Z AKTUÁLNÍHO VYDÁNÍ: Dřevo jako partner na cestách

Dagmar Šimonová | Pátek, 28. prosinec 2012 |

V posledním dílu našeho volného seriálu se zaměříme na dřevostavby, které nám zpříjemňují daleké cesty, nejednu dovolenou i slavnostní večeři či odpolední kávu. Podíváme se na motely, hotely i restaurace, k jejichž výstavbě bylo ve velké míře použito právě dřevo. Nalaďte se na cestovatelskou vlnu a vydejte se s námi do hor, nížin i exotických dálek.

Klasických hotelů a restaurací – dřevostaveb bychom mohli představit mnoho, my jsme se ale zaměřili především na ty méně tradiční. Představíme vám drobnou stavbu nebo spíše skulpturu v centru našeho hlavního města, která je originálním ztvárněním předzahrádky jedné vinotéky, podíváme se na dálniční odpočívadlo v Rakousku, kde si můžeme prohlédnout, jak vypadá budoucnost montovaných hotelů, navštívíme Jižní Ameriku a restauraci s vůní posečené trávy, pozveme vás do hor v Čechách i Itálii, ke kterým neodmyslitelně patří masivní dřevostavby, a na Novém Zélandu dokonce vyšplháme do jedné dřevěné kavárny na stromě.

Lampion na sekvoji

Autor: Peter Eising a Lucy Gauntlett, Pacific Environments Architects
Realizace: 2008
Místo: Nový Zéland

Yellow Treehouse Restaurant je startovacím prvkem velké a hlavně úspěšné reklamní kampaně, jež měla představit novou tvář velké korporace, australských Zlatých stránek. Ta chtěla svým zákazníkům ukázat, že s nimi dokážou sehnat odborníka na jakoukoliv práci – dokonce i tehdy, chtějí-li postavit třeba dům na stromě. Všichni, kteří se na projektu a výstavbě podíleli, tak byli osloveni výhradně přes kontaktní databázi Zlatých stránek.

Domky na stromě jsou snem snad každého malého dítěte, velkou inspirací tak byla pro architekty hlavně říše fantazie, která se ale samozřejmě musela přizpůsobit funkčním požadavkům. Forma kavárny připomíná kuklu, ze které se líhne nádherný motýl,v noci se promění v kouzelnou lucernu, maják, napůl zamaskovaný lesem, který září do noci. Do hlavního těla restaurace, jež nabízí dostatek místa pro 18 návštěvníků a bar, vede 60 metrů dlouhý přístupový chodník, jež je v noci rafinovaně osvětlen a jež je sám o sobě zážitkem.

Kavárna byla umístěna na jednu z největších sekvojí v lese, 40 m vysokou s průměrem kmene 1,7 m, stojící v příkrém svahu, který výšku stromu ještě umocňuje. Rozměry kokonu jsou 12 x 10 metrů, s výškou podlahy 10 m nad zemí. Lepená zakřivená borovicová žebra jsou vetknuta do dvou ocelových prstenců, zábradlí přístupového chodníku je vyvedeno z topolu, jeho nosná část pak z padlých sekvojí. Pravidelný rastr žeber je doplněn nerovnoměrným laťováním, které vytváří různé průhledy do krajiny a různou hloubku osvětlení. Vertikalita žeber napodobuje členění kůry sekvoje a pomáhá budově přirozeně zapadnout do krajiny.

Kontroverzní dřevostavba na Starém městě

Autor: Jakub Fišer, Petra Skalická – Aulík Fišer architekti
Realizace: 2011
Místo: roh ulic Betlémská a U Dobřenských, Praha 1
Foto: Al photography

Dílo architektů Jakuba Fišera a Petry Skalické přímo navazuje na jinou jejich práci – návrh interiéru vinotéky Red pif, která se nachází v parteru protějšího domu. V nitru staré budovy architekti věnovali nejvíce úsilí tomu, aby jejich práce nebyla na první pohled vidět a aby návštěvníci mohli koncentrovat veškerou svou pozornost na vychutnání přírodních vín.

Do exteriéru pražských ulic se jejich dílo propisuje otočnými paravány ve tvaru vinných lahví, umístěnými ve velkých výkladcích. Ty mohou poskytovat kontakt s vnějším světem, nebo se naopak uzavřít a vytvořit uvnitř prostředí vinného sklípku. Ani v tom případě však nezůstanou pro kolemjdoucí slepé, protože se změní ve velké logo podniku.

Malý prostor ve tvaru trojúhelníka, s rozměry zhruba 13x5 metrů, který přiléhá ke zdi dvora Náprstkova muzea, byl v době tvorby interiéru Red pif zapomenutým koutem, kde odpočívaly pouze koše na tříděný odpad. Nápad na venkovní zahrádku majitel uvítal, architekti získali povolení vlastníka pozemku a během dvou dnů postavili symbolické ohrazení prostoru z nehoblovaných fošen. Tichý kout v centru města nabízí klidné posezení pod korunami vzrostlých javorů. Po dohodě s Galerií Jaroslava Fragnera instalovali před vstup sochu Sadrokarton story Jakuba Juráska. Na rozdíl od turistů, kteří jejich snahu kvitovali nadšením, se místní obyvatelé proti nové stavbě postavili a začali sepisovat petice za její odstranění. Jak si tedy představujeme kvalitní veřejný prostor v naší metropoli?

Připravila Dagmar Šimonová

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si nové číslo časopisu Dřevo&Stavby, které najdete na stáncích, nebo si rovnou zařiďte předplatné!

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00