Novostavba na okraji Plzně sice na první pohled působí jako „čistá dřevostavba", dřevo zde však nebylo použito jako nosný materiál. Aleš, majitel domu a profesí architekt, má s dřevostavbami bohaté zkušenosti, a rozhodl se vyzkoušet něco nového. Ze stavebně technického hlediska tak dům sestává z kombinace ocelové nosné konstrukce, vodorovných železobetonových konstrukcí a sendvičového pláště s pomocnou dřevěnou konstrukcí.

Od začátku projektování jsem si dal za cíl, aby stavba dokonale zapadla na místo. Svah, který byl pro ostatní handicapem, jsem se rozhodl využít a dům do něj částečně „zaseknout". Zborcení svahu jsme se obávat nemuseli, neboť byl dokonale zpevněn kořenovým systémem vzrostlých stromů. Dům se měl tedy otevírat do pozemku směrem na západ, zatímco na východ mělo směřovat jeho boční prosklení. Z hlediska podoby byl pro mne základní myšlenkou přísný tvar domu, který bude využívat surové materiály a jehož interiér bude výrazně světlý. Samotnou realizaci jsem ztížil návrhem kombinované konstrukce, která bude využívat montované skladby domu, tak jako tomu bývá u dřevostaveb.

Poprvé a naposledy architektem-stavebníkem

Největší problém kombinované konstrukce spočívá v přístupu řemeslníků. Práce vyžaduje velkou preciznost, kterou bohužel řemeslníci sami od sebe nemají. A jelikož realizaci neměla na starosti jedna firma, musel jsem stavební dozor nad všemi pracovníky držet sám. Je tedy pochopitelné, že řadu věcí se mi uhlídat nepodařilo, což se dnes na domě projevuje menšími i většími nedostatky. Obecně se však dá říct, že jádro domu funguje tak, jak má, a to mne samozřejmě těší. Osobně jsem získal cennou zkušenost, když jsem vedle své role architekta, majícího na zřeteli především úspěšnou realizaci projektu, musel fungovat také v roli stavebníka, jehož hlavním zájmem bylo minimalizovat potřebné finance. Tyto role se často dostávaly do konfliktu a dnes můžu zkonstatovat, že sám už bych se do tak nesnadného úkolu nikdy nepustil.

Ačkoli se se stavbou začalo už v roce 2007 a kolaudace proběhla až v červnu 2009, čistého času netrvaly práce déle než půl roku. Během stavby už se nic zásadního neměnilo, a kdybychom měli stavět znovu, změnili bychom pouze několik detailů. Například bychom použili trojskla a kvalitnější vstupní dveře. Také bych uvažoval o sádrovláknitých deskách namísto sádrokartonu.

S příchutí industrialismu

Důležitým prvkem interiéru je nesporně bohaté prosklení. V dolní obytné části je orientováno na západ do zahrady, v místnostech v horním patře pak na západ i na východ, odkud ráno dopadají první sluneční paprsky. Přesah střechy nad terasou slouží jako dostatečné stínění po většinu roku. Na nejteplejší měsíce v roce instalujeme nad terasou stan, uchycený v zemi, který chrání obývací část před přehříváním, v zimě využíváme vnitřní těžké závěsy.

Na stropě v přízemí jsme nechali přiznaný trapézový plech bez podhledu, v patře pak ten samý s podhledem i bez podhledu. Vnitřní stěny domu byly částečně pokryty sádrokartonem, částečně proskleny, betonová stěna na východní straně pak zůstala bez úpravy, což zvyšuje industriální ráz interiéru. Výjimku tvoří dětský pokoj, kde jsme na podlahu využili bílé PVC. Tento typ podlahy v kombinaci s podlahovým vytápěním se osvědčil také z hlediska údržby.

Zastavěná plocha: 100 m²
Užitná plocha: 145 m², terasa 10 m², kryté stání a vstup 20 m²
Spodní stavba: základová deska + patky pod ocelovými sloupy + opěrná železobetonová stěna
Konstrukční systém: rámová ocelová konstrukce kombinovaná s železobetonovou stěnou
Tepelná izolace: minerální izolace ve stěnách, EPS ve střeše
Fasáda: horizontální obklad z modřínových prken 20/100–120 mm,

na větraném dřevěném roštu 40/60, prkna nehoblovaná bez povrchové úpravy, ošetřena proti houbám, plísním a hmyzu
Střešní krytina: asfaltové pásy s kamenným vsypem, v plánu zelená extenzivní střecha
Okna: dřevěné rámy (smrk, euro VI68), dvojsklo 4-18-4, U=1,1 W/m²K
Podlahy: anhydrit na betonové desce, nášlapná vrstva polyuretanová stěrka, dětské pokoje – vinyl
Teplo: plynový kotel; teplovodní podlahové vytápění, deskové radiátory, topné registry před skleněnými stěnami
Skladba stěny (směrem zevnitř):
Sádrokarton 15 mm, sádrokartonová konstrukce 50 mm s minerální izolací, OSB (parozábrana) 18 mm, tepelná izolace 140 mm mezi dřevěnými sloupky 70/140 mm, tepelná izolace 40 mm mezi latěmi 40/60 mm, difuzní folie (pojistná hydroizolace), latě 40/60 mm = vzduch. Mezera 40 mm, dřevěný obklad z modřínových latí
Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,24 W/m²K
Projekt: Ing. arch. Aleš Kubalík, SPORADI CAL architektonická kancelář
Realizace: bez generálního dodavatele; podstatná část dodávek a koordinace Ing. Josef Holý; realizace 2007–2009 (kolaudace)