Po roce bydlení v novém domě začali pochybovat o jeho bezpečnosti, to ještě netušili, že dům čeká celková rekonstrukce
Michal Babor | Čtvrtek, 25. červen 2020 |
Rekonstrukce domu není nic neobvyklého – pokud se ovšem nejedná o rekonstrukci zcela nově postavené dřevostavby! Přiblížíme vám příběh jedné mladé rodiny, která neměla příliš šťastnou ruku při výběru dodavatele dřevostavby a byla nucena svůj dům postavit víceméně dvakrát.
Dřevostavbu nebo zděný dům
Mladí manželé, kteří měli pozemek a jasnou představu o svém novém domově – jednoduchý přízemní dům s pultovou střechou porostlou zelení. Vzhledem k obecním regulativům, které určovaly tvar a minimální sklon střechy, byli nakonec nuceni upustit od pultové střechy a pozměnit ji na sedlovou. I přes počáteční zklamání jsou však nyní za tuto změnu rádi a neměnili by.
„Přemýšleli jsme o nízkoenergetickém bydlení a dlouho váhali mezi dřevostavbou a zděným domem," vypráví Jana. „Z informací dostupných v roce 2010 jsme dospěli k závěru, že stavba dřevostavby je nákladnější, a rozhodli jsme se pro nízkoenergetický zděný dům."
Projekt byl vypracován, stavební řízení bylo v běhu, chybělo už jen vybrat stavební firmu a stavební dozor. „Tehdy jsme narazili na malou západočeskou firmu, která se kromě dozorování staveb zabývala i projektováním a stavbou nízkoenergetických a pasivních domů.
Zpočátku jsme s jejím majitelem řešili pouze stavební dozor, ale po několika návštěvách jeho domu – pasivní dřevostavby – jsme se začali opět vracet k variantě dřevostavby. Navíc nás utvrdil v tom, že dřevostavba není nákladnější než zděný dům, ba naopak."
Návštěvami domu, řešením detailů a změnou projektu domu ze zděného na pasivní dřevostavbu strávili bezmála rok a měli tak možnost „zažít si" pasivní dřevostavbu, když venku panují třeskuté mrazy nebo neúprosná vedra.
Mimo jiné se jim zamlouval i přístup samotného majitele firmy, který tvrdil, že hrubou stavbu (skelet) staví vlastníma rukama a na stavbě „bydlí" ve spacáku, dokud není hrubá stavba hotová a vše si tak ohlídá.
Jeho přístupem a zapálením pro věc byli majitelé nadšeni, a proto se nakonec pro tuto firmu rozhodli. Projekt byl přepracován, smlouva o dílo podepsána, stavební povolení vydáno, mohlo se tedy začít stavět!
Nový dům s prasklinami v omítce
Zpočátku se zdálo, že stavba probíhá v pořádku. „Občas se stalo, že po nás stavitel požadoval úhradu vícenákladů, jejichž opodstatnění dokládal novým statickým posudkem, nutnou změnou projektu...," pokračuje Jana ve vyprávění.
„Plně jsme mu důvěřovali a po důkladném zvážení jsme se na změnách vždy domluvili." Od svých prvotních slibů, že bude na stavbě přítomen takřka nepřetržitě, stavitel rychle upustil, a tak se komunikace a řešení detailů mnohdy omezily pouze na telefony a e-maily.
Přesto však stavba s menšími obtížemi plynula a blížila se ke svému konci. Dům byl, až na problém s jímkou, která musela být s ohledem na její totální deformaci kompletně vyměněna, a drobné nedodělky připraven k předání.
V domě se místy vyskytovaly praskliny v omítce, ale dodavatel majitele ujistil, že je to jev zcela obvyklý, že se tak děje u každé stavby z důvodu sesedání a vysychání a brzy to přestane. Takové praskliny prý stačí jen zatmelit a již se neobjeví. Majitelé tedy dům převzali.
obr.: Mohutná prasklina na styku svislé stěny a stropu, táhnoucí se po celé délce místnosti, bylo to první, co majitelé viděli každý den po probuzení. Nacházela se přímo nad jejich hlavami. Foto: archiv majitelů
obr.: Když venku foukal silný vítr, profukovalo těmito trhlinami natolik, že zhasla přiložená zápalka i zapalovač. Foto: archiv majitelů
Foto: archiv majitelů
Dodavatel reklamaci domu odmítal
Rok po zahájení stavby se Jana a Jan i s dvěma malými dětmi do domu nastěhovali. Praskliny v omítkách se i přes doporučené zatmelení neztratily, dokonce se zvětšovaly a objevovaly se i na mnoha dalších místech. Ne dosti na tom, že v celém domě se začalo objevovat vyboulení stropu a obvodových stěn a v důsledku toho došlo i k popraskání obkladů v koupelně a kuchyni.
Omítkou vylézaly šrouby a sbírání kousků vypadlé omítky bylo na denním pořádku. Stejně tak i strach, zda je dům vůbec bezpečný. Tehdy začali Jana a Jan poprvé přemýšlet o tom, že by dům mohl mít nějaké konstrukční vady.
„Domem se začal šířit zápach z odpadu, na fasádě došlo k deformacím dřevěných palubek a fasádních desek, z venkovního kohoutku tekla voda za fasádu a zatékala do konstrukce," vzpomíná Jana na období, kdy se jim v domě už přestávalo líbit.
U dodavatele vše řádně reklamovali, ale on reklamace zamítal a odmítal je řešit. Zoufalí majitelé se proto obrátili na několik odborníků z řad dodavatelů materiálů, které byly na jejich stavbě použity. „Všichni byli velmi překvapeni, v jakém stavu se novostavba nachází, a neváhali označit za důvod výsledného stavu vážné konstrukční vady," říká Jana.
Ani tyto argumenty nebral dodavatel v potaz a i nadále odmítal cokoliv řešit. Majitelům tak nezbylo nic jiného, než si najmout právního zástupce a obrátit se na soudního znalce. Jeho závěry potvrdily domněnku, že stavba má konstrukční vady a nebyla vyprojektována ani postavena s potřebnou odbornou způsobilostí.
O tom, že se ani zdaleka nejedná o pasivní dům, ani nemluvě. I k tomu se však dodavatel nedokázal postavit čelem a dál zastával odmítavý postoj. Proto byli majitelé nuceni řešit tuto situaci soudní cestou.
„Naštěstí jsme si v průběhu stavby pořídili spoustu fotek, chtěli jsme si jako vzpomínku zaznamenat každý krok stavby vysněného domu a zároveň z praktického hlediska, abychom do budoucna věděli, kde vedou rozvody elektřiny apod.
Nashromáždili jsme stovky fotografií a ani v nejmenším jsme netušili, jak za ně posléze budeme vděčni. Nejen, že velmi pomohly firmě, která prováděla rekonstrukci domu, v tom, aby si udělala alespoň nějakou představu, jak byl dům postaven, ale staly se i nezanedbatelným podkladem pro soudní spor."
obr.: Deformace stropu připomínající baldachýnový efekt, byly opravdu nepřehlédnutelné. Foto: archiv majitelů
obr.: Viditelné nerovnosti a nepřesnosti byly na první pohled viditelné i na fasádě domu. Foto: archiv majitelů
obr.: Z důvodu rozpojeného kanalizačního potrubí bylo nutné vybourat část podlahy a potrubí správně napojit. Foto: archiv majitelů
obr.: Demontáž části fasády odhalila, jak byly v některých případech ukotveny, nebo spíše neukotveny, palubky. Foto: archiv majitelů
Cesta do nového domu podruhé
Aby dům vůbec mohl být užíván, bylo třeba jej opravit. Tentokrát měli Jana a Jan šťastnější ruku. „Vybrali jsme firmu, která má v oboru výstavby pasivních dřevostaveb značné renomé, což se v našem případě jen potvrdilo," dodává Jana.
Majitelé se museli zcela vystěhovat, najít si náhradní bydlení a prožít si „stavbu" svého domu podruhé. Oprava byla velmi náročná, ale i přes všechna nemilá překvapení, která při odkrytí konstrukce čekala nejen na ně, ale i na stavební firmu, se zdařila a povedla za neuvěřitelné dva měsíce. Jana s rodinou se tedy mohli opět nastěhovat (již podruhé) do „nového" domu.
„Soudní spor v současné době stále probíhá. I když na tuto naši životní etapu budeme dlouho vzpomínat, v opraveném domě se nám konečně dobře bydlí, za což vděčíme firmě, která nám opravu domu provedla, a i díky ní nepřestáváme dřevostavbám fandit. Pouze bychom si přáli, aby se tento obor co nejdříve a trvale očistil od všech šlendriánů a vznikaly už jen kvalitní stavby," uzavírá své vyprávění Jana.
Komentář zhotovitele rekonstrukce
Manželé nás poprvé oslovili na veletrhu Dřevostavby na počátku roku 2014 a to „v plné sestavě" – s malým synkem a čerstvě narozenou dcerkou. Nedávno předtím se nastěhovali do nového domu a už mají značné starosti a problémy – to není dobrá kombinace.
Nebylo by to poprvé, kdy bychom po někom dodělávali anebo opravovali dřevostavbu, nijak jsme se proto do zakázky nehrnuli. Situace, kdy je dům čerstvě obydlen a je třeba ho začít nákladně opravovat, aniž jsme schopni vůbec korektně stanovit postup takové opravy a tedy i její náklady, není jednoduchá.
Z podkladů, které nám stavebníci poskytli, z příběhu, který nám vyprávěli, a následně i z vlastní návštěvy stavby pak ale přirozeně vyplynulo, že je vlastně naší povinností a profesní ctí vyjít vstříc a pomoci. Řada nedostatků byla patrná již při prvních prohlídkách a sondách, další jsme objevovali postupně, až když jsme opravu zahájili a začali konstrukce odkrývat.
Předchozí případy, kdy jsme po někom dodělávali nebo opravovali, bylo možné charakterizovat kombinací jakési snahy na stavbě „ušetřit" například použitím méně kvalitních a tedy levnějších materiálů a někdy i v menším množství, než předepisoval projekt, a pak neznalosti, malé zkušenosti a obecně nekompetence.
Tento případ byl od předchozích odlišný výrazně menší mírou zastoupení oné snahy cíleně ušetřit a klienta v podstatě okrádat. V tomto případě nebyly často použity horší materiály a komponenty, nýbrž naopak – takové, které ani nebyly v daném případě potřeba.
O to více však byla zastoupena nekompetence pramenící z neznalosti, nedostatku zkušenosti a zdravého selského rozumu. Řada vážných chyb byla zcela zbytečná, pokud by byla s použitím stejných materiálů a komponent přítomna právě kompetence.
Jsme přesvědčeni, že dům by nemusel být ani o korunu dražší, pokud by se hned napoprvé postavil správně. Všechny náklady spojené s vlastní rekonstrukcí, a jistě i nemalé náklady vyvolané vlastním sporem s původním dodavatelem, včetně nákladů na znalecké posudky a právní služby neměly a nemusely vůbec vzniknout.
V tomto případě pak měli stavebníci velké štěstí, že i při zátěži předchozí hypotéky mohli v podstatě hned po dokončení stavby získat další finanční prostředky pro provedení opravy a rekonstrukce. Mladá rodina se musela zase vystěhovat a dům jsme začali téměř doslova a do písmene ve značné míře bourat.
Stavebníci byli v nelehké situaci, která pro ně znamenala kromě zátěží finanční a fyzické také zátěž psychickou. Zcela pochopitelné by byly z jejich strany vysoká míra nedůvěry a značná podezíravost ke komukoli, kdo by mohl jen zdánlivě připomínat nějakého dodavatele.
Přesto vzájemná komunikace a podíl stavebníků a jejich příspěvek na tvorbě společného díla, kterým v tomto případě byla oprava, byly příkladné a hodné obdivu. Děkujeme!
Ing. Martin Růžička
realizátor rekonstrukce PENATUS
obr.: Probíhající demoliční práce během náročné rekonstrukce. Foto: archiv majitelů
Foto: archiv majitelů
obr.: Po odhalení konstrukce během oprav byl zjištěn viditelný průhyb nad terasovým oknem, způsobený nedostatečnou dimenzí vlastního překladu. Vrchní práh byl navíc v místě zatížení přerušen a nastaven střešním vazníkem. Foto: archiv majitelů
obr.: Takto vypadá dům majitelů dnes. Starosti s domem jsou snad už za nimi, a proto se konečně mohou plně věnovat zušlechťování okolí domu a zahrady. Foto: archiv majitelů
Co by dnes Jana s Janem udělali lépe
- vytipovat si více realizačních firem, udělat si malé výběrové řízení
- zjistit si zkušenosti klientů, kteří už s firmou stavěli, navštívit dokončenou i rozestavěnou stavbu
- ověřit si, zda firma při stavbě spolupracuje s ověřenými subdodavateli a zda je často nemění
- požadovat vypracování projektu pro realizaci. Projekt pro stavební povolení nestačí, jeho součástí nejsou konstrukční detaily
- nedat na ujištění dodavatele a najmout si stavební dozor, který bude dohlížet na průběh stavby a dodržování technologických postupů
- uzavřít smlouvu o dodání stavby s pomocí právního zástupce. Kromě vzájemných práv a povinností by měl být součástí smlouvy i co nejpodrobnější rozpočet
- jakékoliv změny oproti sjednaným podmínkám oboustranně písemně potvrdit
- v případě jakýchkoli pochybností konzultovat postup se stavebním dozorem, případně s jiným nezávislým odborníkem co nejdříve
Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...
Vytvořeno v xart.cz
