácet, bude se to dělat. Ve chvíli, kdy by se ale začaly ve velkém stavět vysoké dřevěné budovy, najednou by bylo ekonomicky výhodnější les vykácet a zasadit ho znovu, protože by se mnohonásobně zvětšil trh se dřevem jako stavebním materiálem. Proto zastávám ten názor, že stavět vysoké dřevěné budovy nejen výrazně přispěje k očišťování ovzduší, ale že tím budeme bojovat i proti odlesňování.

Hodnocení uživatelů: 5 / 12
Líbil se Vám článek?012