Retro interiér aneb jak dostat minulost do moderní podoby

1. RETRO podle redaktorky Lucie - Základní rysy retro interiéru

Retro nás vrací do minulosti, znovuoživuje a adoruje prvky a principy doby dávno uplynulé. Zasazeny do nového kontextu a s odstupem času získávají novou hodnotu, jsou originální a mají šťávu. V retro interiérech nejčastěji vídáme prvky padesátých a šedesátých let minulého století, bohatým zdrojem je především Amerika, kde začínal rozkvétat pop-art, styl bohatý na barvy a stylizaci využívanou především na reklamních plakátech.

V České republice se stále větší oblibě těší produkty z doby socialismu, ke kterým po potřebném časovém odstupu nalézáme nový vztah. Z materiálů je typický například chrom, vinyl a umakart, plasty, ale také předměty s metalickým povrchem nebo ve stříbrné barvě. Svoje místo zde má pochopitelně i dřevo v mnoha povrchových úpravách.

Máme-li pojmenovat základní rysy retro interiéru, pak to bude jednoznačně odvážná barevnost, použití výrazných vzorů a přítomnost dominantních nebo ikonických kusů nábytku. Na výběr již v dnešní době máme nepřeberné množství prvků od tapet, přes koberce, dekorace, spotřebiče, hračky až po repliky legendárního nábytku.

Zajímavé kousky můžeme při troše štěstí nalézt také v bazarech. Příjemného kontrastu dosáhneme kombinací těchto retro kousků s moderním interiérem, kde v sousedství neutrálních barev a jednoduchých linií o to víc vyniknou. Při zařizování bychom však měli mít stále na paměti, že méně je více a vyhnout se překombinování.

Ing. arch. Lucie Němcová
redaktorka

2. RETRO podle redaktorky Dagmar - Historie v kontextu současných směrů

Retro – divoké vzory, syntetické materiály, výrazné oblé tvary, vinyly, pop art, černobílá dlažba na podlaze, Pomáda a Rebelové. Takové věci si pod tímto pojmem představím já. Styl retro je ale proměnlivý jako sama doba, a proto se nedá škatulkovat. Jeho chuť a vůni budeme jen těžko hledat v architektuře jako takové, o to výrazněji se s ním setkáme při zařizování interiérů. Ať už pro nás retro znamená cokoliv, chce takový přístup k designu velkou míru citlivosti.

A protože retro je vždy něco z doby minulé, bude nás ladění tohoto stylu stát nemalé úsilí. Jeho skutečná podstata totiž neleží ve věcech kopírujících něco původního, vyrobených v současnosti. Jeho krása tkví právě v oživování starých kousků, v minimální možné míře doplněných replikami. Retro nemusí být o přesné imitaci, jeho výsledkem nemusí být interiér, ve kterém budeme cestovat časem.

Naopak, využitím retro prvků v kontextu současných směrů, jejich citlivou integrací do moderního interiéru, docílíme skutečného originálu, který jen těžko někdo dokáže napodobit. Retro je dnes „v módě" a to nám hraje do karet. Specializovaných obchodů a ateliérů přibývá, restaurováním a repasováním starších kousků nábytku a dekorací se zabývá čím dál tím širší základna designérů. Do jednoduššího oživení se ostatně můžete pustit i svépomocí.

Proto pokud máte na půdě nějaký ten „skvost" z dob minulého režimu, neváhejte ho pořádně oprášit a udělat pro něj v obývacím pokoji místo. Snadno se stane třešničkou na dortu pečlivě vyladěného interiéru.

3. RETRO podle redaktorky Heleny - Ve stylu amerického Západu

Retro je obecné označení pro něco minulého a zaniklého, co se svými charakteristickými znaky může po čase znovu objevit jako módní styl. Ve stavebnictví tak můžeme vnímat i návrat ke dřevu, k dostupnému přírodnímu materiálu prověřenému generacemi našich předků. Z tohoto pohledu je „retro" každá roubenka, ať už postavená v tradičním rázu nebo v duchu moderní architektury, ale také každý srub, i když okoukaný a importovaný většinou ze severských zemí, USA a Kanady.

Pro vytvoření té správné zálesácké atmosféry ve srubu můžeme hledat inspiraci třeba ve starých westernech. Houpací křeslo na verandě amerického osadníka nebo židle u krbu lovce kožešin budou vyrobeny z hrubě opracovaných tenkých kmenů, spojovaných na kulatý čep a dlab. Ručně vyráběným roubeným nábytkem si přistěhovalci tradičně zařizovali své domovy, protože měli k dispozici jen jednoduché nástroje a v okolí rostoucí kmeny stromů. Dnes je roubený nábytek v Severní Americe stále velice populární, jeho výrobou se v USA a Kanadě zabývá řada firem. Tradičním materiálem byly kmeny ořechovce, v současnosti se používá spíše borovice, osika a bílý nebo červený cedr. Každá z uvedených dřevin dává svou barvou, strukturou a tvarem výrobku jedinečný charakter. Skalní příznivci milují nábytek vyrobený jen z hrubých kmenů, ručně opracovaných pořízem a sekerou.

Výrobci však nabízejí i množství různých jiných povrchových úprav (např. hoblováním, broušením, pískováním), vhodných i do méně „drsných" interiérů. Pokud vám právě takový nábytek ve vaší dřevostavbě chybí, můžete se do jeho výroby pustit vlastními silami, nebo se porozhlédnout i po českých výrobcích. Například rodinná dílna, která sídlí v Jizerských horách, tímto způsobem zpracovává javor, jasan a osiku, náletové dřeviny, postupně zarůstající neudržované louky a pastviny. Celá výroba od těžby vybraného materiálu až po finální úpravu hotového nábytku probíhá ručně a při přípravě materiálu vydatně pomáhá i stádo koz, které na pastvině pilně vyrábí na stojato oloupané soušky.

Správně navržená dispozice domu je základem funkčního interiéru. Podceňovat ji se nevyplácí