Láska na celý život tu vznikla v jednom okamžiku. „Náš americký přítel si v té době pořídil nové bydlení, srub," začíná vyprávět Vladimíra. „A když jsme do něj

poprvé vstoupili, v ten okamžik jsme věděli, že jestli budeme někdy ještě stavět, nemůže to být jiný dům než srub. Byl to tak silný prvotní impuls, takové nadšení, až okouzlení tím domem, že jsme chtěli stejný. Dalo by se říci, že to byla inspirace Amerikou, kterou jsme si chtěli alespoň částečně přenést do Česka – koňmi počínaje, přes srub až po styl života."

V roce 2005 tedy začali hledat firmu, která by takový dům postavila. „Jednou z možností bylo nechat si srub zhotovit v USA a zde sestavit," vysvětluje Josef. „Ovšem to by bylo finančně i organizačně velmi náročné, naštěstí jsme v té době našli stavitele,  který se právě vrátil po dvou letech ze Spojených států, kde pracoval ve firmě, zabývající se stavbou srubů. Problém byl v tom, že jsme chtěli stavět opravdu velký dům, který však on nemohl v tehdejší době za daných podmínek vzhledem k rozsahu prací v reálném čase postavit. Zvolili jsme tedy kombinaci zděné a srubové stavby a zpětně si myslím, že to bylo naše nejlepší rozhodnutí. Protože pokud srub v interiéru neoživíte bílými plochami, je tmavý, jednolitý a někomu může vadit i „příliš" dřeva. Abychom též zděné části domu dodali ráz country stavby, vnější plášť jsme zateplili a obložili jej kamenem a starými cihlami. Kombinace zděné a dřevěné konstrukce je výhodná rovněž z technického hlediska – v průběhu stavby jsme nemuseli řešit problémy například s vedením sítí a podobně. Ve dřevě je to přece jen složitější, a pokud nejsou rozvody přesně naplánované, těžko se dodělávají."

„Na počátku jsme přesně věděli, jak by měl dům vypadat. Na základě informací z amerických časopisů jsem vytvořil vlastní projekt, nejen půdorys, ale především styl. Zbourali jsme starou stodolu, která  tu stála, a začali jsme stavět. Vyvápnili jsme si půdorys, upravili jsme rozměry, stavěli jsme dům způsobem „jako si hrají děti..." Ale samozřejmě jsme měli projektanta.

Stavitel pan Suchý zpracoval první myšlenku, tento projekt jsme dali na stavební úřad jako podklad pro žádost o stavební povolení, a pak jsme stavěli a on vždy přišel a zanesl další úpravy do plánu. Souběžně se stavbou jsme již rozmýšleli zařízení domu a sháněli jsme nábytek i vybavení „předem", zařídit jsme ho pak mohli zároveň s dokončením. Světla byla oříšek. Do takového prostoru nelze dát malý lustřík, nakonec jsme ta správná našli až v Rakousku. Ne, že bychom pohrdali českým zbožím, ale v té době jsme na našem trhu nenašli nic vhodného. Dům jsme chtěli obložit celý kamenem, ovšem ten musí být štípatelný, opracovatelný, ale tehdy se v Česku takový nedal sehnat.

Shodou okolností a náhod přišla v té době na Znojemsko vichřice a zbořila objekt 300 let starého kravína, který byl součástí nějakého panského dvora. Majitel nám tedy ten kámen prodal. Dovezli jsme tehdy asi 80 nákladních aut kamene, který se tu postupně zpracovával. Dům jsme obkládali tři čtvrtě roku. Krb jsme stavěli tři měsíce. Pro práci s kamenem je třeba mít cit a trpělivost, náš kameník ji měl."

Technické parametry:

Zastavěná plocha: 538 m²
Užitná plocha: 876 m²
Konstrukční systém: zděný, srubový
Ošetření stěn: olejový nátěr
Teplo: podlahové vodní vytápění, kotel na plyn, kotel na pelety, doplňkový zdroj krb
Projekt: Karel Suchý, Moravské Budějovice
Realizace: Tesařství Jiří Přemysl Urban, www. ju-sruby.cz