Z AKTUÁLNÍHO VYDÁNÍ: Větrat v pasivním domě je hračka

Lucie Němcová | Pátek, 10. leden 2014 |

Jednou z nejožehavějších otázek na poli pasivních domů je od nepaměti větrání a s ním související vzduchotechnika s rekuperací. Bez těchto vymožeností bychom totiž kvalitního a zdravého klimatu uvnitř těsného energeticky úsporného domu neodíclili. Tato pro mnohé neznámá technologická vybavenost navzdory předsudkům neznamená žádná omezení, je nástrojem pro větší komfort a zdravější bydlení. Ovládání je navíc jednodušší, než bychom si mysleli.

Pro začátek uveďme na pravou míru, co je vlastně rekuperace a jak se liší od notoricky známé klimatizace. Obecná definice říká, že klimatizační zařízení komplexně upravuje vzduch nasávaný z exteriéru a následně jej přivádí do interiéru objektu. Během průchodu zařízením je vzduch filtrován, chlazen nebo ohříván, zvlhčován nebo odvlhčován. Klimatizační zařízení mohou obsahovat i rekuperaci odpadního tepla. Vše je řízeno podle požadavků z vnitřního prostoru. V dnešní době se pojem klimatizace vžil, ne úplně správně, i pro zařízení, které lokálně nebo centrálně vzduch pouze ohřívá nebo chladí. Všichni je jistě dobře známe jako vnitřní nástěnnou část a venkovní jednotku. Nikdy však neobsahuje rekuperaci – zpětný zisk odpadního tepla.

Vzduchotechnika s rekuperací tepla, nebo lépe řečeno rovnotlaký větrací systém s rekuperací odpadního tepla, zajišťuje primárně větrání vnitřního prostoru s úsporou nákladů na vytápění právě díky zpětným ziskům z odpadního tepla, které by jinak zůstalo nevyužito. Systém je složen ze vzduchotechnické jednotky s rekuperačním výměníkem, filtrů, ventilátorů a regulace provozu zařízení. Nezbytnou součástí jsou též vzduchotechnické rozvody pro přívod čerstvého vzduchu do obytných místností a odtah odpadního vzduchu z toalet, kuchyně a koupelny. Systém zajišťuje kvalitní a čisté vnitřní prostředí pro obyvatele domu, na rozdíl od běžných klimatizací pro domácnost.

Větrání je nutnost

A proč vlastně musíme v pasivním domě větrat řízeně? Obecné důvody k tomu, proč větrat, nejsou žádným překvapením. Je nutné pravidelně odvádět přebytečné páry z interiéru, které vznikají pobytem osob v místnosti, vařením, koupáním a dalšími běžnými činnostmi. Ve čtyřčlenné domácnosti se během dne odpaří až deset litrů vody. Dále větráním snižujeme hladinu oxidu uhličitého, odvádíme pachy a škodliviny uvolněné z nábytku, textilií, stavebních hmot a ostatních předmětů. Rozdíl mezi pasivním domem a domem "běžným" je těsnost, která zabraňuje úniku tepla a kondenzaci vodních par v konstrukci. Odstraněním drobných netěsností, v minulosti ve stavbách zcela běžných, je z domu téměř odstraněna infiltrace, která určitou míru výměny vzduchu zajišťuje. Difuzně otevřené skladby stěn sice umožňují průchod par, ale pouze v omezené míře. Naprosto převažující část vodní páry musí být odvedena větráním. Nabízí se pochopitelně přirozené větrání okny, tím bychom ovšem ztratili cenné teplo a nízkoenergetický koncept domu by pak, zejména v zimě, postrádal smysl.

Ovládání zvládne každý

Každý výrobce vzduchotechnických jednotek má svůj systém ovládání, který dlouhodobě vyvíjí s cílem nabídnout zákazníkovi nejvyšší komfort při užívání. Dnešním trendem se stávají takzvané inteligentní systémy pro digitální domácnost. Z jednoho místa tak obyvatelé mají přehled o všech technologiích, vzduchotechniku nevyjímaje. Většina systémů je řízena převážně automaticky, jejich výkon je upravován na základě koncentrace škodlivin ve vnitřním prostoru, například množství oxidu uhličitého. Takto provozovaný systém dosahuje z pohledu úspor a provozních nákladů těch nejlepších výsledků.
Jednotky nabízejí uživateli také celou škálu režimů fungování, mezi kterými lze volit. Nejčastěji používané programy jsou:

• Trvalé větrání – zařízení větrá trvale na nastavený výkon. Po užívá se pro intenzivní provětrání třeba ráno nebo před spaním
• Periodické větrání – zařízení se spíná v pravidelných cyklech na přednastavený výkon. Tento režim se využívá převážně v průběhu dne, kdy je objekt neobsazen
• Nárazové větrání – pro intenzivní provětrání při vysoké zátěži, jakou je vaření, sprchování a podobně
• Automatický provoz – na základě různých požadavků je upravován aktuální výkon zařízení typicky třeba výstupem z čidla koncentrace oxidu uhličitého

A jak je to s otevíráním oken v pasivním domě? "Je-li v objektu instalován systém pro řízené větrání a je v provozu, není nutné otevírat okna pro přívod čerstvého vzduchu. Pokud okna otevřete,nejspíše v období, kdy je příznivá venkovní teplota, je vhodné vzduchotechnické zařízení vypnout. Efekt zpětného zisku tepla bude minimální, a navíc budete zbytečně platit provoz ventilátoru," říká Martin Bažant ze společnosti Atrea. Získávání tepla z odpadního vzduchu je možné i vypnout. Otevře se takzvaná by-pass klapka, která umožní obtok jedné vzdušiny mimo rekuperační výměník. Tím nedochází k přenosu tepla. To se v případě moderních zařízení děje zcela automaticky, pouze podle nastavených limitních hodnot teploty. Funkce vypnutí rekuperace se využívá v letním a přechodovém období, kdy je žádoucí pasivní chlazení vnitřního prostoru.

Celý článek najdete v novém vydání časopisu Dřevo&Stavby 6/2013, který si můžete koupit v našem e-shopu, v síti prodejen Geco Tabák, HDS-Relay, na čerpacích stanicích Agip, OMV a dalších a u všech dobrých prodejců tisku.

Pokud se Vám časopis líbí, objednejte si předplatné a ušetříte!

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 4 / 7
Líbil se Vám článek?16