Stavba dřevostavby

Kořenová čistička

Redakce | Pondělí, 20. srpen 2018

Kořenová (vegetační) čistička odpadních vod funguje na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočistící procesy. Základním principem kořenové čističky je průtok předčištěné odpadní vody kořenovým filtrem. Kořenový filtr je naplněn jemnými kamínky, na jejichž povrchu sídlí bakterie, které zajišťují čisticí proces. Rostliny vysázené na kořenovém filtru mají doplňkovou funkci - částečně odsávají živiny, dodávají kyslík, na jejich kořenech sídlí bakterie a v zimě působí jako tepelná izolace.

Více informací o kořenové čističce...

Zdroj: www.korenova-cisticka.cz


Líbil se Vám článek?
 

Kritická místnost

Redakce | Středa, 15. srpen 2018

Termín kritická místnost souvisí s problematikou tépelné ochrany budov. Jedná se o místnost, která má největší prosklenou plochu orientovanou na sluncem osluněné strany. Je zde tedy nejvyšší pravděpodobnost k přehřívání.

Více informací...


Líbil se Vám článek?
 

KLH panely

Redakce | Středa, 21. září 2016

Jiné označení CLT panelů - tedy dřevěných panelů z křížem vrstveného masivního dřeva. Zatímco zkratka CLT (Cross Laminated Timber) je používaná hlavně v anglofonních zemích, KLH (Kreuzlagenholz) je německé označení. Obě zkratky však označují totéž - masivní panely s vrstveného hoblovaného dřeva, s jejichž pomocí lze snadno postavit hrubou dřevostavbu v řádu nekolika dnů.


Líbil se Vám článek?

Krokve

Michal Doležel | Pátek, 06. listopad 2015

Krokve jsou skupina šikmých prvků krovu (trámů), nesoucí střešní latě, na nichž je upevněna střešní krytina.

Zdroj: Isover.cz


Líbil se Vám článek?

Kamenná vlna

Michal Doležel | Pátek, 06. listopad 2015

Druh minerální izolace, která se vyrábí ze směsi kameniva (čedič, diabas atd.). Používá se ve stavebnictví jako tepelná, zvuková a protipožární izolace. Oproti skelné vlně je tužší, takže lze používat kromě šikmých střech a příček také jako fasádní deska, či do protipožárních konstrukcí.

Zdroj: Isover.cz


Líbil se Vám článek?

Kontaktní zateplovací systém (ETICS)

Petr Houška | Pátek, 01. březen 2013

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem vnějšího zateplení staveb. Výhodou je celistvé zateplení celé fasády bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému přímo spojena lepící hmotou (tmelem) a hmoždinkami s původním podkladem - na povrchu je do tmelu vtlačena síťovina a poté nanesena strukturovaná omítka. Tepelným izolantem může být: 

  • kamenná vlna
  • polystyren
  • dřevovláknité desky

Líbil se Vám článek?

KVH

Petr Houška | Pátek, 14. září 2012

Masivní konstrukční dřevo (KVH) jsou profily z jehličnatého dřeva (převážně smrku) pro použití v moderních dřevěných stavbách. KVH profily jsou čtyřstranně hoblované a mají sražené hrany. Délkovým nastavováním jednotlivých profilů ( nekonečný vlis) pomocí zubovitého spoje lze dosahovat délek až 16 m. Profily jsou technicky vysušeny na vlhkost 15 ± 3 %. Podle účelu použití se rozlišují dva druhy KVH profilů, které se však od sebe odlišují pouze vlastnostmi povrchu:

  • KVH-Si pro pohledové konstrukce
  • KVH-NSi pro nepohledové konstrukce

Za účelem minimalizace deformací dřeva a s ní souvisejících negativních důsledků v podobě sesychání a bobtnání, byl pro KVH stanoven požadavek na vlhkost 15 ± 3 %. Tato hodnota je v průběhu výroby trvale kontrolována. Při uvedené vlhkosti je dřevo přirozeně chráněno proti napadení dřevokaznými škůdci.

Použitím zubovitého spoje je možné vyrábět profily až do max. délky 16 m. Délkovým nastavováním jednotlivých profilů přitom nejsou negativně ovlivněny mechanické vlstnosti dřeva. Kvalita provedení a pevnostní vlastnosti zubovitých spojů jsou tvrale sledovány při výrobě. Požadavky na provedení a kontrolu zubovitých spojů jsou uvedeny v ČSN EN 385: 2002.

Lepení zubovitých spojů se provádí polyurethanovými lepidly bez použití rozpouštědel. Podle klimatických podmínek v místě použití konstrukce a při výrobě se rozlišují lepidla typu I a II. Požadavky na použití lepidel pro lepení zubovitých spojů jsou uvedeny v ČSN EN 301: 2007.

Masivní konstrukční dřevo KVH se nejčastěji využívá pro nosné konstrukce dřevostaveb a střešní konstrukce. S výhodou lze KVH profily použít pro realizaci krovů pohledových z interiéru. Masivní konstrukční dřevo KVH se používá pro nosné konstrukce rodinných domů.

zdroj: dekwood.cz

 


Líbil se Vám článek?

Konstrukční ochrana dřeva

Ondřej Zaorálek | Pondělí, 09. květen 2011

– soubor technických opatření, jejichž účelem je vytvoření suchého prostředí pro všechny části stavby; nejlepší izolací proti vlhkosti je suchý proudící vzduch; důležité je zejména zabránit přímému kontaktu nosných dřevěných prvků se zemí či dotyku se zdivem a betonem; realizuje se například oplechováním, přesahem střechy, zřízením okapového chodníku apod.


Líbil se Vám článek?

Kerto

Soňa Karásková | Neděle, 03. duben 2011

– vrstvené lepené dřevo s dýhami orientovanými v jednom směru (Kerto-S) nebo v provedení, u kterého je každá pátá dýha orientována s vlákny kolmo na podélný směr prvku (Kerto-Q) 


Líbil se Vám článek?

Konstrukce

Soňa Karásková | Neděle, 03. duben 2011

Hrázděná konstrukce

Hrázděná konstrukce, kterou tvoří kostra z přířezů – jedná se o hraněné svislé a vodorovné trámky zpevněné šikmými vzpěrami; tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (například dřevohliněnou výplní či zdivem z kamene nebo cihel).

Masivní konstrukce

Masivní konstrukce z vrstveného masivního dřeva, kterou tvoří prefabrikované velkoplošné dílce – ty vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu; nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce; výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů- panelová - (zvaná též sendvičová) – rozhodující část výroby se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto“ a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny; významnou předností je proto rychlost výstavby.

Roubená konstrukce

Roubená jednovrstvá konstrukce, která je sestavena z masivních profilů opracovaných do tvaru trámů;  charakteristickým prvkem je roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes niž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh; vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené; ve výrobně se dům nejprve předvyrobí a po demontáži se znovu instaluje na parcele.

Sendvičová konstrukce

Sendvičová konstrukce (zvaná též panelová), u jejíž výroby se rozhodující část odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto“ a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny; základem konstrukce panelů je dřevěný rám nahrubo opláštěný – prostor mezi žebry je vyplněn tepelně-zvukovou izolací.

Sloupková konstrukce

Sloupková konstrukce, jejíž nosná část se skládá z dřevěné tyčové kostry a z pláště, který má kostru usazenou do obdélníkového rámu stabilizovat; plášť je vytvořen z desek na bázi dřeva a přenáší vodorovné zatížení (vítr, výztužné síly), zatímco tyčový skelet vyrovnává zatížení svislé (střecha, mezipatrové stropy); variabilní systém, který dává velký prostor kreativitě projektantů.

Skeletová konstrukce

Skeletová konstrukce, u níž rozlišujeme dvě základní podskupiny: lehký dřevěný skelet (zvaný též systém Two by Four, který je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového fošnového profilu 2″ x 4″, tedy cca 50 x 100 mm) a těžký dřevěný skelet (pracuje výhradně s certifikovanými tyčovými prvky z lepeného dřeva, které jsou spojovány ocelovými svorníky a styčníky).

Srubová konstrukce

Srubová jednovrstvá konstrukce, jejímž základem jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu zbavené kůry; charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny; celková doba výroby a sestavení hrubé srubové stavby se pohybuje v rozmezí pěti až šesti týdnů.


Líbil se Vám článek?

Kročejová neprůzvučnost

Soňa Karásková | Neděle, 03. duben 2011

– schopnost konstrukce přenášet a vyzařovat kročejový hluk v zeslabené míře svým druhým povrchem do chráněného prostoru; zdroj zvuku je v přímém kontaktu s dělicí konstrukcí



Líbil se Vám článek?

Kročejový hluk

Soňa Karásková | Neděle, 03. duben 2011

– hluk vzniklý přímým kontaktem chvějícího se tělesa s konstrukcí; v budovách vzniká mechanickým nárazem na stropní konstrukci (chůzí, nárazem, úderem nebo pádem předmětů) a přenáší se ve formě vibrací


Líbil se Vám článek?

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop