První tucet spokojených let bydlení v dřevostavbě zažívá Rastislav s rodinou, co se vše za tu dobu změnilo?

Michal Babor | Čtvrtek, 23. červenec 2020 |

Doktor v nejlepších letech – tak by se dal stručně charakterizovat Rastislav, který se se svou ženou a půl tuctem potomků nastěhoval do dřevostavby na okraji Svitav v roce 2008. Když jsme tu byli před osmi lety na návštěvě poprvé, asistovali nám při práci přátelé, sourozenci, děti a temperamentní pes. Tentokrát je tu ale klid – život už tu netepe tak jako před lety, spokojenost s pohodlným bydlením však zůstává.

Jak se rodině bydlí po 12 letech?

„Nevím, co bych vám tak řekl," rozpačitě začíná vyprávět Rastislav. „Bydlení je to super a nemám, co bych domu vytknul." Fajn, říkám si, můžu vypnout diktafon a jet domů. Ale o čem pak budu psát? A tak to vezmeme ze široka – zabrousíme do politiky, profese, sousedských vztahů a zanotujeme si na téma kvality života „předpadesátníků"...

Usadil se nejen život v domě, ale i dům sám: „Asi se dům trochu pohnul, protože v patře nejdou dovírat dveře, je potřeba je seřídit, ale nějak nás to nepálí, a tak to neřešíme. Přizpůsobujeme se situaci, bydlí s námi už jen dvě děti a dům jsme si tak nějak rozdělili – kluci mají pro sebe horní patro, my s manželkou obýváme přízemí."

Z dětí budou brzy teenageři a jejich pokoje čeká přestavba, přesněji řečeno výměna nábytku a zařízení. Třetí pokoj v horním podlaží bude sloužit jako záložní – pro hosty nebo kamarády dětí, teď je tu sklad. „Čím víc prostoru máte, tím víc máte tendenci hromadit," říká Rastislav a raději zavírá dveře do místnosti, která by mohla být klidně třináctou komnatou každého z nás.

Novým zařízením oproti naší minulé návštěvě jsou fotovoltaické panely na střeše. „Před lety to bylo díky dotacím terno," přiznává Rastislav, „v systému dnešní podpory bych si je už asi nepořídil. Formou tak zvaného zeleného bonusu získáváme ročně kolem padesáti tisíc korun, elektřinu využíváme i na ohřev vody v bazénu a tisícilitrovém zásobníku, odkud se pak voda používá na vytápění a na běžnou spotřebu. Elektrárna vyrobí 6–7 kWp, což je asi 7 000 kWh za rok. Návratnost máme spočítánu na osm let, dalších asi 13 let bude fungovat státní podpora a pak se uvidí, předpokládám, že už budeme využívat energie jen pro vlastní potřebu."

Stejný osud potkal i vysněná kachlová kamna v obývacím pokoji: „Topíme v nich pravidelně, naposledy asi před dvěma lety," nadsazuje Rastislav, nicméně hranice dřeva podél domu prozrazuje, že občas tady oheň přece jen zaplane.

„To už častěji zatopíme v zahradním domku, kde máme krb a prostor pro posezení, když zrovna nepřeje počasí." Naprostou spokojenost s domem kazí Rastislavovi jen myši: „Tím, že přímo sousedíme s polem, stahují se sem vždy před podzimem, vylezou po fasádě a pod taškami se dostanou na půdu, občas je ale slyšíme i jinde v domě. Zatím jsem to vždy dokázal vyřešit pastičkami, do budoucna to bude chtít ale nějaké systémové řešení."

obr.: Terasa z tropického dřeva ipe je pořád jako nová – stačí ji vždy na jaře vyčistit vysokotlakým čističem a natřít oleje. Zabere to víkend, ale výsledek za tu oběť stojí. Foto: Autor článku

obr.: Zapojená vzrostlá zeleň vytváří v zahradě soukromí – před patnácti lety tu bylo jen pole... Foto: autor článku

obr.: Novinkou v obývacím pokoji je LCD televize, naopak kachlová kamna, někdejší pýcha, se prakticky nevyužívají. Foto: Autor článku

obr.: Dva nutné doplňky střešních oken: systémové stínění polyesterovou roletou a síť proti hmyzu. Foto: Autor článku

Přečtěte si celou redakční návštěvu z roku 2012

Autor článku Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora