Pasivní domy: co vás zajímá – DaS 2/2011

Ondřej Zaorálek | Pondělí, 28. březen 2011 |

Otázky, které veřejnost klade na adresu pasivních domů, jsou často spojené s nereálným očekáváním, nižší informovaností a také mnoha předsudky a mýty. Odpovědi na ně mohou posloužit lepšímu porozumění této problematice a přinést řadu informací těm, kteří třeba sami zamýšlí stavbu domu v pasivním standardu.

Je stavba pasivního domu dražší než stavba běžného domu?

Jak ukazují zkušenosti, pasivní dům rozhodně nemusí být dražší než obyčejný dům. Musíme sice pořídit více tepelné izolace, kvalitnější okna, větrací jednotku, ale na druhou stranu ušetříme za rozvody topení a radiátory. Ušetřit lze i na vhodném řešení nosných konstrukcí. Vícenáklady by neměly přesáhnout 10 procent. Pokud přesáhnou, je třeba hledat chybu v návrhu nebo nabídce stavební firmy.

Investujeme především do kvalitních materiálů, a to se projeví v jejich životnosti a komfortu užívání domu. Kvalitním provedením stavby se vyhneme následným problémům a nákladům při odstraňování poruch či rekonstrukci. Za své peníze bychom měli chtít opravdu to nejlepší.

Některé aspekty, jako například větší míra komfortu, nelze jednoduše započítat do návratnosti, ale ve výsledku jsou často mnohem důležitější než počáteční investice. Provázejí nás totiž po celou dobu života v pasivním domě.

Můžeme si postavit dřevostavbu v pasivním standardu svépomocí?

Nízkoenergetické ani pasivní domy nejsou prostorem pro amatérskou nebo svépomocnou činnost stavebníků. Vždyť v současnosti s těmito stavbami zápolí i zdatné a profesionálně vybavené stavební firmy, které jsou však zavedeny „pouze" na běžnou výstavbu... Rodinný dům, který má

větší zastavěnou plochu než 150 m², navíc podléhá režimu stavebního povolení a nelze jej dle stavebního zákona stavět svépomocí.

Ani vyprojektování rodinného domu v běžném standardu dnes již laik nezvládne, má-li dodržet všechny obecně závazné předpisy a související technické normy. To je nezbytné svěřit od začátku profesionálům s autorizací – autorizovanému technikovi, autorizovanému inženýrovi a architektovi.

Někdy může být motivem stavby svépomocí i snaha ušetřit „za architekta" a část dokumentace si vypracovat takříkajíc „levně" podomácku. V určité fázi stavebník hledá někoho, kdo by mu poradil, jak dál, fakticky však projektanta s razítkem, který ponese zodpovědnost za stavebníkova laická, chybná řešení a rozhodnutí ve fázi studie.

To nejcennější, co může kvalitní architekt do vínku domu vtisknout, je dobrý nápad, který zahrnuje léta zkušeností a znalostí. Součástí práce architekta je také nápad ze studie převést do podoby zákonem požadované projektové dokumentace spolu s návrhem profesionálně navržených konstrukčních detailů. Neméně důležitý je pak jeho dohled na stavbě, aby byl prvotní nápad rovněž kvalifikovaně realizován.

Kolik stojí vyhotovení projektu pasivního domu?

Stavebníka obvykle zajímá jediný parametr, a to výše honoráře architekta – tedy špička ledovce.

Je to stejný typ otázky, jako ptát se, kolik stojí auto. Zkušenost napovídá, že se jedná velmi často o lidi, kterým uniká realita cen stavebních prací na trhu. Přiměřenou výši honoráře je možné stanovit dle doporučení Výkonového a honorářového řádu České komory architektů teprve po analýze klientových požadavků a seznámení se s podmínkami budoucí stavby.

Obvykle se bude honorář v obecné rovině pohybovat v rozmezí 8–13 % z ceny investice, podle velikosti a náročnosti domu. Autorské dozory a inženýrská činnost potom může být účtována v hodinové sazbě 300–1000 Kč/hod., a to dle dohody, jedná se o smluvní parametr. Je třeba si uvědomit, že se jedná o vysoce odbornou a odpovědnou činnost.

Jak poznám, že mám kvalitní projekt?

Skutečně kvalitní projekt pasivního domu je doložen podrobným výpočtem tepelných ztrát, potřeby tepla na vytápění i na přípravu teplé vody se zahrnutou účinností větracích zařízení. Samozřejmostí by mělo být také rozpracování výkresů projektu do konstrukčních detailů s řešením tepelných mostů.

Může projektant upravit typový dům na dům s pasivním standardem?

Bohužel celá řada typových projektů nabízených na českém trhu má s nízkou energetickou náročností společný pouze název, který je užíván jako marketingový tah na méně informovaného stavebníka. Tyto domy se pak vyznačují nevhodnou orientací, chybami v dispozičním řešení, špatným poměrem povrchu pláště domu vůči obestavěnému objemu (A/V) a „rozevlátým" hmotovým řešením.

Zatímco v sousedním Rakousku se touto problematikou zabývají přední architektonické kanceláře, pro tuzemské to dosud není dostatečně atraktivní téma. Podstatou typových projektů je hledání líbivého, tedy konformního řešení pro většinového, nekonkrétního stavebníka za relativně nízkou cenu. Jen výjimečně lze v domácích poměrech takové řešení upravit alespoň pro nízkoenergetický standard, nemluvě o citlivé problematice autorských práv. Právo užít projekt je totiž možné pouze na základě licenční smlouvy a souhlas se změnami a zásahy do projektu musí autor udělit písemnou formou. Solidní architekt a projektant pro takového klienta pracovat nebude...

Sami jsme si pro náš pasivní dům navrhli dispozici. Poradí nám nyní projektant s volbou technologií a vhodných materiálů?

Jedná se o mylnou představu mnoha stavebníků, že návrh dispozičního řešení je lehčí částí celého projektu, na kterém mohou takto ušetřit. Pokud však neustoupí ze svých představ, v nízkoenergetickém natož v pasivním domě nejspíš bydlet nebudou. Návrh energeticky úsporného domu je totiž natolik provázaný proces, že jednotlivé kroky celého projektu jsou vzájemně podmíněny, navzájem do sebe zapadají a nelze je vytrhovat z kontextu celkového záměru.

Jaký systém vytápění je pro pasivní dům ideální?

Oproti standardní výstavbě se v oblasti nízkoenergetických a pasivních domů nedá oddělit způsob vytápění od stavební podstaty domu. Nízkoenergetické a pasivní domy musí být vybaveny systémem řízeného větrání s rekuperací tepla, který je navržen a dimenzován v součinnosti s návrhem topení v kontextu řešení stavby. Pro každý dům je tak řešení vytápění individuální a nelze tudíž říci, které řešení je nejlepší.

Opravdu bývá v létě v pasivním domě natolik zima, že se v něm neobejdeme bez svetru?

To se opravdu může v určitých případech s trochou nadsázky stát. Tepelná izolace je účinná obousměrně. Brání únikům tepla, ale také jeho vnikání. Podstatné je kvalifikovaně zvážit plochu okenních otvorů, jejich umístění a situování vůči světovým stranám. Od problematického extrému celoprosklených fasád se můžeme dostat s ohledem na minimalizaci tepelných ztrát k minimálním oknům, která nezajistí dostatečné solární zisky, a v domě pak může být zejména v letním období chladněji.

Jak je řešena příprava teplé vody?

V pasivním domě může být ohřev vody řešen jakýmkoli běžným způsobem. Použitím tohoto principu nevznikají žádná omezení. Pro snížení potřeby tepla na přípravu teplé vody jsou používány solární kolektory v kombinaci s akumulační nádrží, na kterou může být napojeno více zdrojů tepla. Často je zařízení pro přípravu teplé vody spojeno se zařízením vzduchotechniky do jedné kompaktní jednotky.

Není systém příliš složitý? Nepovede v celém domě příliš mnoho trubek?

V jednoduchosti je krása. To by mělo platit i pro návrh systému větrání a vytápění u pasivních domů. V ukázkových domech se návštěvníci často leknou odhalených vzduchotechnických vedení, která by asi v obytném domě nepůsobila esteticky. Někdy to naopak může být žádoucí. V běžném projektu mohou být všechna potrubí buď skryta v podlaze, nebo vedena v podhledu pod stropem. Jediné, čeho si pak všimneme, je malá vyústka pro přívod a odvod vzduchu v podlaze nebo nade dveřmi.

Co se stane, když zajde slunce nebo dojde k výpadku elektřiny?

Ani v jednom případě se není čeho obávat. Když je slunce za mrakem, lze přívodní vzduch ve větrací jednotce dohřát pomocí elektřiny nebo teplovodního ohřívače. V případě výpadku elektřiny obstojí pasivní dům výborně. Dům s tak silnou vrstvou izolace má vynikající parametry takzvané tepelné stability. Teplota uvnitř místnosti poklesne za několik dní jen o pár stupňů. Několikadenní výpadky proudu však u nás nebývají obvyklé...

Je pravda, že má-li být pasivní dům vzduchotěsný, nesmí se v něm větrat okny?

Častý dotaz a opět jeden z okřídlených mýtů. V zásadě záleží na uživateli, jaký režim větrání zvolí. Řízené větrání s rekuperací tepla zajišťuje komfortní mikroklima i bez přirozeného větrání okny. Podle parametrů zvoleného systému může fungovat v přetlakovém, podtlakovém, nebo rovnotlakém režimu podle potřeby a poměru vnějších a vnitřních teplot. Větrání okny je přirozeně možné. Důležité je osvojit si zejména v zimě způsob krátkého a intenzivního větrání a tomu dávat přednost před trvale otevřenou „ventilačkou", jak je zvykem v panelákových bytech, kde pak dochází ke značným tepelným ztrátám. Zkušenost řady dlouholetých uživatelů pasivních domů v Rakousku a Německu vede ke zjištění, že po dobu léta a teplého jara a podzimu užívají dům stejně jako uživatelé v klasické výstavbě. Výhodu nuceného větrání se zavřenými okny ocení převážně v chladném zimním období.

Také pasivní dům by měl být řešen tak, že každá z místností je přímo větratelná okny. Z hlediska potlačení tepelných ztrát a s ohledem na ekonomii návrhu se navrhují otvíratelné pouze menší

části oken, ty větší by měly být čistitelné zvenku. Okna je tedy možné otvírat stejně jako v běžném domě a také se stejným účinkem – uniká teplo a ochlazuje se. Rozdíl je v tom, že díky trvale vysoké kvalitě vzduchu v pasivním domě si na otevření oken ani nevzpomeneme.

Jaký materiál je pro okna v pasivním domě nejvhodnější?

Materiál okenního rámu není rozhodující, běžně se používají plastová, dřevěná i kombinovaná okna, musí však mít vynikající tepelně-technické vlastnosti. Hlavní roli při výběru okna hraje součinitel prostupu tepla U. Výrobci často udávají více hodnot, důležité je, aby součinitel U okna včetně rámu v zabudovaném stavu (označovaný jako Uw, eff) byl nižší než 0,85 W/(m².K). Vynikajících hodnot zasklení výrobci dosahují použitím izolačních trojskel vyplněných argonem nebo kryptonem. K oknu pro pasivní domy patří speciální rámy, které jsou při montáži částečně překryty tepelnou izolací. I když se to nezdá, plocha rámu zabírá i víc než 30 procent plochy celého okna.

Stejnou pozornost si zaslouží i vstupní dveře, ty musí splňovat stejné požadavky jako okna. Musí být těsné, tepelně izolační a zároveň bezpečné.

O pasivních domech se traduje, že bývají zakopané v zemi – je to jen výmysl?

Je pozoruhodné, jak rozšířený je mýtus, že rozhodujícím znakem pasivního domu je jeho zahloubení pod úroveň terénu. Jistě lze úspěšně navrhnout a zrealizovat takový dům, ale je otázkou, nakolik vyvolané náklady spojené s rozsáhlými zemními pracemi a nároky na důkladnou hydroizolaci vyváží získané výhody – ustálený teplotní režim a nižší tepelné ztráty. Měli bychom mít na paměti, že kubík obestavěného prostoru situovaný pod úroveň terénu bude vždy výrazně dražší než ten nad zemí. Kromě toho jsou lidé, kteří vnímají prostory k bydlení pod zemí, byť osvětlené denním světlem obvykle z jižní strany, velice negativně.

Přestože i v České republice se můžeme setkat s těmito ojedinělými realizacemi pasivních domů, jedná se o specifický koncept, přenesený k nám z jiných kulturních, geografických a klimatických pásem. Podzemní domy mají svou historickou tradici zejména v Tunisku, Turecku, Španělsku a Číně, kde bylo cílem zajistit ochranu obydlí před extrémními teplotami, bezpečné útočiště a dlouhou životnost stavby spolu s minimálními náklady na provoz a údržbu.

Kolik pasivních domů už bylo v Evropě postaveno?

V současné době už stojí v Evropě tisíce pasivních domů, především v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Švédsku, což jsou tradičně státy s důrazem na šetrný přístup k přírodě a úspory energie. Zajímavý je také nárůst výstavby, například v Rakousku se každý rok zdvojnásobí počet postavených pasivních domů. I u nás rostou pasivní domy jako houby po dešti. Oproti západním zemím však máme ještě co dohánět.

Kde je možné nalézt potřebné informace či inspiraci?

Česká republika se již připojila k zemím západní Evropy, kde je pasivní výstavba zcela běžným standardem a kde je toto téma podporováno jak mnoha projekty nevládních organizací, tak regionálními i státními programy. V rámci těchto projektů je i u nás zpracovávána a stále rozšiřována databáze realizovaných a prověřených pasivních domů, jsou pořádány konference, exkurze, přednášky a výstavy. I u nás je tedy možné bohatě čerpat inspiraci. Stačí navštívit stránky www.pasivnidomy.cz.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Grada a Centrem pasivního domu připravil Ondřej Zaorálek