Nepálené cihly – přežitek, nebo revoluce?

Dagmar Čechová | Středa, 02. červenec 2014 |

Nepálená hlína se ve stavitelství používala odjakživa. Z nepálených cihel se zdily nejdříve komíny, později celé domy a v určité době tak v některých oblastech vytlačily dřevo. Na konci 19. století došlo k výraznému pokroku v technologii vypalování cihel a ty nepálené tak upadly v zapomnění. Dnes, přestože je k tomu česká legislativa zatím slepá, zažívají svůj comeback.

Cihly z nepálené hlíny mají samozřejmě jak kladné, tak záporné vlastnosti, jejich největší předností je však bezesporu nízký difuzní odpor. To znamená, že stěna vyzděná z nepálených cihel se bude chovat jako difuzně otevřená – dům bude „dýchat" celým povrchem. Další unikátní vlastností nepálené hlíny je její schopnost absorbovat do sebe vzdušnou vlhkost a při změně podmínek ji zase vypustit zpět do interiéru. To zaručí udržení stálých vlhkostních podmínek. Třetím neopominutelným plusem nepálené hlíny je její schopnost tepelné akumulace, díky níž je zajištěna teplotní stabilita interiéru. Tyto tři vlastnosti vytvářejí zdravé vnitřní mikroklima, které je vhodné zejména pro jedince s chronickým onemocněním horních cest dýchacích. Zároveň mají vysoký protialergický potenciál.

 Jak nepálené cihly vznikají?

Na nepálených cihlách je zajímavé také to, že jako surovina pro jejich výrobu může posloužit klidně i hlína přímo ze staveniště a na jejich výrobu není potřeba žádné speciální odbornosti. Při výstavbě nosných konstrukcí je sice nutné její laboratorní přezkoušení, enormně se ale sníží náklady na dopravu materiálu a tím i dopad na životní prostředí. Pro výrobu kvalitních nepálených cihel potřebujeme jílovité zeminy, smíchané v různých poměrech s prachovitými zeminami a písky. Tento materiál je na území naší republiky dostupný zejména na střední a jižní Moravě, proto první vlaštovky ekologické výstavby z nepálených cihel začaly vznikat právě zde.

Vytěžená hlína se musí provlhčit vodou a nechat nějaký čas ležet. Působení klimatických vlivů má za následek její homogenizaci a zlepšení vlastností. Po odležení se do hlinité směsi přidávají plniva organického i anorganického původu, které zajišťují zejména stabilitu při vysychání, zmenšení objemové hmotnosti, zlepšení tepelně-technických parametrů a často i zvýšení pevnosti. Takto připravená směs se zpracuje ručním nebo strojním mícháním a hnětením. Vlastní cihly se vyrábějí pěchováním směsi do dřevěné formy, která se následně stáhne, a cihly se nechají ležet, aby přirozeně vysychaly. Cihly je nutné sušit v dobře větraných prostorech, pravidelně otáčet a chránit před nežádoucím vlivem slunce a deště. Asi po čtyřech týdnech je možné s nimi začít zdít.

 Nepálené cihly v novém kabátě

Pokud se začnou stavebníci zajímat o konkrétní materiál, je jen otázkou času, kdy se do hry zapojí chytří výrobci a začnou nový produkt nabízet ve velkém. Nejinak tomu bylo i v případě nepálených cihel, a proto dnes můžeme na trhu nalézt hned několik výrobců tohoto stavebního materiálu. Nepálené cihly už nejsou tak zajímavé z hlediska ekologie dopravy a výroby (i když jsou na tom samozřejmě lépe než pálené cihelné bloky), jejich zprůmyslnění má však dobrý dopad na jejich kvalitu a vlastnosti. Výrobci hlídají jejich přesné složení i podmínky, při kterých schnou.

„S rostoucí poptávkou po přírodních materiálech ve stavebnictví se vývoj cen trvale posouvá směrem dolů," říká Pavel Kmoníček, který se stavbami z nepálených cihel zabývá. „U některých výrobků, jako jsou hliněné omítky a cihly nebo přírodní izolace, jsou dnes na trhu materiály až o polovinu levnější než před třemi lety".

Na trh také vstupují tzv. stabilizované nepálené cihly, do kterých se přidává příměs vápna nebo cementu v hmotnostním podílu přibližně šesti procent. Díky tomu získávají nepálené cihly na pevnosti a příměs vápna nebo cementu zmírňuje jejich největší slabinu – bobtnání a sesychání při změně vlhkosti. Cihly tak ale samozřejmě zvětšují svou ekologickou stopu, navíc tyto příměsi zvyšují jejich difuzní odpor. Díky stabilizaci jsou ale nepálené cihly vhodné i pro bezproblémové zdění vnějších nosných stěn.

 Vylehčení cihel změní jejich vlastnosti

Nepálené cihly mají objemovou hmotnost 1600- 2000 kg/m3, což je do značné míry jejich nevýhoda. Jednotlivé cihly jsou těžké a zdění je tak pracné. Proto se objevuje snaha nepálené cihly vylehčovat – to nejen sníží jejich hmotnost, ale také jejich tepelnou vodivost. Nepříznivý dopad má ale vylehčení na pevnost a tvarovou stálost – vylehčovací příměsi při navlhnutí bobtnají a mohou narušit stabilitu stěny. Pevnost v tlaku se u nepálených cihel pohybuje v rozmezí 3-10 MPa (obvykle kolem 7 MPa). Často se používají příměsi organické ve formě nasekané slámy, osin nebo plev. Dříve se do nepálených cihel přidávaly i kozí chlupy nebo vepřové štětiny – z toho odvozen název vepřovice. Dnes můžeme najít na trhu dokonce cihly vylehčené dutinami, perlitem, keramzitem nebo expandovanou břidlicí. Dutiny v cihlách výrazně urychlují proces schnutí.

 Jak na konstrukce z nepálené hlíny

Konstrukce z nepálených cihel se navrhují tak, aby nikdy nemohlo dojít ke kondenzaci v hliněné části. Zkondenzovaná vlhkost by výrazně narušovala pevnost a stabilitu celé konstrukce. Z těchto důvodů se nepálené cihly doporučují zejména pro vnitřní nosné i nenosné zdivo, díky jejich výhodným vlastnostem jsou ideální jako akumulační stěny do dřevostaveb, kde se postarají o teplotní stabilitu interiéru.

Použití nepálených cihel na vnější stěny je vhodné zejména, pokud jsou cihly stabilizované příměsí vápna nebo cementu. Stěna ale musí být ještě dodatečně zateplena, nejlépe některou z přírodních tepelných izolací s nízkým difuzním odporem. Pokud zdíme z nepálených cihel, je nutné používat speciální hliněnou maltu, nikoliv maltu cementovou. Malá příměs cementu do nepálené hlíny má totiž naopak za následek pokles pevnosti. Stejně tak se na nepálené cihly aplikují i hliněné, probarvené omítky, které se vyrábějí v poměrně široké barevné škále. Nepálená hlína je dermatologicky zcela nezávadná, při přímém kontaktu s kůží nedochází k žádnému podráždění, navíc práce s hlínou má příznivý dopad i na psychiku člověka.

 Dagmar Šimonová

Hodnocení uživatelů: 5 / 6
Líbil se Vám článek?06