Jedno nebo dvě patra?

Dagmar Čechová | Čtvrtek, 18. září 2014 |

Dnešní otázky odborníkům kladl stavitel, který se rozhodoval mezi přízemním a dvoupodlažním domem, při zachování stejné výsledné podlahové plochy. Která varianta je podle nich výhodnější?

Jaký je rozdíl v energetické náročnosti (nákladech na vytápění)?

Vytápěné prostory rodinného domu jsou ochlazovány vnějším prostředím – v největší míře střechou a vnějšími stěnami. Samozřejmě také prostřednictvím oken, vstupních dveří apod., tyto jsou ovšem většinou v přízemním i dvoupodlažním domě zastoupeny stejným rozsahem, a proto na srovnání energetické náročnosti zásadní vliv nemají. Teoreticky bychom nejnižší energetické náročnosti docílili v rodinném domě ve tvaru koule, která má při daném vnitřním obytném prostoru nejmenší povrchovou plochu ze všech těles.

Vyjdeme-li z těchto poznatků, pak dvoupodlažní dům má výhodu v tom, že má celkově menší povrchovou plochu, navíc přízemí není ochlazováno shora, protože je nad ním také vytápěný prostor. Naopak přízemní domy (bungalovy) mají nad celou plochou přízemí pouze vrstvu izolace a pak již konstrukci střechy s teplotou téměř vnějšího prostředí. Samozřejmě vše vychází z předpokladu, že jsou v obou případech srovnatelné skladby konstrukcí vnějších stěn, střechy apod.

Porovnání hodnot energetické náročnosti u realizovaných rodinných domů přízemních a dvoupodlažních výše popsané potvrdí – rozdíl je asi 5-10% v závislosti na konkrétních podmínkách. Například u rodinných domů Haas Fertigbau s podlahovou plochou cca 110 m2 jsou tepelné ztráty přízemního objektu asi 4,7 kW a pro shodnou podlahovou plochu rodinného domu s vytápěným podkrovím se jedná o hodnotu cca 4,4 kW. Finančně vyjádřené náklady na vytápění a ohřev teplé vody jsou za použití plynového kondenzačního kotle cca 22 000 Kč za rok v případě přízemního domu a mírně pod 20 000 Kč za rok v případě podkrovního domu o shodné podlahové ploše.

Ing. Václav Kuchynka, Haas Fertigbau

Jaký je rozdíl v ceně dřevostavby (kompletní stavba na klíč včetně základové desky)?

Pokud srovnáváme domy se stejnou užitkovou plochou, máme samozřejmě u přízemního domu větší základovou desku, větší plochu střechy a tudíž vyšší náklady na založení a ochranu před povětrnostními vlivy než u domu dvoupodlažního. Toto kritérium platí jednoznačně.

Z dalších pohledů to již tak jednoznačné není. Při porovnávání hrají roli další vlivy jako je dispoziční řešení, velikost domu, konstrukční systém, velikost a konfigurace pozemku atd. V přízemním domě v závislosti na jeho velikosti a dispozici narůstají plochy komunikací, pokud nevolíme přístupy do místností přes další místnosti. Tím se samozřejmě cena zvyšuje. U patrového domu hraje v ceně nezanedbatelnou roli schodiště a cena stropní konstrukce.

Naše společnost má ceny obou druhů staveb bez podstatných rozdílů. Je to zásluhou zejména použití střešní konstrukce z dřevěných vazníků se styčníkovými plechy, kterou používáme i pro podkrovní domy, kde šetříme náklady na stropní konstrukci. Je to však vykoupeno tím, že v podkroví nemůže být ze statických důvodů využita ve většině případů celá podlahová plocha, a podkrovní prostory je třeba realizovat přímo na stavbě klasickou sádrokartonářskou technologií. Rozhodnutí, zda zvolit dům přízemní či dvoupodlažní, by proto mělo tedy být více závislé na dalších kritériích (velikost pozemku, dispoziční nároky, bezbariérovost propojení prostor domu se zahradou apod.) než na samotné ceně.