DŘEVO&stavby 1/2016 - Pasivní dům znamená nezávislost (dodatek k rozhovoru)
Agáta Jankovská | Pátek, 05. únor 2016 |
Dodatek k rozhovoru s Ing. Rostislavem Kubíčkem
Můžete jmenovat některé konkrétní prvky, na kterých u pasivního domu hodně záleží?
Základem je vyřešit obálku domu, tou nám může energie utíkat nejvíc. Zároveň nám ovlivňuje vnitřní povrchové teploty konstrukcí, které ovlivňují náš komfort.
Zateplit celý dům je tím nejjednodušším a nejlevnějším, co můžeme udělat. Přitom je potřeba dát pozor na styk veškerých tepelných izolací: základů se stěnami, stěn se střechou a tepelné mosty bodové. Tepelné izolace na sebe musí vždy navazovat.
Nedílnou součástí obálky jsou výplně otvorů. Jedním z nejdůležitějších detailů je osazení okenních otvorů. Existuje řada způsobů, jak okenní otvor osadit, ať už v hloubce stěny nebo podle typu okenního rámu. Naštěstí se nevyrábějí už jen Eurookna, novodobější typy rámů jsou připravené na to, aby byly zvenku překryté tepelnou izolací, což pomáhá minimalizovat tepelný most. Dalším důležitým prvkem je sklo – izolační trojskla nejsou všechna stejná. Mají různé izolační vlastnosti, ale i propustnost slunečních paprsků. Některá jsou více čirá, což může zlepšit energetickou náročnost domu díky lepšímu průchodu slunečních paprsků do interiéru. Nutno podotknout, že i pro pohodu obyvatel domu je to příznivější, protože mají nezastřený výhled. Zmíněný rám společně se sklem může udělat rozdíl 5 - 6 kWh/m2rok, to je již znatelný rozdíl. Můžeme mít z „patnáctkového" domu rázem dům s hodnotou energetické náročnosti přes 20 kWh/m2 a naopak.
Další prvek, který šetří velké množství energie, je větrací jednotka s rekuperací. Ze zatepleného domu nám uniká přibližně polovina energie větráním. Proto při osazení jednotky můžeme tuto energii ušetřit. Běžná účinnost zpětného zisku tepla (rekuperace) je kolem 90 %. Dle mého názoru je ale důležitější to, že se nám jednotka stará o stále čerstvý vzduch.
Kdybyste měl neomezenou moc, jakou technologii budoucnosti byste si pro pasivní domy přál?
Kdybych měl pasivním domům něco přát, nebyla by to technologie, ale naopak více přírodních materiálů. Pro výrobce je stále nejlevnější použít syntetické materiály, takže dokud bude kritériem cena, budou se plasty vždy dobře prosazovat.
Dřevostavbám ale velmi prospívají například hliněné omítky – dodávají jim vlhkost, slouží jako výborná akumulační plocha. Velmi kvalitní jsou dřevovláknité nebo konopné izolace, které jsou dnes už dobře dostupné. I díky tomu, že se dostávají na rozumnou cenovou úroveň. Pasivní dům ale lze postavit z přírodních i syntetických materiálů, vždycky jde o optimalizaci a jistý kompromis. Největší objem na domě zabírají tepelné izolace umístěné z vnější strany domu. Proto není problém na ně použít v některých případech levný polystyren, protože není ve styku s interiérem. Největší objem ale neznamená nejvíce materiálu. Polystyren je velmi lehký, protože je plný vzduchu.
Má potom smysl dávat si do interiéru hliněnou omítku?
Rozhodně ano. I v takovém případě se to vyplatí, protože polystyren umístěný na stěně zvnějšku vnitřní prostředí neovlivňuje, zatímco omítka v interiéru ano.
Intuitivně tušíme, že přírodní materiály jsou dobré. Existuje ale i nějaké racionální zdůvodnění?
Přírodní materiály dobře pracují s vlhkostí, jsou pórovité a tudíž nasákavé, což od plastových produktů nikdy nemůžeme čekat. Málo se ale mluví o příznivých mikroorganismech, které se v komponentech z přírodních materiálů nacházejí, podobně, jako v našich tělech žijí přátelské bakterie, které nám pomáhají nejen trávit, ale také zbavovat se toxinů a jiných nečistot. Stejně tak se mikroorganismy například v hliněných omítkách nebo dřevě živí nečistotami nebo jedovatými látkami z ovzduší a tím nás vlastně chrání. Čím víc přírodních materiálů budeme v domě mít, tím víc přátelských mikroorganismů v nich bude žít a tím pro nás bude prostředí příznivější a příjemnější.
Je tomu tedy tak, že v budoucnu možná budeme projektovat domy nejen s ohledem na naše potřeby, ale i kvůli ideálnímu osídlení přátelskými mikroorganismy?
To se tak dělá ve vzácných případech už dnes. Ale málo lidí o tom zatím ví. Přitom je snadné se na to zaměřit. Stačí si po domě rozmístit Petriho misky a podívat se, co nám v nich vyroste. Myslím, že to ale předbíháme dobu, je to přece jen velká nadstavba k vlastnímu konceptu pasivního domu. Dnes jsme ve fázi, kdy jen každý desátý dům je pasivní. Až jich bude většina, budeme možná mluvit o deseti procentech lidí, které zajímá kvalita vnitřního prostředí do té míry, že se zaměří na mikroorganismy, které je spoluutvářejí.
Na co konkrétně si musíme dát pozor, pokud chceme postavit opravdu kvalitní pasivní dům?
V první řadě si musíme dobře vybrat projektanta, stavební firmu a stavební dozor. Lepší radu stavebníkům neumím dát. Spoléhat se pouze na realizační firmu je krátkozraké, i když má dobré reference. Až příliš často se setkávám s postojem „co oči nevidí, srdce nebolí." Takže je zcela běžné, že uvnitř konstrukcí jsou skryté úspory ve prospěch stavební firmy, které ale v důsledku znamenají větší zatížení pro peněženku majitele. V týmu projektant – stavební firma – stavební dozor musí být vždy alespoň jeden člověk se zkušeností s pasivními domy.
Podle čeho poznáme, že jde o zkušeného odborníka na pasivní domy – sám naznačujete, že najdeme pasivní domy kvalitnější i méně kvalitní?
Při hledání zkušeného projektanta je dobrým vodítkem jeho členství v Centru pasivních domů (CPD) nebo certifikát projektanta pasivních domů od německého Passivhaus Institut.
Stavební firmy často mají zájem realizovat pasivní domy, protože je to pro ně dobrá reference. Z tohoto hlediska se není třeba bát vybrat jinak kvalitní firmu, která s tímto typem staveb zatím nemá zkušenost. Je ovšem třeba, aby spolupracovala s projektantem, který už na daném projektu delší dobu pracoval a má tudíž velmi dobrý přehled o souvislostech, detailech a technických možnostech.
Mně osobně velmi záleží na tom, aby vše proběhlo, jak má. Proto běžně vstupuji i do průběhu stavby, jsem v kontaktu jak se stavebníky, tak stavební firmou a jsem k dispozici pokaždé, když je potřeba něco vyjasnit nebo upřesnit.
Trochu složité je poznat dobrý stavební dozor – neexistuje u nás žádný certifikační systém, který by stavebníkům pomohl v orientaci. Ideální je proto najít člověka s praxí ze stavby pasivních domů, nebo alespoň s delší praxí při stavbě běžných domů.
Lze nějak ověřit kvalitu projektu a provedení stavby?
Pokud chce mít stavebník jistotu, může si zadat certifikaci projektu – to probíhá tak, že se dá k posouzení Centru pasivního domu, nezávislému odborníkovi, který ho projde a zhodnotí, zda je projekt kvalitní. Rovněž je možné certifikovat stavbu. Po dokončení stavby se doloží projekt včetně energetického hodnocení, doloží se fotografie z průběhu stavby, a podle toho lze posoudit, zda jde o kvalitní pasivní dům. Dobrý stavební dozor je ale základ.
A na co se máme zaměřit, pokud jde o vlastní stavbu?
Na detaily. V ČR je zaběhnutý trend dotací na pasivní domy, který je dobrým vodítkem. Pro doložení dotace je třeba mít zpracováno minimálně dvanáct stěžejních detailů. Z mého pohledu jsou podmínky pro dotaci dobře zpracovány, je v nich nastavený vysoký standard. U vyšší úrovně je nastavení velmi motivující – není snadné ho dosáhnout, což je podle mě dobře, protože to vede k tomu, aby se dům dotáhl na nejvyšší úroveň kvality. To každá firma nezvládne. Z přehledů Fondu životního prostředí je dobře patrné, že na nejvyšší dotaci skutečně dosahuje jen zlomek projektů. Proto jsem rád, že všechny domy, které projektujeme, dotaci získají a skoro všechny dokonce i tu nejvyšší.
Řada lidí se obává hluku, který vzduchotechnika v domě způsobuje. A v tomto případě nejde o mýtus, ale o reálnou zkušenost. Lze se s tím nějak vypořádat?
U nás je bohužel hodně rozšířený špatný způsob rozvodů vzduchotechniky v domě – nejčastěji se upouští od použití tlumičů kvůli ceně. Přitom zdaleka nejde o tak významou položku, aby stálo za to v příštích mnoha letech trpět hlukem, který je pro člověka významným rizikovým faktorem – zvyšuje stres a může způsobit i zdravotní potíže. Jeden tlumič se pohybuje v cenách kolem 2 000 Kč. Do pětipokojového domu jich je potřeba pět. V porovnání s celkovými náklady na stavbu domu je to tedy drobnost. Řada lidí takovou částku bez mrknutí oka vydá třeba na hezčí obklady v koupelně.
Můžu se při výběru rekuperační jednotky splést? Na co si musím při výběru dát pozor?
Dnes už asi ne. Ale jinak je to podobně složitá otázka, jako byste se mě ptala, jaké si máte koupit auto. Ze svého pohledu bych vám doporučil, abyste brala ohled na spotřebu. To je u rekuperační jednotky podobné, je třeba se dívat především na její účinnost. Pak je to hlučnost a spotřeba energie. Hodně jednotek na trhu už je certifikovaných, takže je snadné je navzájem porovnávat.
Vytvořeno v xart.cz
