Malá a kompaktní dřevostavba poskytuje Evě s Josefem mnoho výhod

Čím jste při plánování domu začali?

Nejprve jsme vybírali konstrukční technologii. Sledovali jsme různé odborné weby, váš časopis, pročítali recenze a navštívili i veletrh For Arch. Zalíbily se nám konstrukční panely z CLT. Chtěli jsme mít totiž dřevo v interiéru částečně přiznané, ale zase ne žádný rustik.

Pohledová kvalita vnitřní stěny i biodesek na drobnější plochy interiéru nám přišla ideální. Bylo to takové čisté a jemné. Následně jsme začali pátrat po firmách, které domy z CLT staví. Protože jich moc není, vytipování tří z nich nebylo na dlouho.

Foto: Martin Zeman

"Existuje mnoho výhod bydlení v malém domě. Je ale těžké vše ocenit, dokud se do něj nenastěhujete."

Foto: Martin Zeman

Věděli jste už v té době, co budete od nich chtít, měli jste v hlavě srovnaná přání a potřeby?

V hrubém rámci ano, ale jak se ukázalo později, nevěděli jsme toho ještě dost. Naštěstí se naskytla skvělá možnost vyzkoušet si pobyt v plně vybaveném vzorovém domě jedné z firem. Strávili jsme v něm víkend a uvědomili si několik důležitých věcí, které by nás jinak asi nenapadly, ale při formování parametrů pro nový dům byly zásadní.

Jedna z nich byla – díky našim dětem –, že přes schodiště se mezi patry šíří hluk a jedny dveře v patře nebudou na jeho „odražení" stačit. Naším přáním směrem k budoucímu architektovi tedy byla možnost uzavření schodiště, potažmo patra v případě nějaké rušnější události ve společenské části.

Druhou důležitou zkušeností ze vzorového domu byl trvale svěží vzduch díky nucenému větrání, což ovlivnilo i náš pohled na velikost místností novostavby. Přesvědčili jsme se, že můžeme mít i menší pokoje, a nikdy tam nebude vydýchaný vzduch. To se ve výsledku promítlo i do požadavku na velikost celého domu.

Vyhlídková: Majitelé si přáli vidět z exteriéru co nejvíce. Velké plochy oken v každé místnosti, dokonce i nad schodištěm, jsou proto typickým znakem domu. Foto: Martin Zeman

Původně jste tedy plánovali větší dům, ale po zkušenosti s řízeným větráním jste záměr přehodnotili?

Ne nijak zásadně větší, ale ano.

Hrála vaše zkušenost ze vzorového domu do karet realizační firmě, které dům patří?

Ve vzorovém domě jsme si utřídili především svoje představy o novém domově. K finalistovi nás dovedl trochu jiný důvod. Naším plánem bylo, že zadáme k vypracování dvě studie, respektive dvěma firmám. K tomu ale nedošlo, jelikož jedna z firem se na naši parcelu ani nepřijela podívat, a ze zbývajících jsme si hned porozuměli s architektem Lukášem Pejsarem.

Jeho předchozí realizace jsme měli v paměti z vašeho časopisu i z webu firmy, jeho jednání bylo velice vstřícné a už od počátku prezentoval nápady. Takže rozhodování bylo rychlé. Ohledně velikosti domu jsme se ustálili na obytných devadesáti metrech, což je stále o třicet procent více, než jsme měli v městském bytě.

Když se teď bavíme se sousedy, kteří to prostorově neodhadli, nebo spíše si mysleli, že čím větší, tím lepší, sami říkají, že mají zbytečně místa, které se musí uklízet a vytápět. A náš požadavek na odhlučnění schodiště pan architekt vyřešil posuvnými dveřmi, které za běžného rodinného režimu kryjí úložný prostor pod schody, a opravdu to funguje.

Vychytané: Praktickou vychytávkou jsou posuvné dveře, které se v případě potřeby postaví do cesty zvuku přenášenému mezi patry. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Když teď máte malý, kompaktní dům, jak vnímáte kvalitu vzduchu uvnitř?

Vzduch je zcela bez problémů. Protože jsem astmatik, i po zkušenosti ze vzorového domu jsme si nechali instalovat řízené větrání s rekuperací. Zprvu jsme měli obyčejný filtr, ale ukázal se jako nedostatečný. Vyměnili jsme ho za pylový, a od té doby se mi dýchá výborně.

Jak si větrání rozumí s digestoří v kuchyni?

V kuchyni a toaletách je nasávání systému a v ostatních místnostech jsou výdechy. Takže větrací systém bere přednostně vzduch z místností, odkud jdou pachy, a v ostatních pokojích žádný diskomfort nepociťujeme, protože vzduch nasávaný a vyfukovaný se díky výměníku prakticky nepotká.

Šikovná: Kuchyně je malá a paní domu zcela postačuje. V bytě, ze kterého se stěhovali, byla kuchyně o metr menší, takže touhle si prý polepšili. Široké neotvíravé okno je umístěné níže než úroveň očí, aby z něj bylo dobře vidět na děti v zahradě, která je o téměř dva metry níže než úroveň přízemí. Foto: Martin Zeman

Je výměna filtru nákladná? Jak často ji musíte provést?

Pořídil jsem neznačkový filtr české výroby za rozumnou cenu, ale za poslední rok jsem ho neměnil. Často ho vyndám, vypráším, vysaji a funguje dál. Až jeho špatnou funkci pocítím na dýchání, vyměním ho.

Otevíráte vůbec okna?

Jistě, běžně jako každý. Větrací systém využíváme hlavně na jaře, když začne všechno kvést, a jinak když venkovní podmínky zavelí. Okna máte opravdu hodně velká. Dokonce i když stojím venku, je vidět skrz dům na druhou stranu.

Foto: Martin Zeman

Nepřipadáte si příliš odhaleni?

Zpočátku ve vizualizaci nám také okna přišla „větší, než bychom čekali" a představovali jsme si, že kdyby se zmenšila, vešla by se na stěnu nějaká komoda, police a podobně. Ale protože byl naším požadavkem co nejlepší vizuální kontakt s exteriérem, abychom viděli, jak se během roku příroda za oknem mění, jak prší, padá listí, jak v zahradě dovádějí děti, věřili jsme odhadu pana architekta.

Když bylo postaveno, už nás jejich rozměr nezarážel. Naopak jsme ocenili přehled, který z nich máme. Kromě toho blízcí sousedé jsou jen na jedné straně a na tu žádná naše okna nesměřují. A ono zmíněné místo pro nábytek nám vůbec nechybí.

Vlastně bychom do něj neměli co dát, protože nám k žití stačí jen úložné prostory pod schody a ve skříních, které jsou mimochodem perfektně vymyšlené. Stěna mezi pokoji má vždy část zapuštěnou do druhé místnosti a do ní jsou skříně z obou stran vestavěny. Naplněné pak fungují i jako dobrý zvukový tlumič. V obýváku pak máme pouze knihovnu.

Decentní: Kombinace žluté a modré barvy je jednotná v celém domě a decentně oživuje velkou plochu přiznaného dřeva konstrukčního panelu ošetřeného průhlednou olejovou lazurou. Foto: Martin Zeman

Přes okna se dům asi i pěkně vyhřeje, že?

Když je to žádoucí, tak ano, a poměrně rychle. Ale myslíte-li na přehřívání, tak tomu brání bytelné kovové žaluzie a dobře spočítaný přesah patra nad terasu, který stíní posuvný portál v obýváku. Přesah je na hloubku dimenzován tak, aby vysoké letní slunce nepřekročilo práh portálu. V zimě naopak dosáhnou sluneční paprsky hluboko do místnosti a prostor příjemně zahřejí.

Foto: Martin Zeman

To žluté véčko na terase přesah podepírá?

Ano, je to dřevěný nosník, který vynáší podlahu patra nad terasu a současně zavětruje konstrukci. Je to opět nápad architekta, ale dopracovali jsme se k němu přes moji zálibu ve skalách, respektive mám rád skalní převisy. A chtěl jsem „převis" i doma. Vnímám to, jakože jste venku, a přitom krytá.

Můžete tam sedět za deště, nechat boty přede dveřmi a tak podobně. Prostě jsem chtěl převis. Když architekt spočítal statiku, ukázalo se, že ho bude třeba podepřít. A protože jsme nechtěli verandovou sloupovou klasiku, architekt přišel s nápadem „véčka", a nám to přišlo super.

Kromě konstrukční funkce jde i o designový prvek. I to je mimochodem důvod, proč využít služeb architekta. Současně se tím vyřešila možnost absence vysokého napraží nad portálem a rám mohl zůstat pohledově subtilní a pěkně zalícovaný se stropem převisu.

Sofistikovaná: K odstínu žluté barvy byla inspirací slavná Millerova vila ve Střešovicích, kde rodina dříve bydlela. Od firmy si půjčili vzorník RAL barev, porovnali ho s barvou na vile a vybrali tu, které dnes říkají Millerova žluť. Foto: Martin Zeman

Účelný: Hlavní vstup do domu je umístěn do jednoho z konců předsazeného skladu, jehož účelem je, kromě uskladnění sportovního náčiní a potřeb pro zahradu zabránit pohledu na terasu z blízké bytovky. Foto: Martin Zeman

Komentář majitelů

Z kraje roku nám po letech napsal původní majitel pozemku a velice nás potěšil slovy: „Včera jsem měl po dlouhé době cestu přes město, tak jsem se stavil a prošel kolem vás. Musím říci, že dům, který jste na místě postavili, je opravdu krásný. Původní domek s pozemkem jsem prodával skutečně s těžkým srdcem a do včerejška jsem se bál, že jednoho dne bude chata, v níž jsem strávil nemalou část svého dětství, pryč. Nyní se to stalo. Avšak podoba domu nového mě velice potěšila. Skvěle se hodí do zdejšího přírodního prostředí, i dědeček s babičkou, kteří zde několik desetiletí spokojeně žili, musejí mít radost. Děkuji, že jste na parcele nevybudovali nějakou betonovou hrůzu."

Josef a Eva
majitelé dřevostavby

Benefity této dřevostavby

• Lesní prostředí ve městě.
• Nižší náklady na výstavbu.
• Promyšlený design.
• Všechen prostor má smysl.
• Útulný a intimní.
• Přehledný a pohodlný.
• Světlý a teplý.
• Menší účty, méně povinností.
• Malá ekologická zátěž.
• Menší dluh, méně rizika.

Komentář architekta

Po první schůzce s klienty na krásné parcele mi bylo jasné, že to bude radost a zábava vymýšlet pro ně nový domov. Josef s Evou měli zadání promyšlené a věděli přesně, co od domu očekávají. Chtěli malý kompaktní dům, který bude maximálně propojen se zahradou.

Největším benefitem parcely je vzrostlá zeleň, která dodává prostoru patřičnou intimitu a v letních měsících příjemné zastínění. Mým záměrem bylo vymyslet dům, který by nenásilně zapadl do okolní přírody a ideálně s ní úplně splynul. Zvolil jsem velké proskle né plochy, které kromě propojení do „dalšího obytného prostoru" také opticky zvětšují vnitřní prostory.

Spolu s majiteli se podařilo vytvořit dům, kde není nic navíc. Veškerý prostor je plně využitý, a přitom nepůsobí klaustrofobickým dojmem. Navrhování jsem si opravdu užíval, přál bych si více takových řešení. Josefovi a Evě bych chtěl poděkovat za to, že se rozhodli pro mě a dali mi příležitost se na tomto nádherném pozemku realizovat.

Ing. arch. Lukáš Pejsar
3AE, s.r.o.