Zděná stodola zahalená do kabátu z dřevěné konstrukce je víkendovým sídlem Radky a Jakuba Valových, jejichž architektonické studio je na poli interiéru známou ikonou s nezaměnitelným rukopisem. Celá jejich tvorba, a tato realizace není výjimkou, je prodchnuta severskou inspirací a zdá se, že tento minimalistický přístup si rozumí i s tradičními českými venkovskými stavbami. Pojďme si na chvilku odpočinout od ruchu velkoměsta a nasát trošku čerstvého horského vzduchu...

Náš pražský podkrovní byt umí v horkých dnech pěkně potrápit teplem. Rozhodli jsme se tedy, že si vytvoříme místo, kam v těchto letních obdobích unikneme a současně načerpáme blízkost přírody. Určující bylo najít vhodné místo. Když už to vypadalo téměř na finální výběr pozemku v horách, kde nás to opravdu vzalo za srdce, z koupě v poslední chvíli sešlo. Vymýšleli jsme nejrůznější krkolomné varianty, jak v dané lokalitě postavit alespoň malou chatu, až nás kamarádi přivedli na myšlenku koupit starou stodolu poblíž. Nápad to byl skvělý. Ukázalo se, že je na perfektním místě s ještě lepším výhledem do krajiny, navíc jednoznačně určila charakter celého budoucího víkendového příbytku. Rozhodli jsme se totiž zachovat původní ráz stavby, použít původní postupy a co nejvíce předmětů, které v sobě již mají vepsaný nějaký příběh. Strhnout stavbu a vytvořit něco úplně jiného by byla zkrátka škoda.

V průběhu vyklízení se ukázalo, že objekt není v tak dobrém stavu, jak jsme čekali. I tak to ale šlo zvládnout – konstrukce je zajištěna ocelovými prvky a některé dřevěné komponenty jsou nahrazeny zdravými. Paralelně jsme pracovali na jiných rekonstrukcích našich klientů a díky výměnám některých konstrukcí za nové jsme mohli použít například zdravé části krovu nebo kvalitní cihly z bourané příčky.

Kde jste hledali inspiraci?
Nechali jsme se vést charakterem stavby. Padlo rozhodnutí, že objekt se prostě bude tvářit jakostodola a nebudeme dělat žádnou moderní přestavbu. Využijeme také původní techniky, jako třeba přelištovanou dřevěnou fasádu, a zkrátka ponecháme původní ráz stodoly. Velkou inspirací nám byl jeden australsko-americký tým architektů, který se zabývá záchranami stodol. Přivedl nás k myšlence ponechat původní konstrukci v interiéru přiznanou a nový vnější plášť nalepit zvenčí, což se ukázalo i v průběhu realizace jako velmi praktické a jednodušší. Současně nás dovedl ke konceptu – černá zvenku, bílá zevnitř.

Není komplikované transformovat zemědělskou stavbu na bydlení?
Dispozice stodoly je pro rekonstrukci kupodivu lepší než například dispozice roubenky – ta má nízké stropy, nelze posouvat příčkami a dispozice je prostě jasně daná. V případě vesnických staveb má smysl je nastudovat a aplikovat používané principy. Ne do nich vjet bagrem a narušit je. Takové věci se nově postavit nedají.

Jaká je nová konstrukce domu?
Původní konstrukce je trámková, kolem dokola jsme přidali klasickou skladbu dřevostavby – sloupkovou dřevěnou konstrukci vyplněnou minerální vatou. Vzhledem k tomu, že jde o víkendový dům, nemá parametry nízkoenergetické stavby. Je použito pouze dvacet centimetrů izolace v podlaze i stěnách. Nemáme zde ani trojskla, která by do příkrého kopce stejně nešla dopravit. překvapila nás snad jediná věc – díky tomu, že je fasáda vzduchotěsná, dochází ve chvíli, kdy se o ní opře vítr, k mírným tvarovým změnám. Dřív by vítr zkrátka prošel skulinami v konstrukci, zatímco teď se do plochy opře. Nemá to vliv na funkčnost, jen je to určité specifikum, na které jsme si museli zvyknout.

Z jakého dřeva je fasáda? Nepřináší její černá barva nějaká specifika?
Na fasádu jsme nakonec použili smrk jako nejlevnější dřevinu, nechali jsme jej vykartáčovat, takže má zblízka moc hezkou strukturu. Je ošetřen olejovou lazurou, která by měla prodloužit životnost. Trvanlivost neošetřeného smrkového dřeva je deklarována zhruba deset let, a jelikož je po dvou letech stále velmi stabilní, doufáme, že vydrží déle. I místa, která vypadala, že budou trpět, jsou zatím v pořádku. Jsme toho názoru, že černá je pro krajinu mnohem šetrnější. Není vůbec vidět, pouze v zimě, když napadne sníh. Z hlediska ochrany krajiny je to ideální. Proto jsou i roubenky tmavé. Když si člověk postaví světle žlutý domek, je to jako pěst na oko.

Co určilo dispozici objektu?
Dispozice vychází z původní konstrukce stodoly. Úzké boční pole vyplňuje kuchyně a střed, kudy jezdil traktor, zůstává otevřený pro hlavní obytný prostor. Po stranách jsou dvě galerie spojené lávkou. Zvažovali jsme sice efektivnější využití komfortní výšky osmi metrů, nakonec ale zvítězil nezaměnitelný otevřený prostor a jednodušší řešení. Celý dům splňuje přesně to, na co ho používáme. Nebyl by třeba příliš vhodný pro rodinu s dětmi, protože tam není žádná zavřená místnost, ale když přijede návštěva s dětmi, je to tu bezpečné, všude plná zábradlí nebo sítě.

Jak je dům vytápěn a větrán?
Zdrojem tepla jsou kamna, která bohatě stačí pro celý dům, přestože jsou dimenzována na menší objem vytápěného prostoru. Pro jistotu jsme v místech spaní ještě doplnili infra panely, ale ty zatím nebylo třeba během dvou let užívání domu použít. Větráme manuálně okny. Jsou navržena tak, aby šlo efektivně využít příčné provětrání a rychle vyměnit vzduch. S klimatem tedy není vůbec problém.

Co bylo určující pro tvorbu interiéru?
Věci vycházejí z toho, že by měly být praktické i za cenu toho, že jsou bílé. Svoje místo zde mají historické materiály, třeba cihla v řezané podobě namísto dlažby na podlaze v kuchyni, také většina použitých předmětů má svoji historii. Jsou vybrány tak, aby zde nebyly žádné novosti, které naruší charakter, například nerez v koupelně. Stříbrná sem prostě nepatří.

Šli byste do rekonstrukce znovu?
Rozhodně, rekonstrukce se vyplatila. i přes drobné starosti navíc. Některé konstrukční části byly opotřebené a vyžadovaly výměnu, i když se na první pohled zdály být v pořádku. Celý krov se nakonec musel zvednout a jednotlivé prvky vyměnit. Pokud by se rozebral, těžko bychom ho dali znovu dohromady. Finančně i časově to ovšem nakonec nebyl velký rozdíl. Rozhodnutí rekonstruovat se vyplatilo i vizuálně – charakter stodoly je nenahraditelný a byla by škoda o něj přijít. Pokud bychom ji strhli, už by nebyl důvod budovat něco nového ve stejném duchu.

Zastavěná plocha: 56 m2
Užitná plocha: 80 m2
Spodní stavba: ztracené bednění
Konstrukční systém: dřevěná trámová konstrukce
Tepelná izolace: minerální vata
Fasáda: smrková prkna s lištováním
Střešní krytina: asfaltové pásy
Okna: dřevěná okna s dvojsklem
Podlahy: cihelná dlažba, OSB desky
Teplo: infra panely, krbová kamna
Skladba stěny (směrem zevnitř): prkna, difuzní fólie, tepelná izolace (minerální vata), OSB záklop, dřevěná nosná konstrukce
Celková tloušťka stěny: 250 mm