Působivý interiér v dřevostavbě Olivera a Ingrid na nás udělal opravdu dojem

Oliver: „Dřevo v interiéru působí vždy velice příjemně na duši a na tělo. V horské chatě bych asi volil jeho poměr ku ostatním povrchům větší, doma jsme se shodli na jeho zastoupení zhruba 50/50. Také jsem chtěl mít v interiéru přírodní zelenou barvu. Jinak jsme ale nechali designérovi volné ruce a plnou důvěru, což prý nebývá příliš běžné. Já si ale volbu oslovit profíka nemůžu vynachválit. Každý by měl dělat to, co mu jde nejlépe. Jedině pak může vzniknout opravdu dobrý výsledek. V rámci stavby domu byl samotný designový návrh zanedbatelnou položkou, přitom je to právě interiér, ve kterém pak žijete a který dělá dům domovem."

Martin Sučan: „Od Olivera a Ingrid jsem dostal jasné zadání – přírodní materiály, hodně úložného prostoru a vzdušnost. Pro práci designéra je vždycky nejlepší, když dostane zcela volnou roku. Potom mohou vzniknout zajímavé a nápadité interiéry. A tady se to opravdu povedlo. Celý dům včetně dalších prostorů – například v ložnici nenajdete kromě postele, nočních stolků, komody a dvou obřích HS portálů nic jiného, co by mohlo rušit spánek – působí vzdušným a čistým dojmem, a přitom se zejména díky použitým materiálům a chytrým řešením podařilo vytvořit příjemnou, teplou atmosféru."

Oliver: „Nečekaným oživením z ruky architekta byla designová stěrka v podobě „benátského štuku". Pozorování tvorby této povrchové úpravy bylo uměleckým zážitkem. Ten se v nás ostatně drží kdykoliv se na stěnu podíváme, nebo s jejím pozadím vznikne hezká rodinná fotografie."

Precizně provedená realizace dřevostavby s působivým interiérem

Martin Sučan: „Obecně veškerý nábytek v hlavní místnosti je řešen zcela jednoduše, aby vynikla dominantní stěna za jídelním koutem – nad jejím řešením jsem přemýšlel opravdu velmi dlouho. Potřeboval jsem najít ten správný nápad, vtip. Po jedné z našich konzultací jsem měl najednou jasno – klient pracuje v dřevozpracujícím průmyslu a mě tak napadlo, že by bylo fajn napodobit kmeny stromů. Minimalistické, plastické řešení s dubovými „kmeny" jsem vsadil do šedého benátského štuku a výsledek, myslím, stojí za to."

Foto: Ondřej Pavlačík

Oliver: „Z hlediska barevnosti vzdávám našemu interiérovému architektovi hold. Já osobně nemám rád takové ty trendy černobílé interiéry, ale s barvou se zase musí umět pracovat, protože příliš barevné nebo nesladěné interiéry působí dojmem chaosu, neklidu a nepořádku. Námi požadovanou svěží zelenkavou barvu nakonec designér přiřknul čalounění všech sedacích míst a je to skvělý nápad – až se nám barva jednoho dne okouká, poměrně jednoduše ji vyměníme třeba za oranžovou, žlutou nebo modrou a dům tak získá úplně novou tvář."

Foto: Ondřej Pavlačík

Oliver: „Krb jsem si prosadil proti vůli manželky i doporučení architekta. Chtěl jsem mít doma skutečný oheň. Koupili jsme krb s tím nejmenším možným výkonem a maximálním komfortem přikládání, ani na komínu jsme nešetřili. Jenže za ty roky jsme v něm zatopili dvakrát. Jednou se nám podařilo splašit hasiče, protože lehké zakouření místnosti spustilo protipožární čidlo, podruhé jsme po 30 minutách měli doma takovou saunu, že jsme si k tomu potřebovali otevřít okno. Musel bych už ráno vypnout podlahové teplovodní topení, aby měl další zdroj tepla nějaký smysl. Takže do těsného velmi dobře zaizolovaného domu nemůžu krb doporučit. Snad jen jako pojistku totálního blackoutu a návratu ke kořenům."

Foto: Ondřej Pavlačík

Martin Sučan: „Elegantně řešená kuchyňská linka do tvaru U byla navržena designově čistě, přitom ale s důrazem na vysoký komfort užívání. Kontrast k bílému nábytku tvoří dubová stěna s malou, rohově otevřenou knihovnou. Netradičním řešením, korespondujícím se zadáním majitelů, jsou dvě televize téměř naproti sobě, z nichž každá má jiné využití. Menší slouží totiž zejména pro vytvoření kulisy během práce majitelů v pracovním koutě."

Oliver: „Oba rádi vaříme a z kuchyně jsme nadšení, ale jednu zásadní věc bych jí po zkušenostech vytkl. Z návrhu architekta vyšla varná plocha na ostrůvek uprostřed místnosti, což je z mnoha hledisek efektní a funkční řešení, za nás ale nefunguje odsávání výparů z vaření. Z předchozího bydlení jsem měl jasnou zkušenost, že potřebujeme pořádnou digestoř s dírou do zdi. Ano, ztrácíte tím část energetického standardu a na pasivní dům by to asi nevyšlo, ale spolehlivost a funkce zde pro nás byla nade vše. Bohužel ani tak nejsme spokojeni. Vystřídali jsme opravdu drahé a výkonné ostrovní digestoře, jak s motorem uvnitř domu, tak venku na fasádě. Ani jedna z nich však nikdy nefungovala podle našich představ, protože většina par jde do místnosti a ne do digestoře. Z toho plyne má rada a doporučení – varnou desku umisťujte vždy u zdi a nad ní dejte výklopnou výkonnou digestoř. Stojí 20 % ceny té ostrovní a funguje!"

Foto: Ondřej Pavlačík

Martin Sučan: „Společenský prostor je tady opravdu velký – kromě klasické trojkombinace jídelna, obývací pokoj a kuchyně je v něm integrovaná i velká chodba s úložným prostorem a pracovna. Právě komunikační chodba, která odděluje hlavní prostor od toho klidového, se stala skvělým místem pro vytvoření opravdu nadstandardního úložného prostoru. Ten je doplněn o nasvětlené niky, opticky rozbíjející jeho velkou plochu. LED světla v těchto nikách se spouštějí automaticky pomocí soumrakového senzoru. S akustikou, která se v takto velkém prostoru musí řešit, pomáhají stropní akustické panely Novatop z masivního dřeva s absorbérem z dřevovlákna. Jsou nejenom funkční, ale i esteticky velmi povedené."

Foto: Ondřej Pavlačík

Oliver: „V minulosti jsem měl možnost pobývat v prostorách sice velmi luxusních, ale akusticky naprosto odstrašujících a naopak. Po dvouhodinovém náročném jednání v akusticky neřešené zasedačce mě málem praskla hlava, naopak v prostorách s optimální zvukovou pohltivostí se člověk neunaví ani po šesti hodinách. Samozřejmě jsme měli obavy, kolik to celé bude stát. Prostý násobek jednotkové ceny a celkové plochy nás posadil do židle. Nechali jsme si ale poradit a zjistili jsme, že dobrý dodavatel umí udělat po zadání základních parametrů spolehlivý výpočet, kolik m2 v dané místnosti dává smysl a přináší potřebný efekt. A tak jsme si nakonec v obývacím pokoji o ploše asi 60 m2 vystačili jen s 16 m2 kvalitních akustických panelů umístěných nad hlukově exponovanými místy. A s výsledkem jsme maximálně spokojeni."

Oliver: „Byli jsme si moc dobře vědomi toho, že akustika je u dřevostaveb oříšek. Ložnice, kde potřebujete mít klid, a naopak technická místnost, kde vytváříte nepříjemný hluk, sousedí přímo s hlavním obytným prostorem. Proto jsme se rozhodli opravdu nešetřit a udělat dělicí příčky odpovídající svými parametry mezibytovým stěnám. Do nich jsme osadili protihlukové dveře od Sapeli a musím přiznat, že výsledek je fantastický."

Foto: Ondřej Pavlačík