Po letech bydlení v pasivní dřevostavbě zastávají názor, že dřevo a hlína jsou ideální kombinací

Jak dlouho již v domě bydlíte a jak jste spokojeni s jeho komfortem a užíváním?

V domě bydlíme tři roky. Byli jsme si jisti místem, návrhem domu a tím, že chceme z města na venkov. Díky tomu si náš pasivní dům opravdu užíváme.

obr.: Podle principů feng shui nemají dům ani přístupová cesta přímé linie. Energie prostoru je tak mnohem vlídnější. Foto: Martin Zeman

Proč jste se rozhodli právě pro pasivní dům? Neodradily vás vyšší náklady?

Když jsme uvažovali o stavbě domu a dostaly se k nám informace o pasivních domech, hned nás jejich principy oslovily. Chtěli jsme dům, který nebude zatěžovat náš rozpočet vysokými náklady na energie a bude ohleduplný k přírodě.

Mýtus o vysokých pořizovacích nákladech nemůžeme potvrdit. Ano, izolace je v silnější vrstvě a okna jsou s trojskly, ale zase nemáme rozlehlou otopnou soustavu, jejíž komplet se běžně pohybuje ve statisících. A vždy se dá optimalizovat. Například tepelnou izolaci z technického konopí jsme, díky objemu pro celý dům, získali od českého výrobce za velmi výhodnou cenu.

obr.: Organicky tvarované měkké linie domu zapadají do okolní zahrady a tvoří tak harmonický celek. Foto: Martin Zeman

Jaká je spotřeba domu?

Vytápíme krbovými kamny v kombinaci s přímotopnými radiátory, které mají za úkol především udržovat příjemnou teplotu během noci a v době naší nepřítomnosti. Ohřev užitkové vody probíhá v rámci kompaktní jednotky spojené s rekuperací a malým tepelným čerpadlem, které k ohřevu vody využívá odpadní teplo ze vzduchu. Celkově platíme za energie kolem 1600 Kč měsíčně, dřeva na otop spotřebujeme přibližně 1,5 m³, což dělá 1500 Kč za celou sezonu. Ročně je to tedy něco přes 20 000 Kč.

Foto: Martin Zeman

Jste spokojeni s kvalitou vzduchu? Jak často větráte okny?

Bez vzduchotechniky už si po dvou letech nedovedeme náš dům představit. Hlavně ve studenějších dnech je velmi příjemné mít doma kvalitní vzduch bez průvanu z venku. Pokud jde o větrání okny, zprvu jsme měli obavu, jak to bude fungovat s nuceným větráním a celkově konceptem pasivního domu, ale tyto mýty se absolutně nepotvrdily – větráme okny podle chutě a potřeby.

Když se u nás sejde více lidí, teplota v místnosti se citelně zvyšuje, a tak si prostě otevřeme okna na ventilaci. V noci běžně větráme v ložnici na ventilačku, není problém držet ložnici o čtyři stupně chladnější než třeba obývací pokoj. I v pasivním domě.

obr.: Podlaha v téměř celém domě je z desek OSB 22, které jsou již z výroby zbroušeny do hladka a po instalaci ošetřeny olejem a voskem. Bonusem takové podlahy je nízká cena. Foto: Martin Zeman

Vyžaduje dům nějakou speciální údržbu?

Vzduchotechnická jednotka potřebuje občas proprat filtry, ale přihlásí se sama, což oceňujeme. Tuto sezónu prováděli technici udržovací servis vzduchotechniky a trochu jsme se obávali, zda vnitřní rozvody nebudou zanesené prachem, ale zatím je to v pořádku. Čekáme ale, že časem bude potřeba pročistit.

Foto: Martin Zeman

Je provoz vzduchotechniky slyšet? Neruší vás?

Přes den si kolikrát říkám, že jednotka nepracuje, a jdu ji zapnout – a ona je v provozu! V noci je slyšet jemné šumění, které člověk vnímá, jen pokud se na to soustředí. Oceňujeme také, že díky vzduchotechnice máme za jeden den po vyprání prádlo suché, a to v malé místnosti bez okna.

obr.: Koupelna bez kachlíků: podlahu tvoří dva milimetry tlusté marmoleum s měkčeným povrchem, stěna je pečlivě vyskládána z oblázků. Díky hliněné omítce na ostatních stěnách ani na zrcadlech nekondenzuje voda. Foto: Martin Zeman

Netrápí vás v létě přehřívání?

Náš dům má na jižní straně přesah střechy, který letní, vysoko položené slunce odstíní. Východní okna kryje markýza. V létě je z hlediska přehřívání nebezpečnější západní slunce, proto na západ máme jen jedno okno.

Navíc jsme rádi v přímém kontaktu se zahradou a v létě máme od rána dokořán velké prosklené plochy na terasu, takže v domě máme řádově tak o tři až pět stupňů méně než venku. Nám to tak vyhovuje.

obr.: V zimě jsou kamna neodmyslitelným pomocníkem a zdrojem tepla. Do domu vnášejí archetypální prvek k ohně, který k domovu, zvlášť takto přírodně pojatému, prostě patří. Foto: Martin Zeman

Je něco, co byste udělali jinak? Nějaká poučení během realizace a užívání?

Udělali jsme si čas dům do detailů promyslet, než jsme se vrhli do víru stavění, a to se vyplatilo. Zatím jsme nenašli nic zásadního, co bychom změnili. Klíčová je vždy orientace pokojů ke světovým stranám. Ta je nejen jedním ze zásadních faktorů určujících náklady na dům, ale i pohodu.

Co vám v domě nejvíce vyhovuje a co si užíváte?

To, že je přízemní, že má přímý vstup na terasu, zahradu a k jezírku. V zimních měsících pohodu u hořícího ohně v krbu. Kombinace dřeva a hliněných omítek v interiéru umí člověka pohladit na duši. Přáli bychom každému majiteli domu, aby se mu v jeho domě bydlelo tak příjemně a pohodově jako nám v naší dřevěné vlnce. Už na první pohled je tento pasivní dům tak trochu zvláštní.

Foto: Martin Zeman

Co považujete za unikátní vy jako autor projektu?

Tento dům má několik specifik. Názorně ukazuje, že i dřevostavba se dá provést v organických tvarech a v křivkách. Dalším specifikem je, že i takto tvarově náročnou stavbu lze provést jako prefabrikovanou.

Konstrukci stavby si stavební firma rozčlenila na jednotlivé segmenty pomocí počítačového programu a jednotlivé díly pak přesně osadila. Zaujalo mě také, že obloukový nosník z lepeného dřeva, nahrazující střední zeď v prostoru obývacího pokoje, si firma nechala zhotovit v Rakousku.

Foto: Martin Zeman

Udělal byste dnes něco jinak?

Možná bych dnes doporučil investorům použít dodatečné venkovní stínění oken v jižní fasádě. Stínění přesahem střechy nezabrání oslunění spodní části prosklené stěny a solárním ziskům zvyšujícím teplotu v interiéru. Je to ovšem otázka dalších nákladů.

Loňská extrémní horka ukázala, že pasivní domy velmi dobře odolávají tropickým teplotám. Průzkumem jsme zjistili, že se dařilo udržet vnitřní teploty do 25°C stupňů i při venkovních teplotách přes 35°C. Důležité bylo, aby majitelé správně pochopili princip fungování pasivního domu a funkci vzduchotechniky a využívali noční předchlazení.

Pak se dařilo udržet příjemnou teplotu i v dřevostavbách, které mají obvykle malou tepelnou akumulaci. Dnes bych také doporučil zamyslet se nad použitím malé ostrovní fotovoltaiky, začíná to být již finančně velmi zajímavé a zároveň to přispívá k větší soběstačnosti domu.

obr.: Na exponované jižní straně domu nesmí chybět důležitý přesah střechy, který odrazí paprsky vysoko postaveného letního slunce. Foto: Martin Zeman

Co se na domě naopak povedlo?

Myslím, že dům jako celek je po všech stránkách vyvážený i díky kultivovanému přístupu investora k řešení interiérů a zahrady, u domů s použitím přírodních materiálů a hliněných omítek to nebývá obvyklé. Tedy zasloužená poklona investorům!

obr.: Na klima v domě mají hliněné omítky skvělý vliv. Můžeme si hrát s nejrůznějšími reliéfy a uměleckými prvky z hlíny nebo omítku obohatit o drcené bylinky. Foto: Martin Zeman

Na co by si měl dát každý stavebník pozor, rozhodne-li se pro pasivní dům?

Určitě doporučuji zjistit si co nejvíce informací a nedat na „dobré rady odborníků", kteří říkají, že pasivní dům je nesmysl. Obvykle se pak zjistí, že o tom moc neví a nechtějí měnit své zaběhnuté zvyky. Centrum pasivního domu (CPD) zdarma poskytuje infolisty o základních požadavcích na pasivní dům.

Velmi se také osvědčilo, když investor absolvuje nějaký krátký kurz, který CPD pořádá, protože pak si stavbu dokáže dobře pohlídat. Dále doporučuji najmout si kvalitní stavební dozor, který má zkušenosti s pasivními domy a dokáže investorovi velmi pomoci a často i ušetřit finanční prostředky.

obr.: Prvotní vize zděného domu s plastovými okny vzala za své a nahradila ji dřevostavba s fasádou z neošetřeného modřínu. Svislé kladení jednotlivých modřínových lamel zajistí delší životnost. Foto: Martin Zeman