Třídění a kvalita stavebního řeziva - konstrukční materiály

Redakce | Pondělí, 28. prosinec 2015 |

Chystáte se nakoupit řezivo, ale nejste kovaní v odborných termínech či jeho třídění? Zkusme společně projít nejběžnější nabídku stavebního řeziva, zaměříme se na třídění tohoto řeziva podle pevnosti, jakosti i vlhkosti.

Prvotní třídění dřeva je na základě druhu dřeviny, zda jde o dřevo jehličnaté (nejčastěji smrk, borovice, modřín), listnaté tvrdé (nejčastěji dub, buk) či listnaté měkké.

Následuje třídění na základě jeho tvaru, tedy zda jde o řezivo deskové, hraněné, polohraněné, eventuálně jiné (speciální výřezy např. sloupy, piloty).

Deskové řezivo:

• Tloušťka do 100 mm, přitom šířka je větší nebo rovná dvojnásobku tloušťky
• Prkna - tloušťka do 40 mm
• Fošny - tloušťka 40 – 100 mm

Hraněné řezivo:

• Průřez pravoúhlý, šířka je menší než dvojnásobek tloušťky
• Hranoly - příčný průřez větší než 100 cm²
• Hranolky - příčný průřez 25 - 100 cm²
• Latě - příčný průřez 10 - 25 cm²
• Lišty - příčný průřez menší než 10 cm²

Polohraněné řezivo:

• Dvoustranně řezané, šířka je menší než dvojnásobek tloušťky
• Polštáře - tloušťka max. 100mm
• Trámy - tloušťka větší než 100mm

U deskového řeziva se vyskytuje též třídění podle způsobu výroby, a to na neomítané/nesámováné (neořezané boky), omítané/sámované a jinak upravené (získané orientovaným pořezem). Pokud bylo řezivo zkráceno na požadovanou délku, mluvíme o kapovaném řezivu.

Pokud se chystáte koupit prkna, setkáte se dvěma skupinami - boční či středová }(často uváděné jako prizmovaná). Středová prkna jsou kvalitnější, řez je radiální, nebo poloradiální - podstatně méně se bortí.

Prkna získaná z bočního řeziva mohou být formátovaná/tříděná na prkna shodných rozměrů (síla, šířka i délka), nebo neformátovaná/netříděná (stejná síla, rozdílná šířka a délka).

Kvalita dřeva

Pokud jste si ujasnili, co přesně budete potřebovat, nastává otázka v jaké kvalitě a v jaké vlhkosti. Je zapotřebí vědět, zda půjde o konstrukční dřevo (tedy dřevo, jež bude mít především nosnou funkci) nebo o dřevo, jež bude mít převážně nenosnou funkci (např. obkladová, dělící, částečně výztužná, apod.). Obě skupiny se třídí odlišně, jsou na ně kladeny jiné požadavky.

V prvním případě nám půjde především o pevnostní a přetvárné vlastnosti a jeho trvanlivost. Takovéto dřevo je rozdělováno do tříd pevnosti - jehličnaté C14 až C50, listnaté D30 až D70. Jako běžné konstrukční dřevo se používá třída pevnosti C24. Takovéto označení se používá při strojovém třídění. U nás se však strojové třídění téměř nepoužívá a řezivo je tříděno vizuálně. Dřevo je pak zařazeno do vizuálních tříd S7 (odpovídá C16), S10 (C24), S13 (C30). K hlavním parametrům (kritériím) třídění patří rozsah suků, odklon vláken, trhliny a jíné vady řeziva. Pokud navíc půjde o konstrukční dřevo viditelné v interiéru či exteriéru, jsou na něj kladeny i estetické                                                                požadavky.

V druhém případě (dřevo má nenosnou funkci) záleží zejména na vzhledu, charakteru povrchu, stabilitě tvaru a trvanlivosti. Některé pilařské závody (zejména ty velké) se při jakostním třídění řídí normou ČSN EN 1611 (jehličnaté dřeviny) a ČSN EN 975 (listnaté dřeviny). Normy určují výskyt, množství a velikost jednotlivých přirozených vad dřeva. Hlavním hodnotícím kritériem je výskyt suků zdravých, nezdravých či vypadavých. Dále se posuzuje zbarvení, hniloba, napadení hmyzem, smolníky aj. U řeziva do tloušťky 39 mm se posuzují dvě strany, nad 40 mm pak všechny čtyři strany. Řezivo je tříděno do pěti tříd jakosti G2/4-0 až G2/4-4.

Jakostní třídy dřeva

V běžné praxi se však s tímto tříděním u výrobců či obchodníků nesetkáte. Nepoužívají se žádné pevně dané interní předpisy, jde spíš o zaběhlé zvyklosti jednotlivých výrobců, které následně přejímají i obchodníci se dřevem. Nejčastěji se setkáte s třemi jakostními třídami: I, II, III.

První jakostní třída bývá v sortimentu omezeně (např. jde jen o středové hranoly). Dřevo v první jakostní třídě je zdravé, pouze s přirozenými vadami a v malé míře. Většina sortimentu spadá do třídy II/III. Třetí třída obsahuje řezivo s přirozenými vadami bez omezení počtu či rozsahu, může být i napadeno brouky či hnilobou. Hodí se tedy na podřadné konstrukce - například bednění.

Pokud budete s výrobcem jednat o větší dodávce řeziva, ve smlouvě se specifikuje, jaké řezivo vám bude dodáno a tedy, jaké vady dřevo může mít a v jakém rozsahu. Na základě těchto požadavků je poté dohodnuta individuální cena.

Text: Ing. Šárka Penkalová

Hodnocení uživatelů: 5 / 24
Líbil se Vám článek?024