Je lepší starou nemovitost předělat nebo ji zbourat a postavit nový dům? To byl i případ Marjon a Martina

Michal Babor | Neděle, 12. červenec 2020 |

Podobně jako v mnoha jiných metropolích, i v hlavním městě Nizozemska je prakticky nemožné sehnat přijatelný stavební pozemek. Jednou z možností, jak se parcely dobrat, je koupit starší nemovitost a pokusit se o její záchranu – nebo ji zbourat a postavit nový dům. To byl i případ Marjon a Martina.

Severní předměstí Amsterodamu je zaujalo relativně dostupnou vzdáleností nejen do centra města, kde oba pracují, ale i na opačnou stranu od něj, na venkov, za odpočinkem. I oni si prošli strastiplné hledání vhodného pozemku, osud jim ale do cesty přivál starý cihelný domek, stylový, s typickým režným zdivem.

Po konzultaci se stavařem rychle zavrhli původní myšlenku chátrající stavbu rekonstruovat a svěřili se do služeb ateliéru Chris Collaris Architects. To, co jim architekti představili, je nejprve trochu vystrašilo, pak ale postupně začali objevovat kouzlo domku, který v té době znali jen z obrazovky počítače.

Konstrukce dřevostavby jako pro průmyslové haly

Pod dřevěnou, voskem konzervovanou a černým nátěrem opatřenou borovou fasádou se skrývá ocelový nosný skelet opláštěný sendvičovou skladbou na bázi dřeva. Pro využití v rezidenční výstavbě je tato technologie poměrně neobvyklá, používá se častěji při výstavbě větších jednoduchých objektů, jako jsou výrobní a skladovací haly, kde tolik nesejde na kvalitním provedení detailů.

„Museli jsme systém upravit a přizpůsobit pro naše podmínky," říká hlavní architekt Chris Collaris, „především šlo o správně dimenzovanou izolaci a přelepení všech spojů, které by mohly mít vliv na vzduchotěsnost domu."

Foto: Tim van de Velde

Jak udělat více místa

Protože územní plán definuje v intravilánu hlavního města podmínky pro stavbu poměrně striktně, nesměl mít nový dům větší zastavěnou plochu než jeho předchůdce, definována byla také výška hřebene i okapové hrany střechy směrem k bližšímu sousedovi.

Aby se jeho užitná plocha zvětšila, má nový dům vyšší nadezdívky v prvním patře a střechu s menším sklonem. Všechny prostory v podkroví jsou tak plnohodnotné a jejich využití neomezují šikminy. Díky tomu tak vznikl nad ložnicí úložný prostor pro skladování sezónního oblečení.

Detail: Z hladké plochy jižní fasády vystupuje květinové okno v obývacím pokoji. Jeho protipólem je okenní vikýř koupelny v patře. Foto: Tim van de Velde

"Konstrukce a materiály použité v interiéru odkazují na historickou podobu bývalého domu."

Kontrast: Ocelová nosná konstrukce domu se místy propisuje do interiéru a se dřevem vytváří dramatický kontrast. Foto: Tim van de Velde

Přesah střechy: Směrem do dvora je střecha více přetažená, aby fungovala zároveň jako zastřešení chodníku. Okenní žlaby zapuštěné do pláště střechy jsou na této části záměrně poddimenzované, takže za přívalového deště tvoří voda přetékající přes ně vodní záclonu. Foto: Tim van de Velde

Foto: Tim van de Velde

Líbí se vám časopis DŘEVO&stavby?
Ušetřete s předplatným až 270 Kč...

Každé dva měsíce vám časopis dorazí do poštovní schránky a k tomu dostanete online verzi zdarma.

> koupit předplatné

Recyklace: Cihly ze starého domu našly využití i v novostavbě. Je z nich postaveno jádro domu s toaletou a šatnou a kromě toho, že dobře vypadají, fungují také jako akumulátor tepla. Schodiště navíc dělí přízemí na obývací část a jídelnu, kuchyně funguje jako průchod mezi nimi. Foto: Tim van de Velde

Jídelna: Ztužující prvek zabudovaný do knihovny, jídelní stůl, který býval pracovní plochou v lakýrnické dílně, ručně pletené stínidlo... Útulné a přitom nezanesené! Foto: Tim van de Velde

Spojující prvek: Přízemí je poměrně malé (dohromady mají všechny prostory sotva 60 čtverečních metrů), betonová stěrka jej však opticky zvětšuje. Navíc se perfektně hodí do kombinace s cihelným zdivem a recyklovanými doplňky. Foto: Tim van de Velde

Malá stačí: Koupelna v patře je na naše poměry miniaturní a úzká: za zády fotografa se nachází už jen sprchový kout a toaleta. Nizozemcům zvyklým žít v těsných domcích ale takové prostory nijak nevadí. Foto: Tim van de Velde

Autor článku Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora