Jak zabránit přehřívání dřevostavby

Redakce | Pondělí, 05. červen 2017 |

Co všechno musím brát v potaz, abych se vyvaroval nepříjemnému horku v letních měsících v naší dřevostavbě? Jak právně konstrukčně vyřešit skladby stěn a střechy dřevostavby proti přehřívání? Jak zamezit přehřívání domu, který už naplno obýváme? To jsou otázky, které si musí klást stavebník i projektant v době, kdy se podoba domu teprve utváří. Vždy je třeba vybrat nebo navrhnout nejúčinnější řešení, které zpomalí pronikání tepla do stavby.

Udržet teplo v domě a zároveň jej vpouštět dovnitř jen v potřebné míře jsou dva téměř protichůdné požadavky. Zatímco tepelněizolačním vlastnostem bránícím v zimě průniku tepla ven je věnována velká pozornost, na omezení průniku letního tepla do interiéru se často tak trochu zapomíná. Přitom letní horko, před kterým není kam utéct, dokáže život v dřevostavbě slušně znepříjemnit. Proč? Dřevostavbám z jejich podstaty chybí těžké stavební hmoty, které by teplo akumulovaly, takže se ohřívají mnohem rychleji. V zimě to je vítaný efekt, v létě může představovat problém. Primárním úkolem projektanta je proto navrhnout takovou stavbu, která bude tomuto nežádoucímu efektu v maximální míře předcházet – ať už vhodně navrženou skladbou stěny, nebo vhodným stíněním.

Jak zastavit nebo zpomalit přehřívání dřevostavby?

ve fázi projektování zapracovat opatření proti přehřívání do projektu
předokenními stínicími prvky
instalací konstrukcí před okenní výplně

Vhodná skladba konstrukce dřevostavby

Kvůli měnícímu se klimatu a stále delším a teplejším létům je třeba zohlednit faktor přehřívání objektu obvodovými konstrukcemi. Platí zde jednoduché, ale účinné pravidlo: materiály vyskytující se v jednotlivých skladbách by měly mít co nejvyšší objemovou hmotnost a současně výbornou akumulační schopnost. Doporučuje se, aby prostup tepla stavební konstrukcí trval alespoň devět hodin. Tento časový úsek vychází z časového intervalu mezi největším horkem, které panuje přes den kolem jedné hodiny odpoledne, a ochlazením venkovního vzduchu, ke kterému dochází až kolem desáté hodiny večerní. Pokud v této době začne pronikat teplý vzduch obvodovou konstrukcí do interiéru, můžeme ho už snadno vyvětrat, protože vzduch venku už je chladnější.

Větší sklon k přehřívání než obvodové stěny mají šikmé konstrukce, tedy střechy. Tloušťka i výběr tepelné izolace v konstrukci střechy bývá často podceňována. Například minerální izolací projde teplo z exteriéru do interiéru za pouhých šest hodin, pokud použijeme dřevovláknité desky, prodloužíme tuto dobu o dalších pět hodin.

Velmi důležitou roli v prevenci přehřívání dřevostaveb hrají přesahy střechy s ohledem na otvorové výplně umístěné pod nimi v obvodovém plášti budovy. Správná dimenze střešního přesahu vytvoří stínění, které zabrání prostupu slunečního svitu okny.

A když už jsme u oken: Nejvíce tepla do interiéru proudí šikmými prosvětlovacími prvky, tedy nejčastěji střešními okny. Pokud se bez střešních oken nedokážeme obejít, je vhodné umisťovat je jinam než na jižní nebo jihozápadní část střechy. V pasivních domech by se kvůli riziku přehřívání neměla střešní okna používat vůbec.

Variabilita a výběr předokenního stínění pro dřevostavby

Okna orientovaná k jihu a jihozápadu se bez předokenního stínění prakticky neobejdou. Předokenní rolety fungují na principu vzduchové bariéry mezi plochou skleněné výplně okna a plochou lamel, která brzdí průnik teplého vzduchu do místnosti. V zimním období přispívají i ke zlepšení tepelné bilance domu, protože dokážou snížit náklady na vytápění až o 15 procent.

Také předokenní žaluzie fungují na podobném principu, jejich výhodou je ale možnost regulace stupně stínění. Pokud chceme zabránit stínění, ale současně si zachovat požadavek na prosvětlení místností, naklopíme jednotlivé lamely žaluzie do určité polohy.

Na oblíbené vnitřní žaluziev souvislosti s prevencí přehřívání dřevostavby raději zapomeňme. Jejich úkolem je pouze stínění, nikoliv odrážení tepla. Slunce tak nahřívá skleněné výplně, které pak předávají teplo do interiéru.

Robustní systém vnějšího stínění představují posuvné panely, které se často stávají také dominantním architektonickým prvkem fasády. Umisťují se do větší vzdálenosti před okna, například na okraj terasy nebo balkonu, a díky posuvu lze stínění přizpůsobovat pohybu Slunce na obloze.

Protože prostor mezi panelem a oknem je intenzivně provětráván, je účinnost takového stínění velmi efektivní.

Protisluneční fóliejsou ekonomickým řešením, jak zpomalit prostup tepla do interiéru. Fólie zcela absorbuje teplo do doby, než je dosaženo její maximální tepelné akumulace, zbytek tepla propustí do interiéru. Nevýhodou tohoto řešení je však omezená propustnost tepla v zimním období, kdy je většinou každý sluneční paprsek vítaným zdrojem pasivní energie. Z tohoto důvodu se fólie používají spíše jako nouzové řešení.

Stínění pro dřevostavbu a její prostorově náročnější řešení

Zajímavým architektonickým prvkem může být slunolam navazující na větší prosklené výplně. V mnoha případech se jedná o obyčejnou dřevěnou konstrukci, která svým vzhledem připomíná pergolu, avšak nezastřešenou. Hlavní funkcí slunolamu je rozptýlení slunečního svitu na více ploch a částečné zachycení tohoto svitu svou konstrukcí. Na okna tak dopadá menší množství slunečního záření.

Na větších budovách se slunolamy umisťují na fasádu jako velké ploché dřevěné nosníky, které se uchycují do ocelové nosné konstrukce.

Významným zdrojem stínění a efektivním prostředkem proti přehřívání interiéru jsou textilní prvky typu markýza nebo plachta. Populární je kombinace polohovatelné markýzi s dřevěnou otevřenou pergolou – pergola vymezuje prostor pro venkovní posezení a polohovatelná markýza zajišťuje krytí před slunečním zářením. Odolná textílie akumuluje teplo a brání jeho prostupu do objektu, a zároveň je ochlazována proudícím vzduchem.