30 let výročí skupiny FENIX aneb tři desetiletí bourání mýtů o elektrickém vytápění

Jaké byly začátky společnosti Fenix, dá se nějak popsat tehdejší situace na trhu?

Cyril Svozil:

Společnost Fenix vznikla na „zelené louce" 4. 7. 1990 v době, kdy se v ČR nedalo hovořit o trhu. Vsadili jsme na to, že lidé budou stále více preferovat ekologická řešení, nedevastující místní prostředí, a hlavně budou vyžadovat vyšší úroveň komfortu. To naše bezemisní, bezobslužné a bezúdržbové systémy s extrémně dlouhou životností naprosto splňují.

Za třicet let fungování se proměnilo portfolio vašich výrobků, kde nejvýrazněji?

Cyril Svozil:

Začínali jsme se sálavými panely a postupně jsme výrobní program doplňovali o topné fólie, kabely a rohože. Co se týká šíře výrobkového portfolia, nemáme ani ve světovém srovnání žádného konkurenta, vždy jen v jednotlivých výrobkových segmentech.

Je český trh něčím specifický?

Cyril Svozil:

V současnosti se český trh v naší oblasti chová stejně, jako jiné vyspělé a otevřené trhy. Míra specifik vždy narůstá s uzavřeností ekonomiky, s umělými překážkami a s protekcionismem.

Lidé si v sobě stále nesou zakořeněné drahé přímotopy z devadesátých let, daří se odbourávat toho stigma?

Cyril Svozil:

Je pravda, že odbourat toto stigma chvíli trvalo, ale pomohla nám výstavba nových dobře zaizolovaných domů o nízkých tepelných ztrátách, kde je potřeba dodaného tepla poměrně nízká. Pro tyto domy je elektrické vytápění nejlepší volbou. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady, snadná a přesná regulace, dlouhá životnost, bezúdržbovost.

Navíc velkoplošné sálavé systémy, ať už podlahové, nebo stropní, poskytují ten nejvyšší komfort, i když v posledních letech to vždy vyžadovalo nějakou spolupráci s obnovitelnými zdroji jako krb, krbová kamna nebo FV elektrárna. Naprosto vyhráváme v reakci na tepelné ztráty a zejména na tepelné zisky, které se u úsporných domů mohou měnit velmi rychle a velmi radikálně. I ze studií, které jsme dělali s ČVUT, plyne, že úspory flexibilitou systému jsou obrovské. Je vidět, že naši zákazníci již tyto výhody znají, protože za posledních 7 let, každým rokem naše prodeje na českém trhu rostou meziročně zhruba o 20 %.

Jakou výhodu má instalace levnějšího, ale provozně dražšího elektrického vytápění?

Kateřina Jezerská:

U současných novostaveb už skutečně nejde říct, že elektrické vytápění je provozně dražší. Naopak, u moderních rodinných domů je to efektivní, komfortní a ekonomicky přívětivý způsob vytápění. Obzvláště v budovách, které se nyní staví a jsou velice dobře zaizolovány a potřeba dodaného tepla je zde poměrně nízká. Elektrické sálavé vytápění nabízí navíc prakticky nulové náklady na údržbu, bezobslužný provoz, přesnou regulaci a čistý vzduch bez víření prachu.

Velkoplošné nízkoteplotní sálavé podlahové nebo stropní systémy nejsou vidět, což je také veliká deviza. A pokud zvolí investor sálavé panely, dostane sortiment, který vyhoví i vysokým nárokům na design, samozřejmostí je variabilita v umístění panelů na stropě nebo stěnách. Teplotu si můžete pohodlně regulovat podle aktuální potřeby v jednotlivých místnostech. Navíc vytápění rychle reaguje na okolní podmínky, jak vnitřní (kdy teplo vzniká z jiných zdrojů – více lidí v místnosti, krb, vaření, pečení apod.), tak i vnější (změna venkovní teploty, sluneční záření), čímž dochází k velkým úsporám spotřeby energie.

Cyril Svozil:

V rámci naší evropské asociace EUHA jsme si nechali od ITG (Drážďanská technická univerzita) zpracovat studii ekonomické výhodnosti jednotlivých topných systémů v kombinaci s FVE, případně i baterií pro ukládání energie. Studie byla zpracována pro úsporné rodinné domy (nZEB) v pěti zemích EU – Německo, Francie, Česká republika, Holandsko a Švédsko a potvrdila, že elektrické sálavé topné systémy jsou po zahrnutí veškerých nákladů (investice, provoz, údržba a životnost) ve všech pěti srovnávaných zemích pro zákazníky nejvýhodnější! Rozdíly ročních nákladů oproti druhému plynovému vytápění činily 8–27 % a proti třetímu tepelnému čerpadlu potom mezi 10–35 %!

Nabízíte stropní i podlahové vytápění, co mluví pro volbu jednoho nebo druhého systému?

Kateřina Jezerská:

Provedená měření prokazují, že oba systémy jsou z hlediska tepelného komfortu rovnocenné. Z praktického hlediska je u podlahového vytápění pozitivní o něco málo vyšší teplota u podlahy, která tak navozuje pocit vyššího komfortu. Obráceně nevýhodou jsou určitá omezení při volbě podlahové krytiny a nutnost předem rozhodnout o rozmístění nábytku a zařízení, aby se vyhřívaná podlaha zbytečně nezakrývala. U stropního vytápění má uživatel z pohledu rozmístění nábytku prakticky úplnou volnost, nezanedbatelnou výhodou je také rychlejší odezva na požadavky regulace.

Současné novostavby jsou velmi citlivé na tepelné zisky, ať už z oslunění nebo vedlejších zdrojů a pokud topný systém nereaguje dostatečně rychle, dochází k přetápění místností. A v tomto směru vykazuje stropní vytápění prokazatelně vyšší flexibilitu než podlahové. Nevýhodou stropního vytápění je naopak nutnost kombinovat jej se sádrokartonovými podhledy, které nemusí být automaticky součástí stavby. Ale u většiny dřevostaveb s SDK podhledy počítá, takže tam nic nebrání instalovat tento typ vytápění.

Elektrického vytápění je známé svojí velmi dobrou regulací...

Kateřina Jezerská:

Přesná regulace je u elektrického vytápění unikátní výhodou. Obecně jsou u regulace elektrických topných systémů možné dva systémy: centrální regulace, nebo pokojová / lokální regulace. Pokojovou, resp. lokální regulací se rozumí zařízení (tj. termostaty), fungující v každém vytápěném prostoru (zóně) nezávisle. Ovládání a nastavení je možné pouze přímo na samotném zařízení, umístěném ve vytápěném prostoru. Pokud tedy chcete například změnit režim vytápění nebo získat informace o teplotě, musíte ke každému takovému termostatu přijít a změnu či odečet provést.

U centrální regulace ovládáte topení ve všech zónách z jednoho místa přímo přes řídicí jednotku nebo pomocí PC, mobilního telefonu, tabletu... Kontrolu vytápěných zón a změny nastavení můžete tedy provádět kdykoliv a odkudkoliv. Pomocí centrální řídící jednotky je možné nastavit teplotu individuálně v každé místnosti. Je možné regulovat i jednotlivé části podlahy, například je vhodné mít možnost zvýšit teplotu před francouzskými okny. Vyšší typy regulací umožňují ovládání i přes internet, jiné nejsou propojeny kabely, ale komunikují spolu bezdrátově a jsou tak ideální například při rekonstrukci.

Co říkáte na znevýhodnění elektřiny z hlediska výpočtů energetické bilance domu, respektive na návrh snížení koeficientu z 3,0 na 2,6 v NZEB II?

Cyril Svozil:

Koeficient primární neobnovitelné energie je akademický kalkul, který nemá nic společného s reálným životem. Vznikl v době, kdy Evropská unie začala posuzovat tzv. energonositele z pohledu tvorby CO2, což by dávalo logiku. Podle navrhovaného modelu by se však v době Energiewende, německé energetické transformace, poslalo Německo na chvost Evropy. Vznikl tedy koeficient, který nic neříká o emisích CO2 a už vůbec nic o nákladech na vytápění.

Lehce se může stát, že energonositel s nižším koeficientem má vyšší emise CO2. Nicméně EU se vydala touto cestou v rámci evropské direktivy. Koeficient přijaly všechny země Evropské unie, ale některé mají výjimky a neřídí se jím. Mimo EU tato problematika neexistuje. EU doporučila koeficient 2,5 a členské země si ho mohly upravit. Od roku 2012 došlo k dramatickému poklesu koeficientu, a to bez ohledu na reálnou situaci. Například Německo mělo 2,5, dnes má 1,8, přitom spaluje více uhlí než v 50. letech.

Je to politické rozhodnutí, které má širší důsledky a žádný stát nechce být otloukánkem na konci řady. V ČR však byla omylem úředníka a za nezájmu ostatních přijata v roce 2013 nejvyšší hodnota na úrovni 3, což nás zařadilo mezi nejhorší energetiky celé Evropy. A to vůbec není pravda. Naopak naše energetika je velmi robustní, v podstatě bezproblémová proti ostatním, které jsou daleko křehčí. Česká energetika se řadí mezi tři, čtyři nejlepší a mrzí mě, že ji čeští úředníci zcela zbytečně posílají na poslední místa.

Rakousko má 1,7, Slovensko 2,3. ČR po dlouhých bojích hned od počátku od roku 2012, kdy se MPO omluvilo za chybu a kdy jsem jednal postupně s 5 ministry a 6 náměstky, stanovilo nyní hodnotu 2,6. S tou se umíme vypořádat, ale opravdu nás zlobí, jak evropská politika v hrozivé kombinaci s českou byrokracií deformují trh a nutí často lidi investovat do systémů, které jim jen zvyšují náklady a ochraně životního prostředí opravdu nepřispívají.

Má elektřina jako zdroj tepla své místo v budoucnosti?

Cyril Svozil:

Osobně věřím elektrické energii, protože tu budeme potřebovat, bez ohledu na úspory, pořád. Jako její ekologický zdroj vidím jaderné elektrárny, smysl mají i fotovoltaické panely na střechách rodinných či bytových domů. Zcela nové možnosti pro elektrické vytápění potom vzniknou v domech s téměř nulovou spotřebou, které jsou od 2020 standardem i v oblasti rodinných domů. Celková spotřeba energie na vytápění již bude velmi malá a klasické teplovodní systémy nebudou schopny zajistit cílenou a přesnou dodávku malého množství tepla do jednotlivých prostor domu.

Dá se o elektřině mluvit jako o ekologickém způsobu vytápění?

Cyril Svozil:

Na otázku, které vytápění je ekologické, odpovídám, že takové, které při posouzení celého procesu – od těžby či výroby přes dopravu nebo distribuci až po spotřebu – bude mít maximální účinnost a nejmenší dopady na životní prostředí. Spalování uhlí v místních topeništích je například vzhledem na emise či náklady na distribuci určitě méně ekologické než spalování zemního plynu nebo využití elektrické energie pro vytápění. Důležitý je samozřejmě vždy i ekonomický rozměr, také záleží na konkrétní zemi, jejích zdrojích, úrovni průmyslu apod.

Předpokládáte narůst bateriových úložišť v domácnostech?

Cyril Svozil jr:

Ano. Domácí baterie, které skladují energii ze solárních panelů v době, kdy svítí slunce, dokážou pokrýt i běžnou spotřebu energie v domě a zajistit jeho soběstačnost v momentě, když počasí nepřeje výrobě z obnovitelných zdrojů. Oborové asociace zároveň vidí budoucnost ve spojení střešní fotovoltaiky, bateriových systémů a čisté elektromobility. Postavení samovýrobců (tzv. prosumerů) by měla významně posílit chystaná evropská legislativa.

V současnosti je v ČR instalováno přes dva tisíce domácích úložišť pro elektřinu vyrobenou z fotovoltaických systémů. Jejich kapacita se pohybuje v průměru mezi 4,8 až 16 kilowatthodinami (kWh). I v následujících letech se očekává zvýšený zájem o domácí systémy ukládání energie. Pomáhají tomu také podpůrné programy ministerstev, zejména MŽP s programem Nová zelená úsporám určeným pro domácnosti. Ukládání elektřiny do baterií a akumulaci energie tak celkově čeká velká budoucnost.

Spolu s technologickým rozvojem, snižováním ceny a zvyšujícími se nároky na ochranu životního prostředí bude počet bateriových systémů pro domácnosti u nás růst. Nás tento trend těší, protože kombinace FVE, naší domácí baterie AES a našeho elektrického sálavého vytápění je ideální. Ve spojení s výhodami elektrických topných systémů dostane majitel velmi efektivní nástroj, který mu zabezpečí soběstačnost, výdaje pod kontrolou a vysoký tepelný komfort, to vše při zachování nízkých provozních nákladů.