Vítězem letošního ročníku ankety Dřevěná stavba roku, kterou vyhlašuje Nadace dřevo pro život, se v kategorii roubenky a sruby stala Roubenka Melánka. Lenku a Zdeňka k její stavbě vedl nejen vztah k historii jako takové, ale i k historické místní architektuře.

Nacházíme se ve Rváčově, malé vesnici nedaleko Veselého kopce, muzea lidové architektury a řemesel se stavbami přenesenými z oblasti České Horácko. Lenka a Zdeněk se rozhodli postavit sice novou roubenku, ovšem starými technologiemi, takovou, jaké se zde stavěly v letech 1780 až 1820.

„Na roubence jsem spolupracoval s Luďkem Štěpánem, který se podílel na vzniku Veselého kopce," začíná vyprávět Zdeněk. „Není sice stavěná úplně klasicky, ale je to věrná imitace roubenky. Dříve se v roubenkách neustále topilo a byl tam „dozor" – babička nebo děda, v medenci se pořád hřála teplá voda, v domě bylo příjemně. Protože dnes se žije přece jen jinak, rozhodli jsme se postavit izolovanou roubenku. Konstrukce je z fošen o tloušťce 4 cm, které napodobují trámy a roubení, mezi nimi je mezera asi 30 cm, vyplněná ovčí vlnou, takže dům v zimě nevychládá, v létě tam není přílišné teplo."

Spáry jako samostatná kapitola
Spáry mají kolem pěti až šesti centimetrů a pracují. Kvalitní vyplnění je proto velmi důležité. Výplní je směs jílu, vápna, pilin a otrub, tak, jako postaru. Aby směs nevypadávala, když dřevo pracuje, je ve spáře střídavě v horním a spodním trámu zaraženo po délce takzvaně cik-cak asi 25 kolíčků. Kolíčky jsou březové, aby byly ohebné, a mezi ně je vetřena zmíněná hmota. Nesmí být ani tvrdá, ani tekutá, aby dobře vyplnila mezeru a držela na kolíčkách.

„Když jsme fošny přivezli, dřevo jsme nejprve vydrásali, tím se na povrchu vytvořila struktura se záseky a zářezy pily, což pomohlo vytvořit dojem, že jde o trám a ne o fošnu. Pak jsme ho napouštěli ochrannými látkami, samozřejmě jsme chtěli dodržet tradiční odstín. Dalším tradičním znakem roubenky jsou hlavice – tedy konce stropních trámů, vyčnívající pod střechou ven, podle nichž se pozná, odkud roubenka pochází."

Roubenka tradiční a přesto pohodlná
Dispozice roubenky odpovídají tradičnímu členění. Vchází se do ní přes terásku před vchodem, zvanou záhrobeň či jinak záprseň, místní názvy jsou různé. „To jsme museli dodržet, protože záhrobně byly u chalup vždy. Na nich byla lavička nebo židle, kde se sedalo, za záhrobeň vyváželi hnůj. Předsíň není roubená, ale zděná, část domu musela být z jiného materiálu, než ze dřeva – zdi totiž sloužily jako akumulační hmota. Z předsíňky se vstupuje do hlavní světnice, kde je kuchyně s kamny. Dalším poznávacím znamením dobového vzhledu je záklopové prkno, umístěné na štítu domu v kabřinci. Tam obyčejně stálo, kdo dům vystavěl, kdy, komu patří, takže my tam máme „Melánie 2014", protože jsme roubenku věnovali naší dceři, která se narodila v roce 2014."

Roubenka je sice tradiční, ale také komfortní a pohodlná, takže i když jsou v koupelně retro kachličky, nechybí podlahové topení, finská sauna, toaleta, a také fitodar – bylinná parní lázeň, kterou si Lenka se Zdeňkem oblíbili.

Kachlová kamna hřejí i zdobí
„Kamna jsme si nechali postavit od pecařem z Veselí u Žďáru. Měli jsme s manželkou vybranou lahvově zelenou barvu kachlí, ale dopadlo to jinak. Pecař nám poradil kamna bílá, což mi nejdříve nepřišlo vůbec přijatelné. Ale vzhledem k tomu, že interiér domu je spíše tmavý, kamna dobře vyniknou. My jsme si ještě vymysleli na kamnech kapličku, to poslední patérko nahoře, a orámovali ji modrým límečkem, protože manželka chtěla interiér ladit do levandulově modré. Díky „našemu" pecaři jsme nepodcenili přisávání vzduchu pod pecí zvenku. Dřív nebyly totiž ty domy tak těsné, takže kamna bez problému táhla, dnes v těsnějších domech by to mohl být problém. Pod kamny je proto vložena trubka o průměru 15 cm a dnes kamna táhnou, že bych tam spálil sekyrku i s želízkem."

Připravila Dana D. Daňková
Foto Tomáš Pilař

Zastavěná plocha: 92 m²
Užitná plocha: 102 m²
Spodní stavba: betonové základové pasy
Stavební systém: difuzně otevřená dřevostavba, systém two by four se speciálním obkladem, zděná část cihelné bloky
Vnitřní příčky: cihelné bloky + akumulační stěna z plných pálených cihel
Střešní krytina: plastový šindel
Okna: dřevěná dvojitá s deštěním
Podlahy: dřevěné z drásaných palubek, cihelné z půdovek a keramické dlaždice
Teplo: pec, plynový kotel, přímotopy
Celková tloušťka stěny: 272 mm
Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,29 W/m²K
Projekt a realizace: Jakub Šimerda