Co jste možná nevěděli o pasivních domech (2)

DAS | Pondělí, 20. červenec 2015 |

Abychom mohli do pasivního domu dodávat jen tak málo energie, je třeba teplo úzkostlivě chránit. Základem je proto silná vrstva tepelné izolace, která je upevněna na nosné části konstrukce kolem celého vytápěného vnitřního prostoru.

Dům v kožichu

Nejlepší tepelnou ochranou je omezení tepelných ztrát objektu. Nejjednodušším způsobem je zmenšení ochlazovaných konstrukcí na minimum. V praxi to znamená vynechat jakékoliv rizality, arkýře, nepravidelnosti fasády, což s sebou nese ještě jeden pozitivní efekt – finanční úspory: čím méně konstrukcí, tím nižší jsou náklady na stavbu. Díky velmi kvalitní tepelné izolaci obvodového pláště budovy a utěsněním objektu lze výrazně snížit tepelné ztráty prostupem, čímž lze dosáhnout stavu, kdy nepotřebujeme klasický otopný systém. Vysoký stupeň tepelné izolace zaručuje vysokou povrchovou teplotu vnitřních konstrukcí, které tak není třeba ohřívat aktivním zdrojem tepla. Díky nízkému rozdílu teploty povrchu a teploty vzduchu je zajištěna vysoká tepelná pohoda.

Nejslabší místo pasivního domu: okno

Okna, která jsou v dokonale izolované obálce budovy tou nejslabší částí, dostávají v pasivním domě zcela nový význam. Kromě prosvětlení prostor mají však i jinou důležitou funkci: přispívají výrazně k úspoře tepla na vytápění. Okno pro pasivní dům by mělo díky izolačnímu zasklení zajistit malé tepené ztráty, ale zároveň musí do interiéru propouštět dostatek slunečního záření, které dopadá na zasklení. Tím, že je dům kvalitně zateplen a utěsněn, teplo ze slunce neuniká, ale zůstává uvnitř. A když slunce zajde? Teplovzdušné vytápění nebo oddělený otopný systém se postará o pokrytí potřebných, i když malých, tepelných ztrát. Při případném výpadku elektřiny pasivní dům také obstojí výborně. Dům s tak silnou vrstvou izolace má vynikající parametry tepelné stability, takže teplota uvnitř místnosti poklesne za několik dní jen o pár stupňů.

Zjednodušeně pro pasivní dům je důležitá důkladná a kvalitní tepelná izolace a okna, dokonalá neprůvzdušnost, chytré větrání s rekuperací tepla, použití úsporných spotřebičů, a řada dalších parametrů, o nichž už byla nebo bude řeč v rámci této rubriky.

Nízkoenergetický, pasivní či nulový?

Pasivní domy se v českých normách objevily ještě mnohem dříve než byl na našem území vůbec nějaký postaven. Příloha normy ČSN 73 0540 schválená v roce 2005 definuje pasivní dům takto:

"Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/m2. Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev vody a elektrické energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/m2a...".

Norma také rozlišuje budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Přestože nízkoenergetický dům v Evropě není přesně definován, odborníci se shodují na hraniční hodnotě pro nízkoenergetický dům v České republice na 50 kWh/m2a.

V souvislosti s energeticky úspornými domy se hovoří také o domech nulových, které bez problémů fungují s téměř nulovou potřebou energie na vytápění. Jedná se v podstatě o pasivní domy, které však nedosahují další zlepšení parametrů zvýšením vrstvy tepelné izolace, jak bychom možná logicky předpokládali, ale například navýšením plochy fotavoltaických panelů. Neměli bychom si však nulové domy zaměňovat za domy energeticky soběstačné fungující bez dodávky vnější energie. Za nulové jsou považovány domy již s potřebu tepla menší než 5 kWh/(m2a) v celoroční bilanci.

Dalším navýšením výkonu zdrojů (fotovoltaika, větrná elektrárna, atd.) je možné dosáhnout i přebytků a tím pádem domů plusových, v zahraničí pod názvem energy plus house. U nulových či plusových domů se však jedná obecně o navyšování podílu technologie a ne o zvyšování kvality samotné obálky domu a v současnosti jsou tyto řešení ještě finančně hodně náročné.

Zdroj: Centrum pasivního domu

Seriál:
Co jste možná nevěděli o pasivních domech (1)

Hodnocení uživatelů: 5 / 7
Líbil se Vám článek?07