Redakce | Úterý, 12. květen 2020 |
Když Petra s Jozefem hledali odborníka, který jim do jejich malé roubenky postaví kachlová kamna, dali na doporučení místních a zvolili si Dmytra Miška. V teple kachlových kamen strávil své dětství – jeho ukrajinská babička měla v každé místnosti kamna sloupová a v kuchyni sporák. Na Ukrajině absolvoval strojnickou VOŠ, pak se ale přihlásil na rekvalifikační kurz v oboru kamnář v Horní Bříze. Z plánů na zajímavého koníčka a vlastní kamna, která si jednou sám postaví, toho moc nezbylo. Už pět let staví kamna na špičkové úrovni, průměrně deset ročně, a mezitím si občas střihne „rychlovku", nějaký ten krb.
Pro Petru s Jozefem bylo důležité také to, že Dmytro je členem Cechu kamnářů. „Tehdy jsme ještě netušili, jak důležité je vybrat si opravdu dobrého kamnáře – vždyť s námi stráví několik měsíců života! Nechali jsme si připravit několik variant, protože kamna stojí v centrální části domu a budou vytápět i podkroví, nesmělo se to uspěchat," vzpomíná Jozef. „A je to stavba na celý život," doplňuje Dmytro.
Srdcem domu budou kachlová kamna
Při plánování konkrétní zakázky se ladí i optimální způsob využívání kamen, rodina si potřebuje ujasnit třeba i svůj životní styl. Tady byla první verze s lavičkou, v další se dokonce uvažovalo pouze o peci, ale nakonec zvítězil praktický sporák. Ve finální variantě je oproti předchozím návrhům ještě přemístěné umístění topeniště – kvůli komínu ho nakonec Dmytro navrhl raději vpravo.
„Teprve po schválení projektu může kamnář spočítat zakázku, zadat kachle do výroby a pak čekáte, než se kachle vyrobí. Stavba kamen se počítá spíš na měsíce než na dny. Velká diskuze byla kolem barvy kachlů, tak jsem při poslední schůzce řekl, že dokud nebudu mít potvrzenou finální verzi, tak odtud prostě neodjedu," navazuje obratem Dmytro.
Do počítačového programu potřeboval znát i rozměry a tvar schodů, aby se do prostoru u kamen vešly a splňovaly podmínky požární bezpečnosti. Majitelé věděli od začátku, že srdcem jejich domu budou kachlová kamna, na tom se prý shodli hned na počátku vztahu.
Oba pocházejí ze Slovenska a každé léto trávili na prázdninách v chalupě s kachlovými kamny, kuchyňským sporákem a místností zvanou krbovka. Jen potvrzují teorii, že v dospělosti se snažíme vrátit do života vše, co nám symbolizuje šťastné dětství.
„Chtěli jsme malý dům, vždyť jsme po většinu roku venku a na stáří to jednou bude akorát," vysvětluje s klidným úsměvem Jozef. Dům je zateplen ovčí vlnou a v patře čeká složená podlaha ze smrkových prken širokých 28 centimetrů, jak to bylo kdysi běžné. Pokládat se začne hned, jakmile bude kamnář hotov.
Jak se měnila podoba kamen
První verze byla s lavičkou, v jedné se dokonce uvažovalo pouze o peci, ale nakonec zvítězil sporák a ve finální variantě je krbové topeniště kvůli komínu raději vpravo. Teprve po schválení projektu může kamnář spočítat zakázku, zadat ji do výroby a pak třeba měsíc trvá, než se kachle vyrobí. Stavba kamen se tedy počítá spíše na měsíce než na dny.
Do nitra kachlových kamen
Ohnivé srdce i duše domu bude v zimě zajišťovat teplo jak v otevřeném prostoru v přízemí, tak ve dvou podkrovních ložnicích. Naakumulované teplo vydrží až 12 hodin, ale na kamnech se dá díky regulačním klapkám také jen samostatně vařit.
Mezi topeništěm a komínem je cesta dlouhá 6,5 metru a kamna je třeba naložit přesně tak, aby se dřevo dokonale spalovalo a nevytvářelo zplodiny.
Při menším množství dřeva jde energie zbytečně pryč, při větším množství dřevo dehtuje. Topeniště je určeno pro spálení sedmi kilogramů dřeva a uživatelé by si dávky měli správně vážit.
„Není to nic složitého, stačí mít správně nařezaná polena, tady by měla mít délku 33 a průměr 10 centimetrů a na ně si pořídit koš, který je přesně na míru sedmi kilogramů a ten pravidelně používat jako odměrku," dodává Dmytro.
I on, jako všichni kamnáři, řeší totiž také ekologii topení a snaží se o co nejmenší produkci spalin. Kvůli lepšímu spalování, tedy vyšší spalovací teplotě, je do kamen vzduch přiváděn z boku a dřevo se zapaluje podpalovačem položeným na hranici shora.
Pro různé možnosti využití kamen slouží regulační klapky. Když si majitelé chtějí užívat jen pohledu na hořící oheň, ale není nutné vytápět celý dům, stačí otočit roztápěcí klapku, cesta z topeniště do komína se zkrátí na dva metry a hořící dřevo nedehtuje.
obr.: Kamnář Dmytro Miška u hotového díla. Plotna není z litinových tálů jako dříve, tvoří ji pouze jediný ocelový plát. Foto: archiv časopisu Krásný rok
obr.: V nových kamnech se zatápí minimální dávkou. Dřevo se zapálí a nechá uhasnout. Několikerým opakováním tohoto postupu se pozvolna vysuší i zbytková vlhkost v nově postavených kamnech. Foto: archiv časopisu Krásný rok
Tento článek vyšel v časopisu sruby&roubenky 2/2020
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 69 Kč
koupit časopis
Stavba kachlových kamen krok za krokem
1. Každá kamna mají základ, ale v přeneseném smyslu slova je základem komín s dobrým tahem.
2. Pórobetonové tvárnice vymezují základnu budoucích kamen.
3. Kachle se zadávají do výroby na míru, i když jsou vyráběny z unifikovaných komponentů podle šablon. Vždy tak vzniká jedinečné dílo.
4. Zevnitř jsou jednotlivé kachle spojeny šamotem jako stavebnice.
5. Poslední řada kachlů bude zakončena římsou, ale předtím musí dobře zaschnout, aby se pod její tíhou nehroutila. Dřevěné klínky mezi kachly zajišťují, aby si kachle příliš nesedly a zbyl prostor pro spárovací štuk.
6. Komín je obložen nehořlavými liaporovými deskami a zaizolován kalciumsilikátovými deskami.
7. Při řezání kachlů je třeba kotouč máčet ve vodě, aby kamnáře neohrožoval prach.
8. Místo tradičních litinových roštů se dnes do kamen vkládají keramické, vysoce odolné stavebnice.
9. Komínová klapka má tradiční funkci, ale moderní design. Kování se dnes dá pořídit v mnoha různých stylech od historizujícího až po úplně moderní.
10. Dřevo k topení musí být dobře vyschlé, aby se spalovalo s maximální účinností a bez zbytečných zplodin. Ideální je 15% vlhkost.
11. Výsledná práce hotových kachlových kamen
"Kachlová kamna můžou sloužit k topení i vaření."
obr.: Hotová kamna – pohled z kuchyně a z obýváku. Foto: archiv časopisu Krásný rok
Článek byl připraven ve spolupráci s Cechem kamnářů ČR www.cechkamnaru.cz
Foto: archiv časopisu Krásný rok