Pasivní dům se zelenou střechou si postavil uprostřed pražského vnitrobloku

Jak člověk přijde k takovému místu uprostřed zástavby téměř v centru Prahy?

Jako slepý k houslím. K tomu se váže docela zajímavá historka. Nebavilo mě bydlet v bytě, dohadovat se s předsedkyní v družstvu a podobně. Tak jsem hledal a posílal mojí milé různé „ruiny" poblíž Prahy, až mi jednou napsala, že jestli chci někdy stavět, tak jedině na Letné. Tím považovala celou záležitost za vyřešenou. Za čtrnáct dní jsem šel ke svému zákazníkovi, který si postavil domek ve vnitrobloku na Pankráci. Ohromně se mi to líbilo a říkal jsem si, co kdyby se tak něco prodávalo na Letné? Ještě ten den jsem shodou náhod na internetu našel tento pozemek.

Realitní kancelář i majitelka měly pocit, že je téměř neprodejný. Bylo zde vydáno stavební povolení, ale majitelka na dlouho onemocněla a po sedmi letech si myslela, že stavební povolení už dávno propadlo. Slovo dalo slovo, kápli jsme si do noty a dohodli se, že zkusím všechny související záležitosti zjistit. Byl problém s přípojkami, dopravou materiálu a dalšími detaily. Na všechno bylo třeba nalézt řešení.

Dohodli jsme se, že když to klapne, pozemek koupíme. Zdržení v podobě různých vyřizování pro nás bylo v té době výhodou, protože jsme neměli připravené finance. Až později jsme prodali byt a získali potřebné zdroje. Rok a půl trvalo vyřizování a v mezičase jsme připravili projekt. S architektem Vaškem Odvárkou jsme vymysleli asi patnáct variant. Díky dostatku času se podařilo všechno dobře do detailu vychytat.

Byly stanoveny nějaké limity pro stavbu? Předpokládám, že stavět na takovém místě není jen tak...

Stavební povolení bylo vydáno, takže hmota domu byla daná. V rámci změn stavby před dokončením jsme na navrženém přízemním objektu udělali pár změn. Změnili jsme okna, přidali atrium, obložení, zvýšili stropy, takže jsme museli dům trošku zakopat, abychom se vešli do dané výškové hladiny. Bylo odvezeno třistašedesát tun hlíny, což je hurónský výkon.

Zabývám se kořenovými čistírnami a domluvil jsem se s naším spolupracovníkem na kořenovkách, mistrem stavebních strojů, panem Hamralem. Pro něj to bylo dobrodružství. Velmi promyšlený mechanismus a souhra několika pomocných strojů. Přímá doprava na naši parcelu totiž není možná, je třeba to řešit přes vedlejší, o tři metry níže položený pozemek.

Jak dlouho trvala realizace?

Zhruba jedenáct měsíců. Prvního června jsme začali a další rok prvního května jsme se stěhovali. Dům je postaven z vápenopískových bloků o tloušťce sedmnáct a půl centimetru. Na nich je čtyřicet centimetrů minerální izolace mezi dřevěnými nosníky a modřínová fasáda. Stropní konstrukce i světlík jsou z lepených dřevěných nosníků a na nich je šest centimetrů betonové desky z vláknobetonu. Nad většinou půdorysu je deska prošroubovaná s trámy, aby spolupůsobily.

obr.: Modřínová fasáda časem přirozeně zešedne. Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Hned na začátku jste přizvali architekta?

S Vaškem jsme už předtím společně navrhovali nějaké realizace, které se nakonec neuskutečnily. Tam jsme se poznali. Pak nám pomáhal navrhovat byt na Letné a následně tento dům. Je příjemné, že do procesu nepotřebuje cpát svoje ego. Koncepce domu je v zásadě moje – dispozice, umístění oken... Ale Vašek moje nápady domýšlel a navrhoval nábytek. Ideální spolupráce. Umí věci dotáhnout do reality.

obr.: "Nový dům bez vzduchotechniky s rekuperací by se neměl stavět." Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Jaké byly priority pro dispozici?

Jsme tři, takže velký obývák, ve kterém trávíme nejvíc času, a pak zbytek, kde se akorát spí – ložnice dospělých a dětský pokoj. Plocha domu je šestadevadesát metrů čtverečních. Je to takový byt. Moc nechápeme, proč má někdo potřebu stavět pro rodinu třeba tři sta metrů čtverečních. Možná by tady mohla být navíc pracovna, ale pracuji v obýváku a vyhovuje mi to. Světlá výška v celém domě je tři metry třicet. Byli jsme zvyklí na tuhle výšku z letenského bytu, tak jsme ji chtěli zachovat. Byl by to pro nás krok zpět a strop by na nás pocitově padal.

obr.: Světlá výška v celém domě je tři metry třicet. Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Co je zdrojem tepla domu?

Přes léto se v akumulační nádrži nahřívá užitková voda fotovoltaikou. Na střeše je osm panelů. Pak je zde plynový kotel, který případně nádobu dohřívá. Voda je podle potřeby vedena do radiátorů. Máme vzduchotechniku s rekuperací, která je napojená na čtyřicet metrů dlouhý zemní výměník rozvedený v zahradě. Ten tedy funguje až neuvěřitelně zajímavě.

Když bylo například mínus deset, z výměníku šel vzduch o teplotě deset stupňů Celsia. Úprava vzduchu před vstupem do domu je značná. V létě například stáhne teplotu z pětadvaceti na zhruba patnáct stupňů. Rekuperace nám běží pořád. Je nastavená tak, že na noc vypíná, protože chceme větrat okny, a přes den jede na ten nejméně intenzivní režim – výměna vzduchu osmdesát kubíků za hodinu. Večer využíváme intenzivnější větrání, třeba když se vaří.

obr.: Na střeše domu je umístěno osm solárních panelů, se kterými je majitel nadmíru spokojen. Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Měli jste nějaký záměr z hlediska energetického standardu?

Vždy jsem chtěl být v pasivním baráku, od začátku jsme tak dům koncipovali. Splnil i požadavky pro státní dotaci. Balanc tvoří tepelné zisky okny, něco udělal zemní výměník, dobrá okna, silná izolace... Zrovna přišel účet za plyn a ten je sedm tisíc za rok. Skvělé je, že zhruba od května do září jsme kotel nezapnuli, fotovoltaika ohřála veškerou užitkovou vodu.

Rekuperace je bezvadná v tom, že člověk okna otevírat může, ale nemusí. Doporučil bych to teď už každému do nového domu. Například v bytě, kde jsme bydleli, byla vyměněná okna, a přestože jsme dvakrát denně pořádně větrali celý byt, tvořila se v rohu plíseň. Říkám, že nový dům bez vzduchotechniky by se neměl dělat. Člověk není schopen pořádně vyvětrat jen okny. Je vidět, kolik vody v interiéru vznikne. Z výdechu vzduchotechniky v zimě šla spousta páry a pod ní na zemi narostl ledový krápník. A to ani není veškerá voda obsažena ve vnitřním vzduchu.

Co se týče vlhkosti uvnitř, netrápí nás ani příliš mnoho, ani příliš málo. Máme tady takovou sušící skříň, ve které jsou věšáky na mokré prádlo a vzduch krásně zvlhčí. Výborně suší, nikde nemusíme mít sušáky ani sušičku, což jsou další peníze a spotřeba navíc.

obr.: Střešní porost navíc tepelně stabilizuje prostředí vnitrobloku a chrání střechu domu před UV zářením. Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Také střecha není jen tak ledajaká, že?

Ano, je to mokřadní střecha – kořenová čistička na střeše. Je tam patnáct centimetrům substrátu se zasazenými mokřadními rostlinami. Odpadní voda z domu se přečistí v septiku, čerpá se, provzdušní, vede na střechu, dodává živiny rostlinám, přetéká do zásobní nádrže a pak se používá na splachování a zavlažování.

obr.: Kořenová čistička na zelené střeše domu dokáže ušetřit až polovinu nákladů za vodu. Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Nebyl problém se schválením této střechy na úřadě?

Zelená střecha tam byla už původně navržená, jak přesně, to už na úřadě neřešili. Je určitě dobrá pro dům, protože tepelně stabilizuje. Výpar z rostlin také pomáhá klimatu. Už loni po sázení rostliny kvetly a lítali sem včely, čmeláci a motýli. Je zde navíc dobře zachováno vsakování.

Voda, která přepadá nebo zbyde, je zavedená drenáží k zemnímu kolektoru. Je efektivnější, když je kolem něj něco dobře vodivého, což voda splňuje. Když jsme stavěli, bylo zde hodně sucho a prašno. Věřím, že se to díky tomuto řešení trošku provlhčilo.

obr.: "Myšlenka bydlet v rodinném domě uprostřed vnitrobloku mě nadchla." Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Co si na domě užíváte?

Pro mě je super, že v létě, když tady pracuju, otevřu dveře a jsem v zásadě venku. Chtěl jsem kontakt s venkem, s hlínou. V bytě jsem se cítil zavřený. Člověk má svůj prostor. Hned první rok jsme zde vypěstovali hromady rajčat a dýní. To je prostě paráda.

obr.: Majitel si užívá v pasivním domě především volný prostor a možnost vyjít na zahradu. Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Neruší vás okolní sousedé a domy?

V reálu mají lidé opravdu jiné věci na práci, než nás z okna špehovat. Pokud někdo chce, ať si kouká, ale ta orientace domů je taková, že sem reálně zase tolik vidět není. Se sousedy, se kterými se vidíme, máme přátelské vztahy. Interakce s okolím je příjemná. Myslím, že třeba v nějakém satelitu si lidé do talíře koukají mnohem víc. Domy jsou blízko u sebe a ještě třeba uprostřed pozemku.

Foto se souhlasem: archiv majitele a E.ON Energy Globe

Udělali byste dnes něco jinak?

Ani ne, myslím, že je to plus mínus dobré.

Ing. Michal Šperling
majitel domu, odborník na kořenové čističky