Dřevostavby pomáhají zbavit planetu uhlíku
DAS | Čtvrtek, 09. červenec 2015 |
Současná celosvětová produkce oxidu uhličitého (CO2) je jedním z nejpalčivějších problémů v oblasti životního prostředí. Stoupající koncentrace tohoto plynu v zemské atmosféře je jedním z důvodů, proč neustále stoupá riziko skleníkového efektu a proč se atmosféra na Zemi otepluje. Dřevo dokáže těmto pochodům účelně bránit.
Strom váže během svého růstu oxid uhličitý ze vzduchu a využívá jej pro stavbu svého rostlinného těla – zatímco z uhlíku „vyrábí" rostlinnou organickou substanci, kyslík uvolňuje do okolí. Například buk vysoký 25 metrů vyprodukuje tolik kyslíku, kolik spotřebují k dýchání tři lidé. Čím je strom starší, tím pomaleji roste a tím méně oxidu uhličitého absorbuje. Pokud se neuplatní v dřevařském průmyslu, v určitém věku začne odumírat. Při tomto procesu biologického rozkladu se do atmosféry opět uvolní navázaný uhlík ve formě oxidu uhličitého a celý kruh se uzavírá.
Bydlení v dřevostavbě je příspěvkem k ochraně atmosféry
Nic neobvyklého. Jenže dokážeme-li strom využít jinak než k vytápění, můžeme také přerušit zmíněný koloběh a zastavit ho v době, která je pro planetu nejvýhodnější: oxid uhličitý zůstává vázaný ve dřevě i v době, kdy slouží jako stavební nebo nábytkářský materiál. Čím více domů ze dřeva tedy postavíme, tím méně oxidu uhličitého unikne do atmosféry. Tento argument však bohužel nemívá významnou váhu. Co je mi do nějaké atmosféry? Já chci dům z cihel a že se při jejich výrobě uvolní do okolí několikanásobné množství oxidu uhličitého, to ať řeší někdo jiný. Pak se ale nedivme, že v polovině května mrzne, záplavové deště jsou na denním pořádku a zemědělci hrozí neúrodou – to jsou důsledky atmosférických změn, na nichž nese každý z nás svůj podíl.
Topení dřevem: minimální vstupní energie
Ve dřevě je uloženo obrovské množství sluneční energie. Aby mohl člověk tento potenciál skutečně využít, potřebuje jen zlomek energie, která je potřeba například k výrobě cihel. Pokud bychom dřevo používali pro vytápění, potřebujeme vlastně jen energii pro motorovou pilu a dopravu. Převedeno do řeči čísel: pro přípravu dřeva o výkonu 100 kWh spotřebujeme energii maximálně 4 kWh!
Dřevostavba má několik životů
Ale zpátky k našim dřevěným domům. Potřebujeme-li se zbavit dřevěného domu nebo ho třeba jen přestavět (a mluvíme teď právě o srubech a roubenkách), půjde to celkem snadno. Většina dílů na domě z masivního dřeva je rozebíratelná – stačí uvolnit hřebíky, vruty či klíny. Dřevěný dům má prostě několik životů, v průběhu nichž slouží třeba jako výrobce kyslíku, poskytovatel přístřeší nebo třeba zdroj tepla. Stavební díly získané například při demolici starého domu je možné znovu přímo použít, protože fyzikální vlastnosti dřeva se prostým užíváním nemění. Jiné části je třeba částečně upravit, aby mohly být znovu použity. A pokud už žádná úprava nepomůže, lze dřevo použít alespoň jako zdroj energie. Přírodní koloběh se uzavírá.