Výhody a úskalí založení domu způsobem crawl space
Redakce | Pondělí, 04. říjen 2021 |
Způsobů založení rodinného domu je celá řada, přesto v maximální možné míře převládá v rámci rodinného bydlení založení na železobetonovou základovou desku. V souvislosti s výstavbou dřevostaveb se ovšem stále častěji hovoří o tzv. crawl space, tedy založení domu nad větranou vzduchovou mezerou. U nás je tento způsob zatím přijímán rozpor uplně – jeho jednoznačné výhody kráčí totiž ruku v ruce s pro nás možná trochu nezvyklými omezeními.
Dřevostavba je svou podstatou lehkým a ladným způsobem výstavby – něco jako velká stavebnice. Odpadají mokré procesy i stěhování tun materiálu z místa na místo. Zatímco na výhody dřevostaveb už jsme si za léta jejich používání v našich končinách zvykli (a přijali i jejich nevýhody a omezení, která jsme se naučili respektovat, popřípadě našli řešení, jak je minimalizovat nebo odstranit), způsob založení stále kopíroval především tradici.
Chceme-li se ale inspirovat technologií jako celkem, nelze přehlížet způsob, jakým se zahraniční dřevostavby většinou usazují na terén. Na rozdíl od masivních výkopových prací, hektolitrů betonu a kilometrů výztuže je totiž zakládání dřevostaveb nad terénem vlastně stejně lehké a ladné jako celá výstavba ze dřeva. V neposlední řadě hovoříme i o finanční úspoře, většinou ve velikosti zhruba třetiny až čtvrtiny nákladů oproti budování železobetonové základové desky. Samozřejmě tu ale pořád zůstávají ta ale...
CRAWL pochází z anglického slova LÉZT
Jak už sám název napovídá, crawl space znamená „průlezný prostor". Jde tedy o způsob založení, kdy stavba obrazně řečeno levituje nad zemí a dospělý člověk se pod ní může proplazit, popřípadě prolézt. Namísto uložení podlahy prvního nadzemního podlaží na betonovou desku tak stavíme de facto stropní konstrukci, podepřenou pouze na několika místech.
Všichni to známe z amerických filmů a seriálů, kdy je dřevostavba domu posazená na vyzděných sloupcích, a v případě problému (nebo když se protagonista schovává před záporáky) se do takového prostoru dá bez větších problémů zalézt a prohlédnout si dům pěkně odspodu.
Nejde jen o kontrolu spodní konstrukce (tedy trámů, prken a deskového materiálu), ale také o možnou kontrolu a opravu ležatých rozvodů vody a odpadu. Z tohoto úhlu pohledu je crawl space skutečně neocenitelný, protože takovou možnost u jiných způsobů založení prostě nemáme.
Důležité je, a to je bohužel ne vždy u tuzemských realizací dodrženo, respektovat správnou výšku založení, která umožňuje se do tohoto prostoru po dokončení stavby bez problému dostat. Tedy minimálně 60 cm, raději i o kousek víc.
Foto: James Martin, Zdroj: Dreamstime
Komentář odborníka
Systém crawl space je jednou z variant zakládání domů, který ale stejně jako každá jiná část stavby vyžaduje velmi poučenou a zkušenou realizační firmu. Základy jsou jednou z mála věcí, které, když se provedou špatně, mají jen velmi malé možnosti pro opravy. Jsou ale místa, jako je například svah, kde založení stavby i když třeba jen z části na crawl space může poměrně zajímavě umístit stavbu do dané lokality.
Stejně tak pokud je třeba například dočasné umístění stavby na pozemku, je varianta tohoto druhu založení velmi žádoucí. V dnešní době se staví přibližně 60 procent rodinných domů ve variantě bungalov, a to zejména kvůli bezbariérovosti.
Protože pro správné provedení této technologie je potřeba nejméně 60 cm nad terén, ztrácí tak prvek bezbariérovosti domu smysl. Nedá se jednoznačně říct, co je nejlepší řešení. Vždy je třeba každou stavbu posuzovat s ohledem na místo, druh podloží, představu a možnosti investora.
Ing. Lenka Trandová
ředitelka ADMD
VLHKOST může být pro dřevostavbu fatální problém
Podlaha v prvním nadzemním podlaží nemá při založení na crawl space přímý kontakt se zeminou. Nemůže tak do ní procházet klasická zemní vlhkost a není třeba řešit hydroizolaci ani ochranu proti radonu. To je samozřejmě další velké plus, i když právě tady narážíme na první velké ALE.
Založit dřevostavbu na crawl space totiž v žádném případě neznamená, že se nás problém vlhkosti nebo radonu jednoduše netýká. Úžasné řešení je to především tam, kde je vysoká koncentrace radonu a muselo by se řešit komplikované odvětrání podzákladového prostoru desky, nebo také tam, kde hrozí časté vzedmutí spodní vody, popřípadě i nějaké to častější zaplavení z vylitého potoku nebo řeky.
V takovém případě je založení domu „na nožičkách" elegantním způsobem, jak se s takovým pravidelným problémem vyrovnat. Crawl space se jednoduše na nějakou časově omezenou dobu zaplaví, aniž by to jakkoliv narušilo konstrukci nebo obytný komfort, jakmile voda opadne a vlhkost se odvětrá, život jde dál.
Odvětrání takové vlhkosti, popřípadě koncentrace radonu, ale není vůbec samozřejmost a tady se dostáváme k druhému velkému problému tuzemského využívání crawl space – tedy špatný návrh popřípadě realizace účinného a hlavně dostatečného provětrání.
obr.: Větraná vzduchová mezera pod domem se z praktických i estetických důvodů obezdívá nebo jinak zakrývá. Podlaha vstupního podlaží musí být z logiky věci umístěna nad terénem, proto je pro přístup do domu třeba vybudovat schody. Foto: Truecash, Zdroj: Dreamstime
Hermetické UZAVŘENÍ crawl space vede k hnilobě a plísním
Protože nechat crawl space zcela otevřený není estetické ani efektivní z hlediska možného zabydlení různých zvířat, nekontrolovatelného bujení vegetace a podobně, tento prostor se obvykle obezdívá nebo jinak zakrývá. V takové chvíli je ale naprosto stěžejní dobře promyslet a realizovat větrací otvory (obvykle zakryté mřížkou), pomocí kterých se nasává a následně vyfukuje vzduch pod stavbou.
Zemní vlhkost totiž stále působí – i když ne přímo na konstrukci – navíc relativní vlhkost vzduchu v rámci roku výrazně kolísá a my jednoduše musíme zajistit, aby vzduch pod domem proudil. Jinak přijdou problémy – tvorba plísní, hniloba, působení škůdců, hmyzu, vznik pachů a růst nežádoucí vegetace.
Není důležité jen množství, velikost a umístění větracích otvorů. Dobré provětrání závisí i na tvaru a velikosti půdorysu domu – jakékoliv překážky v provětrání, ať už je to nevhodně umístěné podepření nosné konstrukce, nebo nepromyšleně vedené ležaté potrubí, mohou vést ke komplikacím. Vzduch nám také nebude „dobrovolně" proudit pod příliš velkým objektem.
Je proto vhodné mu pomoci vnitřními komíny, které díky komínovému efektu zajistí jeho neustálý pohyb, popřípadě i nucené větrání ve formě klapek a ventilátorů, které se spustí ve chvíli, kdy čidlo nahlásí překročení relativní vlhkosti vzduchu.
obr.: V zahraničí je zakládání nad terénem zcela běžná záležitost. Je však důležité dodržet všechny zásady, aby nedocházelo k tvorbě plísní, hniloby a dalších nepříjemných závad. Foto: Dmitry Petrov Korsukov, Zdroj: Dreamstime
VODA musí od domu pryč!
Z důvodu správného provětrání je crawl space zcela nevhodný pro stavebníky, kteří chtějí mít úroveň podlahy prvního nadzemního podlaží ve stejné rovině jako upravený terén zbytku pozemku. Zapustit totiž crawl space pod úroveň terénu je možné jen omezeně a promyšleně.
Můžeme tak bezbariérově vstoupit třeba na terasu, ale z té už budeme muset po schůdkách. Naopak dokonalé řešení je to u svažitých pozemků, kde by terénní úpravy pro zbudování základové desky silně zatížily rozpočet.
Je také nutné „podlahu" průlezného prostoru řešit z hlediska propustnosti – obvykle se pod dům instaluje štěrkové lože, opatřené ještě geotextilií proti prorůstání rostlin. Musíme myslet i na jeho spádování od domu pryč (abychom si pod domem nechtěně nevytvořili malé jezírko) a třeba i provést kolem obvodových stěn drenáže, aby se jakákoliv voda rychle a efektivně vsákla.
Vhodné je myslet i na komfort při kontrolování, abychom nelezli po kolenou po hrubém a ostrém štěrku. Pokud budujeme dům na rovině a pohybujeme se v minimálních průlezných rozměrech, je možné zvážit i variantu s umístěním parozábrany přímo na terén. Ta zabrání pronikání zemní vlhkosti.
obr.: Založení na crawl space je výhodné především ve svahu nebo v místech, kde se často vzdouvá hladina podzemní vody. Foto: Cstiteler, Zdroj: Dreamstime
obr.: Koordinace vodorovného potrubí může potrápit. V crawl space máme tu výhodu, že zůstává vždy kontrolovatelné. Pozor ale na výkyvy teplot – vše je nutné pořádně izolovat. Foto: Alex Grichenko, Zdroj: Dreamstime
Komentář odborníka
Společnost Presbeton má ve svém portfoliu několik typů tvárnic pro alternativní způsob zakládání staveb. Několik rozměrových variant tvárnic ztraceného bednění lze použít jako alternativu k tradičnímu bednění. Tvárnice se zámkem pro snazší výstavbu se vyplňují betonem, případně se vyztužují ocelovou konstrukcí a zůstávají součástí celého systému.
Tím vzniká velmi odolná konstrukce odolávající působení vodorovného zatížení od zemního tlaku a ohybovému namáhání. Návrh konstrukce z tvárnic ztraceného bednění by měl být vždy proveden autorizovaným technikem s ohledem na specifika, podmínky a požadavky konkrétní stavby, výšky spodní vody a podobně.
Hloubka základové spáry musí být v nezámrzné hloubce v závislosti na klimatických podmínkách dané oblasti (pro většinu území ČR minimálně 0,8 m pod úrovní terénu). Při založení základového pasu z tvárnic ztraceného bednění je potřeba, pro srovnání podkladu a ochranu základové spáry, první vrstvu tvárnic položit na vrstvu podkladního betonu tloušťky min 0,1 m.
V případě kladení první vrstvy tvárnic na vrstvu již zatvrdlého podkladního betonu se tvárnice kladou obdobně na čerstvý podkladní beton nebo cementovou maltu. Zvláštní péče musí být kladena na odvětrání vyvýšeného základu, z důvodu zamezení kondenzace vlhkosti.
Ing. Radek Pavlas
Presbeton Nova, s.r.o.
V prostoru pod domem bude MRZNOUT
Už zmíněná kontrolovatelnost spodní konstrukce a rozvodů má také svou odvrácenou stranu mince. Je třeba počítat s tím, že venkovní teploty klesnou pod bod mrazu, a zatímco porubí zabudovaného v betonu a zemině se velké teplotní výkyvy příliš nedotknou, toho vedeného v crawl space rozhodně ano.
Musíme dbát na řádné řešení izolovanosti a nezámrznosti, navíc konstrukce podlahy a přilehlé detaily jsou o něco náročnější na návrh a provedení – funguje u nich totiž jinak prostup tepla a vlhkosti, než kdybychom stavbu „pokládali" na terén.
Ještě zbývá doplnit, že nosnou konstrukci základů tvoří při založení dřevostavby na crawl space úsporné základové pasy ze ztraceného bednění (běžně šířky 20–25 cm) nebo bodové základy (například zemní vruty či zmiňované vyzděné či betonové sloupky) s dřevěným, popřípadě betonovým průvlakem.
obr.: Nosnou konstrukci základů mohou tvořit základové pasy ze ztraceného bednění. Foto: Presbeton
obr.: Betonové sloupky opatřené hydroizolací mohou být nosnou konstrukcí pro celodřevěnou vrchní stavbu. Foto: Darya Fedorova, Zdroj: Dreamstime
obr.: Založení na zemních vrutech vyniká především rychlostí montáže, která bezkonkurenčně strčí do kapsy veškeré ostatní způsoby zakládání. Foto: Dmitry Petrov Korsukov, Zdroj: Dreamstime
Autor článku: Dagmar Česká
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 5/2021
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 95 Kč
Vytvořeno v xart.cz
