Rozhodnutí postavit srub kousek od Prahy se může zdát na první pohled zvláštní, nicméně masivní dřevostavba se sedlovou střechou se na konci obce vedle úzké cesty velmi pěkně vyjímá. Alespoň na mě tak působila. Je poslední v řadě, za ní je už jen pole a les.

Libor má dětství spojené s tatínkovou touhou po roubence. „Otec vždycky toužil po klasické dřevěnici, černé s bílým tmelem. Když jsme v horách projeli kolem takové chalupy, tak vždycky říkal, že to by mohlo být to pravé... To byl možná počátek. A později jsem si uvědomil, že dům z masivního dřeva nemusí sloužit jen jako víkendový, ale lze ho postavit podle svých představ a bydlet v něm celoročně. Se dřevem je možné pracovat stejně jako s jiným stavebním materiálem."

Tyto úvahy se Liborovi vybavily před několika lety, když se s přítelkyní Danuší rozhodli pořídit si vlastní dům a při hledání inspirace se mezi nejrůznějšími stavbami objevil srub. Proč právě srub? „Tátovi se líbily roubenky, srub byl jiný, nezvyklý. Fascinoval mě a stejně oslovil i mou přítelkyni. Je to dřevo, krásně se tu dýchá... Jedna fotografie a ozvěna z mládí a změní se celý život."

Výběr firmy byl poněkud složitější. „Srub jsme postavili vlastně až na podruhé. První srub jsme vrátili, neboť základová deska byla sice vyhotovená přesně podle projektové dokumentace, ale srub rozměrům desky neodpovídal a tento nepoměr rušil celou dispozici. Změnili jsme firmu a napodruhé to vyšlo. Srub není velký, je navržený tak, aby vyhovoval našim potřebám – zatím trávíme více času v práci než doma, o víkendech relaxujeme venku, pokud je to možné, nepotřebovali jsme tedy příliš velký dům, museli bychom ho také více uklízet," dodává s úsměvem pan Libor.

Kamna jako mercedes

Hlavním zdrojem tepla jsou kachlová kamna, jen když majitelé nejsou doma, temperují dům podlahovým topením, které je instalováno i v garáži. Napojeno je na elektrický kotel. „Kachlová kamna bych přirovnal k mercedesu. Jsou velmi drahá, ovšem na první pohled nejsou nijak výjimečná. To nejdražší je totiž uvnitř. A budou tu dlouhá léta, velmi dlouho hřejí, jejich provoz je levný. A zdobí."

Náklady na vytápění jsou zatím srovnatelné s běžnými stavbami, ovšem srub dosud není zaspárovaný, ale už nesedá, takže zatmelení spár, začištění oken a dveří a podobné dokončovací práce majitele teprve čekají. Poté by se měla snížit nejen energetická náročnost stavby, ustat by měly i problémy s větrem. Bydlení na kopci dává sice člověku pocit volnosti a nadhled, současně tam bývá často větrno...

Kam s ním?

Ač mnozí majitelé nového bydlení dostatek úložných prostor někdy opomenou, zde okřídlené klasikovo zvolání neplatí. Kromě skříní byl jako úložný prostor využit prostor pod střechou. „Je pravda," vysvětluje Libor, „že ten přístup k němu není úplně jednoduchý, až budeme staří, už tam zřejmě po žebříku lézt nebudeme. Ale máme rezervní řešení. Šatní skříně z našeho bytu nejsou pro tento prostor příliš vhodné. Až doslouží, necháme místo nich udělat velkou vestavěnou skříň s dostatečnými úložnými prostory."

Zajímavě Libor vyřešil i ukládání dřeva na otop. „Za plotem už je jen pole, tak jsem nechal prostor mezi sloupky plotu volný a ukládám sem dřevo k otopu. Když ho během zimy odeberu, vyplním mezery fošnami a později zase dřevem. Není třeba stavět vysoký bytelný plot, když se sem bude chtít někdo dostat, cestu si vždy najde, tomu nezabráním...".

Plocha pozemku: 1 000 m2
Zastavěná plocha: 125 m2
Užitná plocha: 110 m2
Stavební systém: srubová konstrukce
Ošetření stěn: v interiéru včelí vosk Kreidezeit, zvenku lazura na dřevo Tikkurila VALTTI COLOR
Vnitřní příčky: cihelný blok
Střešní krytina: betonová
Okna: dřevěná euro – sibiřský modřín
Podlahy: keramická dlažba
Teplo: krbová kamna, alternativní zdroj – podlahové teplovodní topení, elektrokotel
Celková tloušťka stěny: kuláče o středovém průměru min. 29 cm
Projekt a realizace: Sruby Pacák s.r.o.