Srub mezi duby je důkazem toho, že na kvalitní bydlení se vyplatí nespěchat

Redakce | Pondělí, 08. leden 2024 |

Cesta na jih Čech byla překvapivě úmorná – slunce pražilo čelním sklem, bylo dusno a vedro k padnutí. A to ještě ani nezačaly prázdniny! Když přede mnou Pavel se svou ženou otevřeli dveře, ze srubu na mě dýchl nečekaně příjemný chládek. A překvapením zdaleka nebyl konec. Když jsem po velkoformátové dlažbě docupitala do hlavního obytného prostoru, otevřel se přede mnou vzdušný, vkusně zařízený interiér s výhledem do krásně upravené zahrady.

„Je to už spoustu let zpátky, co jsem se vydal v zimě na procházku se psem," začíná Pavel vyprávět. „Mrzlo, brodili jsme se závějemi sněhu a asi po hodině ostré chůze jsme zastavili před srubem, jež můj kamarád postavil pro svého otce jako jednu z prvních staveb své nedávno založené firmy, která se právě na masivní stavby z kulatiny rozhodla specializovat. Pozval mě dovnitř, uvařil mi grog a posadil mě před zapálený krb. Zrovna v té době jsem měl rozestavěný zděný rodinný dům, ve kterém dosud žijeme, a věděl jsem, že nemůžu ze svého záměru už nikam cuknout, ale zrodil se mi tehdy v hlavě sen. Až dům dostavíme a doplatíme hypotéku, nechám si postavit přesně takový srub s krbem, u kterého budu moct se psem trávit dlouhé zimní večery," směje se Pavel. A jak si tehdy předsevzal, stalo se. Protože on ani jeho žena nedokážou moc dlouho sedět na místě se založenýma rukama, hned jak měli prostor přemýšlet o dalším stavebním záměru, začali se poohlížet po pozemku.

Ideální pozemek pro srub

„Hledali jsme jen v blízkém okolí, abychom nemuseli zdlouhavě dojíždět. Chtěli jsme blíž k řece, ale na pozemcích, které jsme si vyhlídli, byla stavební uzávěra. Nic nás ale nehonilo, a tak jsme mohli vyčkávat, než se objeví tento, sice ne úplně u vody, ale od řeky co by kamenem dohodil, navíc u lesa. Autem jsme odtud doma do deseti minut," vzpomíná Pavlova manželka. A když už byl pozemek, logicky se nabízelo oprášit staré kontakty a „objednat si srub".

„Můj kamarád už v té době sice nebyl společníkem, rozhodl se vydat jiným směrem, ale ujistil mne, že firma stále funguje, kousek odtud má dokonce k vidění vzorový dům a pan Javorský, který ji teď vede, je více než kompetentní s námi srub vyprojektovat a postavit. Protože doba samozřejmě od mého zimního výletu pokročila, ve vzorovém domě jsme se inspirovali zase jinak, navíc jsme dostali spoustu časopisů a dalších materiálů, které nám měly pomoci ujasnit si, co vlastně chceme. Protože mi byl majitel firmy skutečně velmi sympatický a udělal na mě dojem zkušeného profesionála, ani jsem nepřemýšlel o tom, že bych si projekt nechal dělat někde jinde," vysvětluje Pavel.

Stavba povolena

Projekt se ladil půl roku. Stavební povolení si Pavel vyběhával sám, protože s tím měl bohaté zkušenosti už ze stavby svého prvního domu. Jediným větším zádrhelem bylo nakládání s odpadními vodami – kvůli blízkému toku Lužnice se k projektu vyjadřovalo povodí Vltavy a tomu se nelíbila klasická jímka s trativodem. Trvali na čističce odpadních vod s přepadem do řeky, k té bylo ale třeba překonat pozemky jiných vlastníků. Soused naštěstí neměl problém se zřízením věcného břemena a dovolil vést přečištěnou vodu přes svůj pozemek.

Projekce Pavlovi podala pomocnou ruku při povolování stavby z hlediska požární bezpečnosti – protože se jedná o masivní dřevěnou stavbu, má to svá specifika. „Abych si udělal alespoň rámcovou představu, nechal jsem projekt nacenit i dvěma jinými firmami. První řekla, že takhle velký srub nám vůbec nepostaví, druhá nabídku zpracovala, ale neviděl jsem důvod, proč nezůstat tam, kde se dělal projekt. Od počátku byli velmi féroví, se vším ochotně pomáhali a radili, a nakonec neviděli ani problém v tom, nám z původně naceněné nabídky na klíč odpočítat některé práce, které jsme si chtěl zařídit sám."

Mistři tesaři

Co Pavla hodně překvapilo, byly problémy s pojištěním: „Mají totiž překvapivě jiná povodňová pásma, než s jakými operuje stavební úřad." Když manželé realizovali spodní stavbu, právě kvůli ochraně před vodou se rozhodli postavit srub na celkem vysoké betonové podnoži, až nad hranicí, kde byla hladina při povodních v roce 2002. Vylitá řeka by tak zaplavila jen suterén a nedošlo by k tam velkému poškození.

„Spodní stavbu jsme si financovali sami, potom už byla potřeba hypotéka. Nakonec jsme museli ještě o něco navýšit betonovou platformu a stejně nás v té době byla ochotná pojistit jen jedna jediná banka," kroutí Pavel hlavou. „Celá výstavba trvala zhruba dva a třičtvrtě roku. Realizační firma se postarala o komplet srubovou konstrukci, konstrukci střechy, výplně otvorů, schodiště, terasy i horní příčky včetně sádrokartonů. My si pak asi rok a půl kočírovali dokončovací práce a zařizovali interiér."

Pavel si pochvaluje zejména šikovnost tesařů, kteří přijeli ze Slovenska a srub během 14 dní poskládali dohromady. „Bylo fascinující je sledovat. Každá kláda je jinak kulatá, každý spoj je originál a oni to dokázali spasovat tak, že to opravdu sedí. Než jsem je viděl v akci, měl jsem dojem, že to docela umím s pilou," směje se. Srub roste vlastně dvakrát – jednou nanečisto v prostorách výrobního závodu, kde pak čeká, až bude stavební parcela připravená. Pak se rozebere, převeze na místo a v rámci dnů je třeba ho zpátky postavit, jinak kulatiny proschnou a už nepasují.

TIP NA ČLÁNEK: Reportáž ze stavby aneb jak se staví srub z masivních kulatin

Stavba sedá podle plánu

„Stavba probíhala bez problému," vzpomíná Pavel. „Samozřejmě nějaké drobné zádrhele vyvstaly, zejména proto, že nám do toho zasáhl Covid, lidé byli v karanténách, nesmělo se cestovat mezi okresy a práce se na chvíli i úplně zastavily. Z hlediska té vlastní srubové konstrukce jsem byl ale spokojený maximálně. Když jsem si poprvé v projektu všiml, že se předpokládá, že celá konstrukce sesedne o 22 centimetrů, volal jsem jim, že tam asi mají chybu v desetinné čárce. Ujistili mě, že je to vždycky zhruba 1,5 cm na jednu kulatinu, ale ať se nebojím, že když se udělají dobře dilatace a všechna opatření, skoro to ani nepoznáme. A musím říct, že to byla pravda – nezkřížilo se jediné okno, příčky nahoře trochu popraskaly, ale nijak dramaticky. Navíc to teď všechno před koncem záruky opraví."

Příjemné klima v létě i v zimě

Vidle do růžových vyhlídek budoucnosti ale nakonec přiletěly ze zcela nečekané strany. „Finanční trh se naprosto zbláznil a výše úrokové sazby naší hypotéky vystřelila. Ještě chvíli před dokončením jsme tak udělali na jednu stranu chytré, na druhou stranu pro mě trochu bolestné rozhodnutí, že si dům sice na pár měsíců užijeme, pak ho ale dáme do pucu a budeme ho pronajímat. Ne, aby nás živil, ale aby si alespoň vydělal na nemalou splátku hypotéky. Pronajímáme to teď druhým rokem a musím říct, že mě překvapilo, jak hezky se nám k tomu tady hosté chovají. Je to asi i proto, že se snažíme o opravdu precizní úklid a údržbu a dům pořád vypadá jako funglovka," povzdechne si Pavel.

„Co nás ale hodně překvapilo," dodává ještě jeho žena, „je klima, které tady panuje a kterého jste si všimla hned po vstupu. Pokud to v létě moc neotevíráte a nepouštíte si sem teplo, srubovina udrží velice příjemnou teplotu. A stejně tak v zimě – vůbec se to nedá srovnat s naším zděným domem, kde k vytvoření komfortu potřebujete topit mnohem více." A Pavel ji ještě doplňuje: „Přesně tak, všechny ty betony a dlažby do sebe naakumulují teplo a ono vůbec neutíká. Ani ten velký otevřený prostor ničemu nevadí, rozdíl teplot mezi vrškem a spodkem je v podstatě minimální a je také hrozně příjemné to teplo od nohou, to se s klasickými radiátory nedá srovnat."

I když tedy všechno nakonec nedopadlo úplně podle představ, alespoň jednou za čas si Pavel svůj sen dopřeje. Hned první zimu po dokončení rodina ve srubu strávila a už se těší, že možná jednou to nebude jen dočasné. Zatím si alespoň ve svém stávajícím domě postavil stejný krb, jako je tady, a v zimě se u něj i se psem rád vyhřívá.

Technické parametry

• Užitná plocha: 291,33 m²
• Zastavěná plocha: 264,05 m²
• Konstrukční systém: masivní srubová konstrukce
• Ošetření stěn: interiér transparentní lazura, exteriér pigmentová lazura
• Střešní krytina: pálená krytina s glazurou
• Vytápění: tepelné čerpadlo, podlahové teplovodní topení, krbová kamna
• Podlahy: velkoformátová dlažba
• Větrání: přirozené eurookny
• Realizace: 2019, TABOR sruby-roubenky, www.tabor-wood.cz
• Pronájem srubu: Srub Mezi duby, www.srubmeziduby.cz

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR ČESKÁ pro časopis sruby&ROUBENKY

Hodnocení uživatelů: 3 / 2
Líbil se Vám článek?11