Dřevo je obnovitelný a udržitelný materiál, ale…

Věděli jste, že...

• Výměra lesů ČR činí 2 678 804 ha (cca 34 % území státu) a trvale roste. Oproti roku 2020 se zvýšila o 1 475 ha, v porovnání s rokem 2000 jde o nárůst 41 514 ha. Na konci 18. století zabíraly lesy 1 970 000 ha.
• Výměra lesů v majetku státu činí 53 %.
• Výměra lesů v rukou jiných vlastníků činí 47 %.
• Jehličnaté dřeviny jsou primární surovinou pro dřevostavitelství. Tvoří cca 70 % porostu a jejich zastoupení v lesích klesá, což je v souladu se strategií vytváření smíšených porostů.
• Těžba dosáhla hodnoty 30 mil. m³, tj. zhruba o 5,5 mil. méně než v roce 2020, z toho neplánovaná (nahodilá) těžba tvořila 86 %. Naprostá většina těžeb v posledních letech souvisí s kůrovcovou kalamitou, tedy smrku.
• Těžba dřeva z lesů v majetku Lesů ČR představovala 11 416 000 m3. Oproti roku 2020 klesla o 42 %.
• Do zahraničí byla vyvezena přibližně polovina vytěženého dříví a jednalo se především o smrk.
• Loni bylo obnoveno téměř 50 tisíc hektarů lesa, což je nejvyšší hodnota v novodobé historii České republiky. Oproti předchozímu roku se zvýšila o 9 504 ha (trojnásobný nárůst oproti r. 2000). Výše přirozené obnovy lesa vzrostla na 9 111 ha.
• Průměrná doba obmýtí (kdy je nejekonomičtější strom pokácet) je 115 let a mírně se prodlužuje.
• Státní příspěvky vlastníkům na hospodaření v lesích činily 1 800 000 000 Kč, jde o nárůst o 613 milionů korun oproti roku 2020.
• Na státních příspěvcích na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity bylo vyplaceno zhruba 3,3 miliardy korun.

Otázky pro odborníky

V jakých souvislostech je třeba nahlížet na návrh dřevostavby, aby ji bylo možné považovat za udržitelný dům?

Aspektů ke zvážení je celá řada. To nejdůležitější, co je nutné řešit primárně, je spotřeba energie během provozu domu, nakládání s vodou a použité materiály pro stavbu. Celkově jako lidstvo bychom si především měli přiznat, že je potřeba snížit konzumaci jako takovou. Převedu-li to na tři pilíře udržitelné výstavby, znamená to spotřebovávat méně energie, méně materiálů a méně vody. Také můžeme naší činností přispět k tomu, aby se budoucím generacím lépe dařilo fungovat udržitelně s produkty, které dnes vyrábíme.

Ideální je preferovat rekonstrukce, nebo využívání recyklovaných či up-cyklovaných materiálů či celých stavebních částí. Další na řadě jsou ekologicky přívětivé materiály, jakým je bezesporu dřevo. Kromě toho, že se jedná o obnovitelný materiál, má ještě tu výhodu, že v sobě váže uhlík. Zabudováním dřeva do stavby v podstatě oddalujeme uvolnění uhlíku do atmosféry o dobu životnosti materiálu. Zpracování dřeva pro stavební účely navíc není tolik náročné pro životní prostředí jako klasické zdicí materiály.

Z pohledu architekta tedy navrhuji soustředit se především na kvalitní návrh, který optimalizuje množství spotřebovávané energie a vody za použití co nejšetrnějších materiálů a který bere v potaz minimalizaci dopravy a dalších negativních externalit. Takový návrh řeší orientaci budovy ke světovým stranám (respektive solární zisky a tepelné ztráty), způsoby vytápění a ohřevu teplé vody, výrobu vlastní energie z obnovitelných zdrojů, šetrné nakládání s vodou, rekuperaci odpadního tepla z větrání a odpadní vody a podobně. V neposlední řadě je potřeba zaměřit se také na zdraví uživatelů budovy a biodiverzitu v jejím okolí. Výsledkem našeho snažení by měl ideálně být zdravý svět pro všechny i v dalších generacích.

Ing. arch. Michael Šilar
Prodesi | Domesi

Hrozí nám nedostatek dřeva? Jaký je zdravotní stav českých lesů?

Nehrozí. Už od dob Marie Terezie se v lese netěží více, než v něm přiroste. Výjimkou byla jen kalamita v posledních několika letech, během níž bylo nezbytné těžit všechny napadené stromy, a tak kalamitu postupně zastavit, což se také ve většině regionů daří. Za Lesy ČR mohu uvést, že se tak už vracíme k běžnému hospodaření, což znamená i snížení objemu roční těžby. Zdravotní stav lesů dle našeho názoru odpovídá zatížení prostředím (exhalace průmyslu, dopravy a domácností) a klimatickým změnám. Je srovnatelný s porosty v okolních zemích, které rostou ve stejných podmínkách.

Mgr. Eva Jouklová
Lesy České republiky, s.p.

Vnímáte nějaký rozpor mezi výrazem obnovitelný a udržitelný zdroj v souvislosti s českým dřevem?

Dřevo jako přírodní stavební materiál je ze své podstaty obnovitelnou surovinou. Jeho udržitelnost je však podmíněna několika dalšími faktory. Nejdůležitějším je regionální zpracování, tedy minimalizace uhlíkové stopy transportu. Na celkových enviromentálních dopadech při výpočtu životního cyklu materiálu (LCA) se tato položka podílí až 20 procenty. Zcela zásadní tedy je, aby bylo dřevo dopravováno ke zpracování maximálně do 70 kilometrů od místa těžby. K tomu je potřeba ctít regionální bilanci zdrojů a zpracování vedoucí k omezování exportu dříví, a to růstem výroby a spotřeby výrobků s vysokou přidanou hodnotou jako jsou dřevostavby, nábytek, podlahy, okna dveře a desítky dalších variant použití dřeva.

Jedním z faktorů, který představuje neoddiskutovatelnou přednost dřeva ve srovnání s dalšími materiály, je množství CO2 vázaného ve dřevěných výrobcích a také celková spotřebovaná energie v rámci jeho životního cyklu. Kritickým místem v racionálním využívání dřeva ve stavebnictví je, mimo jiné, nedocenění přínosu v oblasti ekologických dopadů a úspory energií. Problém spočívá v tom, že jsou sice známy obecné principy, výpočtové metody a postupy, ale ty nejsou zcela aktuální ve smyslu posledních poznatků vědy.

Skutečné úspory jsou tak podhodnoceny. Stavby z rostlého dřeva (sruby, roubenky) jsou dokonce znevýhodňovány, a to přesto, že jejich skutečné vlastnosti výrazně převyšují očekávání podložené dřívějšími poznatky. Ukazuje se totiž, že především v oblasti tepelně-technických vlastností, jejich výpočtů, měření a vyhodnocení je stávající model překonaný a výrazně nepřesný v neprospěch staveb na bázi dřeva.

Ing. Jitka Beránková, Ph.D.
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s. p.

Jsou české lesy obhospodařovány udržitelným způsobem?

České lesy jsou obhospodařovány na principu udržitelnosti již více jak 300 let. Pokud vznikne paseka, ať již plánovanou či neplánovanou těžbou, má vlastník lesa povinnost ji uměle zalesnit či obnovit přirozeně, aby les dál plnil dřevoprodukční i mimoprodukční funkce. Z minulosti si české lesy nesou břímě, a to v podobě hustě vysázených jehličnatých monokultur po mniškových kalamitách z 20. a 30. let 20. století. V průběhu svého mládí nebyly tyto lesy optimálně vychovávány. Proto jsou z dnešního pohledu málo staticky a ekologicky odolné.

V průběhu třiceti let se mohly lesy navíc ryhleji měnit na odolnější, s větší druhovou, věkovou a prostorovou rozmanitostí. Ale nestalo se tak. Většina správců a vlastníků lesa totiž věřila, že smrk odolá klimatické změně a bude i v budoucnu denním chlebem našich pil, které je budou živit. Pro nemálo z nich to byla fatální podnikatelská chyba. A to stačilo více věřit vědcům, kteří doporučovali šetrnější hospodaření.

Z každé krize bychom ale měli vyjít silnější. Berme ji jako příležitost ke změně hospodaření, náhledu na lesy v dynamicky se měnícím prostředí a dřevařského průmyslu. V těchto dobách je třeba hledat pozitiva. Některá vidím v programovém prohlášení Vlády, kde je poprvé na programu zpracování politiky dřeva pro ČR. Na ní Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu pracuje ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze. Na ČVUT zase pracují na vytvoření nových podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví.

TIP NA SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK: Aleš Erber: Nedostatek dřeva je hrozbou i výzvou

Aleš Erber
lesnický poradce, analytik a správce lesních majetků

Daří se na nestátním lesním majetku hospodařit trvale udržitelným způsobem?

Hospodaření v nestátních lesích nelze jednoduše srovnat. Největším vlastníkem je společnost Arcibiskupské lesy Olomouc a ta vlastní 44 tisíc hektarů. Nejmenší vlastníci z řad fyzických osob hospodaří na výměře ve stovkách metrů čtverečních. Nelze tedy jednoduše říci, že hospodaří všichni trvale udržitelným způsobem. Samozřejmě lépe jsou na tom vlastníci, kteří mají dostatečnou výměru lesa na to, aby si mohli zaplatit odborně vzdělaný personál, a tak zajistit odbornou úroveň hospodaření. Drobní vlastníci, kterých je v ČR více než 300 tisíc, jsou pak odkázáni na pomoc odborných lesních hospodářů. Je velmi obtížné posuzovat úroveň hospodaření v dnešní dramaticky se vyvíjející kůrovcové kalamitě. Celá řada vlastníků bojuje s kůrovci již několik let a celá řada již boj prohrála.

Ing. Jiří Svoboda
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL)

Jakým způsobem podporuje ADMD udržitelnost dřeva? Apelujete třeba na vládní úrovni, požadujete u členů ADMD podporu udržitelnosti například výsadbou lesních sazenic a podobně?

Cílem ADMD je podpora výstavby kvalitních dřevostaveb. To znamená, že v rámci myšlenky udržitelného přístupu se zaměřujeme na takzvaný kaskádový princip využívání dřeva. Jde o to, aby se vytěžené dřevo hned nespálilo, ale aby se použilo na konstrukci domu, kde může být uloženo desítky i stovky let a následně se dá ještě použít v rámci rekonstrukce stavby, nebo na velkoformátové materiály a až následně by se mohlo stát zdrojem tepla. To, abychom měli vhodný materiál k výstavbě, je starost lesníků, kteří v České republice odvádějí velmi dobrou práci. Tématem samozřejmě je, kolik materiálu se vyváží mimo republiku.

Podmínkou pro naše členy je využívání certifikovaného dřeva (PEFC, FSC). To je ale vzhledem k tomu, že se většinou využívají materiály jako KVH hranoly, BSH nosníky nebo CLT panely, už dnes standardem, který je však určitě dobré si stále připomínat. Například ve Francii je od letošního roku velká státní podpora veřejných staveb ze dřeva. I v České republice máme ze strany vlády velmi pozitivní ohlasy na podporu využívání dřeva pro stavby ve veřejném sektoru, a tak věřím, že i u nás se brzy dočkáme průlomu v přístupu k dřevostavbám nejen v rámci rodinné výstavby.

TIP NA SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK: Tomáš Nemrava: Prefabrikace je obrovská výhoda dřevostaveb

Ing. Lenka Trandová
Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD)

Nakládá se se dřevem jako surovinou u nás uvážlivě?

Dřevo je strategický zdroj k dekarbonizaci. Cesta České republiky k nízkouhlíkové ekonomice bude trnitá, neboť její výrazná část je založena na průmyslu, který se náročně a draze dekarbonizuje. Těžký průmysl se v současnosti podílí přibližně z 20 procent na celkových ročních emisích ČR a základní stavební materiály jako jsou cement, beton, ocel či různé typy plastů tvoří velkou část této emisní stopy. Právě sektor stavebnictví spotřebovává velké množství těchto energeticky náročných materiálů a je tedy nutné hledat alternativy a ty maximálně využívat. Nikoho nepřekvapím, že jednou z těchto cest je co nejefektivnější využití dřeva, které je jednak úložištěm uhlíku a zároveň nahrazuje emisně náročné materiály.

Dobrou zprávou je, že zájem o dřevostavby obzvlášť u rodinných domů je na vzestupu. Smutným obrázkem je ale fakt, že téměř polovina roční těžby dřeva v ČR se vyveze ve formě kulatiny, a to hlavně z důvodu nedostatečných zpracovatelských kapacit. Lze si situaci vyložit jinak, než že ekonomickým a environmentálním potenciálem dřeva plýtváme?

Česká ekonomika má omezené cesty k dekarbonizaci – slunce, vítr ani voda nejsou živly, ze kterých můžeme čerpat, tak jako jiné státy EU. O to více je nutné každý kilogram biomasy v ČR využít s co nejvyšší přidanou hodnotou. Pokud půjdeme cestou jako dosud, ze Zelené dohody pro Evropu se opravdu může stát hrozba, nikoli však vinou Evropy, ale naší rezistencí a plýtváním surovinami s obrovským ekonomickým a environmentálním potenciálem.

TIP NA SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK: Soňa Jonášová: Dřevo je kriticky ohroženým zdrojem!

Pavel Zedníček
Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN)