Jeden bydlí v domě zděném, druhý v dřevostavbě. Oba však spojuje bydlení v pasivním standardu

Pavel: Majitel zděného pasivního domu

• Typ domu: pasivní dům
• Počet podlaží: 2
• Zastavěná plocha: 155 m²
• Užitná plocha: 170,9 m²
• Dispozice: 4 + 1
• Konstrukční systém: zděná monolitická stavba (Ytong), difuzně uzavřená, izolace EPS
• Zdroj energie / topení: solární kolektory, krbová kamna s výměníkem, elektrická spirála
• Větrání: nucené s rekuperací
• Okna: SLAVONA , dřevěná, trojsklo
• Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,152 W/m²K
• Autor arch. návrhu: Ing. arch. Jana Nováčková, DOMA architekti s.r.o., www.doma-architekti.cz
• Autor projektu: Ing. arch. Jan Voltr, Ing. arch. Miroslav Ščudla
• Realizace: 2018, subdodavatelsky

Pavel Kamír
majitel zděného pasivního domu

Otázky na majitele Pavla:

Zvažoval jste, zda bude dům zděný, nebo dřevěný, či jste měl od počátku jasno?

• Pavel: O typu našeho domu jsme v rodině vedli dlouhé diskuze. Já jsem se přikláněl spíše k dřevostavbě, manželka s dcerou ke zděnému domu. V obou případech jsme však měli na zřeteli stavbu energeticky co možná nejúspornější. K tomu, že jsme se nakonec rozhodli stavět pasivní dům, nás vlastně navedl jeden projektant během konzultace, když řekl: „Nízkoenergetický dům je špatně postavený pasivní dům." O zděném domě nakonec rozhodla, mimo jiné, větší argumentační váha názoru dámské části rodiny a snazší výběr stavební firmy.

Takže mýty kolem dřevostaveb nehrály ve vašem rozhodování roli?

• Pavel: Ani ne. Tedy alespoň ne vědomě. Spíše jsme upřednostnili názor některých odborníků a některá praktická hlediska. Bylo nám jasné, že stavba zděného domu bude delší a svým způsobem i náročnější, ale přesto jsme se nakonec vydali touto cestou.

Máte typový dům, nebo jde o individuální návrh?

• Pavel: Individuální.

Bylo složité, dlouhé či jinak komplikované vybrat architekta a stavitele?

• Pavel: Co se týká architektonického návrhu a projektu, měli jsme to jednoduché. Dcera je architektka, takže nám vypracovala studii domu a její bývalý spolužák připravil samotný projekt. Jak jsem již zmínil, snazší výběr stavební firmy byl jedním z hledisek, proč jsme se pustili do zděné stavby. Máme to štěstí, že můj kamarád z dětství se stavebními pracemi zabývá a že patří v našem regionu mezi nejvyhlášenější a nejvyhledávanější. Dům tedy postavila jeho firma a ukázalo se, že dobrou pověstí se nehonosí nadarmo.

Měl jste obavy z realizace? Byli nějací subdodavatelé ve vaší režii, nebo šlo o dům postavený na klíč?

• Pavel: Z průběhu realizace jsem samozřejmě jako laik měl jisté obavy. Naštěstí jsem si nedokázal představit, jak náročné to celé bude. Nicméně všechny nastalé problémy se během stavby podařilo úspěšně vyřešit. Většinu subdodavatelů jsme si zajišťovali sami. Snažili jsme se vždy vybrat firmu, jejíž práci jsme znali, ať již z vlastní zkušenosti, nebo ze zkušeností našich přátel. Nakonec byly jediným problémem termíny – solidní firmy jsou natolik vytížené, že plánování návaznosti prací bylo snad nejnáročnější činností. Co se však kvality a přístupu týká, ty se nám vyplatily.

A vaše zkušenost se stavebním úřadem?

• Pavel: Získání povolení ke stavbě byl z časového hlediska nejdelší proces, který trval de facto deset let. V roce 2006 jsme koupili zahradu na okraji města s úmyslem postavit na ní v krátké budoucnosti rodinný dům. Nejdříve nebyla naše parcela určená k zástavbě v územním plánu, pak jsme zase naráželi na problémy s neexistující zástavbou studií a podobně. Nakonec jsme s majiteli sousedních pozemků ještě investovali do vybudování kanalizačního řadu a zpevnění přístupové cesty. Zelenou jsme ze stavebního úřadu dostali až v roce 2016.

Jak dlouho trvala výstavba?

• Pavel: Dvaadvacet měsíců.

Řešil jste nějaký oříšek? Co vám dělalo největší starosti?

• Pavel: Pěkným oříškem byla montáž akumulační nádrže v podkroví. Zjistili jsme, že nemáme v domě dostatečně široký otvor, abychom nádrž dostali dovnitř. Nakonec se muselo demontovat okno, aby bylo možné pomocí nakladače s vidlemi nádrž do podkroví umístit. Operátor stroje prokázal opravdu velké mistrovství, protože se celá akce podařila bez jakékoli újmy na stavbě.

Měl jste nějaké zvláštní přání? Je dům v něčem specifický?

• Pavel: Od začátku jsme chtěli bezbariérovou stavbu. Já sám mám pohybové potíže, které se s přibývajícím věkem určitě nezlepší. Přístup k domu je tedy bez jediného schodu. Schody uvnitř budovy sice jsou, ale vedou do podkroví, kde je pokoj pro hosty a půda. Zajímavým prvkem v našem domě je určitě způsob vytápění a ohřevu teplé vody. Jak jsem již uvedl, v podkroví je akumulační nádrž, ze které čerpáme teplou vodu jak pro topný systém, který kombinuje podlahové topení a radiátory, tak pro dřez, umyvadla i sprchu. Vodu v nádrži je možné ohřívat třemi zdroji – solárními panely, elektrickým tělesem nebo krbovými kamny. V praxi tedy od konce května do konce září získáváme většinu energie ze slunečního záření, v ostatních měsících pak kombinujeme slunce s topením v kamnech. I v zimních měsících stačí zatopit večer, abychom měli dostatek tepla v domě i na sprchování. Elektrickou spirálu zapínáme jen sporadicky. Její výhodou je, že ji lze zapnout na dálku a připravit tak v domě příjemné prostředí například před návratem z cest.

Kolik let v domě bydlíte?

• Pavel: Přes dva roky.

Jak naplnil vaše očekávání? Čeho si na něm nejvíce ceníte?

• Pavel: Byli jsme hodně zvědavi na to, jak bude fungovat topný systém s akumulační nádrží. Po několikatýdenním ladění způsobu, jak s různými zdroji a teplotami zacházet, mohu říci, že jsme se docela „skamarádili". Hodně času jsme věnovali plánování rozdělení vnitřního prostoru v domě, které nám díky tomu maximálně vyhovuje. Celkově dům naplnil naše očekávání do té míry, že se domů opravdu těšíme, kdykoli jsme mimo jeho zdi.

Jste spokojeni i s roční spotřebou energie? Jak ji hodnotíte ve srovnání s předchozím bydlením?

• Pavel: Oproti původnímu bydlení v bytě máme sice trochu větší spotřebu elektřiny – ročně zhruba třicet tisíc korun, ale na druhou stranu nepotřebujeme zemní plyn. Se spotřebou energie jsme tedy spokojeni. Topení v krbových kamnech vyžaduje minimální náklady, takže se dá ve výsledku říci, že výdaje na provoz domu jsou srovnatelné s náklady v bytě, ovšem při neporovnatelně lepší kvalitě bydlení.

Kdybyste měl stavět znovu, volil byste stejný dům?

• Pavel: Jak už jsem uvedl, jsme velmi spokojeni. Žádná překvapení nenastala, což je možné hodnotit jako pozitivní zprávu. Tedy nic bychom neměnili.

Libor: Majitel pasivní dřevostavby

• Typ domu: pasivní dřevostavba
• Počet podlaží: 1
• Zastavěná plocha: 139 m²
• Užitná plocha: 109 m²
• Dispozice: 4 + 1
• Konstrukční systém: letmá montáž – skelet z dřevěných KVH profilů, difuzně otevřená sendvičová skladba ATREA s foukanou izolací CIUR Climatizer Plus
• Zdroj energie / topení: tepelné čerpadlo, teplovodní rozvody ve stěnách, doplňková kamna na biomasu
• Větrání: řízené ATREA Duplex
• Okna: SLAVONA , dřevěná; trojsklo
• Součinitel prostupu tepla stěnou U: 0,11 W/m²K
• Autor arch. návrhu: Ing. Tomáš Krupa / Symbiosa – ateliér architektů, www.a-symbiosa.cz
• Autor projektu: Ing. Miroslav Korecký / ATELIER MK, www.atelier-mk.cz
• Realizace: 2013, ATREA s.r.o., www.atrea.cz

Libor Kamír
majitel pasivní dřevostavby

Otázky na majitele Libora:

Zvažoval jste, zda bude dům zděný, nebo dřevěný, či jste měl od počátku jasno?

• Libor: U nás se uvažovalo od počátku o dřevostavbě. Především pro energetickou nenáročnost, rychlost výstavby a vzhledem k mému celoživotnímu povolání samozřejmě i pro lásku ke dřevu.

Takže mýty kolem dřevostaveb nehrály ve vašem rozhodování roli?

• Libor: Na mýty nevěřím, takže ne.

Máte typový dům, nebo jde o individuální návrh?

• Libor: Individuální.

Bylo složité, dlouhé či jinak komplikované vybrat architekta a stavitele?

• Libor: Architekta jsem volil na základě doporučení jiného architekta, se kterým jsme se v názorech na dům nepotkali. Naopak s doporučeným člověkem jsme si sedli na sto procent.

Měl jste obavy z realizace? Byli nějací subdodavatelé ve vaší režii, nebo šlo o dům postavený na klíč?

• Libor: Z realizace jsem obavy neměl. Zpočátku jsem se obával jen různých navrhovaných technologií. Stavbu až po kompletní utěsnění domu pro blower door test stavěla jedna firma, ostatní práce probíhaly v naší režii a s pomocí místních firem.

A vaše zkušenost se stavebním úřadem?

• Libor: Při plánování stavby jsme museli zohlednit skutečnost, že dům bude stát v památkově chráněném území.

Jak dlouho trvala výstavba?

• Libor: Sedmnáct měsíců.

Řešil jste nějaký oříšek? Co vám dělalo největší starosti?

• Libor: Největším oříškem pro mě byla okna. Dlouho jsem se rozhodoval, jestli si mám vybrat klasická Solid Comfort 92, nebo bezrámová Progression, která se tehdy uváděla na trh.

Měl jste nějaké zvláštní přání? Je dům v něčem specifický?

• Libor: V našem domě je několik prvků, které nejsou úplně standardní. Například topné rozvody ve stěnách nebo vegetační střecha. Vzhledem k tomu, že přibývající roky nelze zastavit, jsme si přáli přízemní a bezbariérový dům. Jsme také jen dva, tak byl pro nás skvělým řešením dům malý.

Kolik let v domě bydlíte?

• Libor: Letos je to sedm let.

Jak naplnil vaše očekávání? Čeho si na něm nejvíce ceníte?

• Libor: Stoprocentně. Máme radost z toho, že je to dům podle našeho přání, že je nenáročný na údržbu a jeho provoz se vyznačuje malými náklady. Důležitá je pro nás také tepelná pohoda. Radost máme ze samostatně stojících kamen na dřevo, které zútulňují náš obývací pokoj.

Jste spokojeni i s roční spotřebou energie? Jak ji hodnotíte ve srovnání s předchozím bydlením?

• Libor: S energetickou bilancí jsme plně spokojeni – roční náklady na provoz domu činí přibližně 37 tisíc korun. Pokud vyjádřím spokojenost procenty, tak dnes je to sto procent ku třiceti v původním domě.

Kdybyste měl stavět znovu, volil byste stejný dům?

• Libor: Spokojenost je stoprocentní. Pokud bych stavěl znovu, pak opět dřevostavbu, ve všech ohledech.