K přírodě se roubenka hodí lépe než zděná stavba

Michal Babor | Středa, 02. červen 2021 |

Zvyknout si na rodinný dům se zahradou je pro toho, kdo prožil dětství a mládí v paneláku, nepoměrně jednodušší než v opačném případě. Své o tom mohou vyprávět Hanka s Radkem, kteří svou společnou cestu životem začínali v městském bytě. Vydrželi to několik let, ale věděli, že na celý život to nebude. Když konečně dozrál čas pro úvahy o novém bydlení, ukázalo se, že jejich společný sen má pro každého z nich trochu jinou podobu: zatímco Hanka snila o dřevěné chaloupce, Radek věřil cihle.

Zděný nebo dřevěný?

S rodiči jsem často trávila prázdniny na Valašsku, v okolí Velkých Karlovic, v kraji, kde na tradiční roubenky narazíte na každém kroku. Tenkrát jsem je vnímala jako chaloupky z pohádky, a jako dospělá jsem si o takové „perníkové chaloupce" začala sama snít.

Manžel měl ale představu jinou a mně trvalo docela dlouho, než jsem ho přesvědčila, že k našemu ekologickému smýšlení a postoji k přírodě se bude dřevěný dům hodit lépe než zděná stavba. Přestože zpočátku váhal, návštěva u několika firem zabývajících se stavbou roubenek nakonec i jeho utvrdila v tom, že jsme na správné cestě.

Foto: Martin Zeman

"Krásný velký pozemek na samém okraji vesnice si o stavbu roubenky přímo říkal, i když přesvědčit Radka Hance chvíli trvalo."

Foto: Martin Zeman

Ne vždy šťastný výběr na dodavatele

Ze čtyř stavebních firem, mezi kterými jsme se rozhodovali, jsme si nakonec vybrali špatně. Projekt, který zvolená firma vypracovala podle našeho jednoduchého náčrtu půdorysů, nebyl dotažen do zdárného konce a komunikace s firmou také vázla, tak jsme se s nimi raději rozloučili.

Druhá volba už byla úspěšnější – projekt se přepracoval a upravil, domluvili jsme se na termínech i na rozsahu dodávky, a přestože trvalo ještě dva a půl roku, než jsme mohli v chalupě strávit první noc, už jsme se začali těšit.

Od rožnovské firmy jsme si nechali postavit pouze hrubou stavbu. Jako dnes vidím, jak na pozemek přijíždějí dvě obrovitánská auta plná smrkových klád, z nichž tesaři postupně tesali trámy a skládali z nich náš domek. Na jaře 2015 byl dům pod střechou a roční technologickou přestávku, během níž si roubenka sedla o 11 centimetrů, jsme využili pro vybudování inženýrských sítí.

Plánovali jsme, že Vánoce příštího roku už strávíme tady, ale museli jsme bohužel reklamovat lité podlahy a harmonogram dokončovacích prací se kvůli tomu posunul. Takže Vánoce jsme nestihli, ale první jarní probuzení v novém, dřevem vonícím domově mělo taky své kouzlo...

obr.: Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, nejde o jednoplášťovou masivní roubenku, ale o sendvičovou konstrukci s vloženou izolací. Foto: Martin Zeman

obr.: Zábradlí u vchodu do domu a na terase opticky (a možná i z hlediska bezpečnosti) zatím chybí. Vítězí praktická stránka věci, protože okraje terasy i schodů často slouží k sezení. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Technologiím se tu nedaří

Díky tomu, že konstrukce vnějších stěn je sendvičová s vloženou izolací, stačí dům na jaře a na podzim vyhřát krbová kamna v obývacím pokoji. V zimě v nich topíme spíše výjimečně, jen tak pro navození atmosféry, protože kvůli dětem využíváme hlavně podlahové topení.

Ve vsi je zaveden plyn, takže jsme pro vytápění zvolili plynový kotel. A to je vlastně zároveň to nejsložitější technické vybavení, které v roubence máme, protože inteligentní systémy, které by byly chytřejší než já, jsem do domu nechtěla. Nemáme dokonce ani myčku či sušičku – zatím mám ruce a nohy a chuť něco dělat, takže se bez nich úplně obejdeme.

obr.: Hanka pochází z „okálu" a jednu z jeho výhod, možnost si kdykoli kamkoli pověsit obrázek bez nutnosti vrtání a vtloukání hmoždinek, si chtěla přenést i do nového domova. Proto jsou i „nedřevěné" vnitřní stěny konstruovány pomocí sádrovláknitých desek Rigidur, které mají výbornou únosnost a pro zavěšení těžších věcí není potřeba výztuha. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Bílá varná deska je sice náročná na údržbu, přesto by si ji Hanka koupila znovu, protože černá by ji v bílé kuchyni neustále bila do očí. Protože nemá techniku příliš v lásce, dala přednost modelu s klasickými knoflíky před dotykovým ovládáním. Foto: Martin Zeman

obr.: Vinylová podlaha z lepených dílců zvládá i neopatrné zacházení dětí s hračkami a odrážedly. Dřevěný obklad je z interiéru opatřen lakem s UV ochranou, aby příliš neztmavl, přesto jsou na nich místy vidět tmavší části, patrně kvůli nadměrnému ředění. Neznalé oko ale žádnou vadu na kráse nepozná... Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Ani klimatizace nepřicházela kvůli Hančině averzi k technice v úvahu, proto musela být střecha kvalitně zateplena. Přestože v přízemí je v letních měsících vždy chladněji, ani v podkroví se teplota nevyšplhá nad 26°C. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 98,6 m²
• Užitná plocha: 121,3 m²
• Konstrukční systém: roubená sendvičová konstrukce (nosný masivní trám, tepelná izolace, parobrzda, instalační mezera, interiérový obklad), vnitřní stěny a podkroví sloupková konstrukce ze sádrovláknité desky
• Venkovní nátěr: impregnační olej Delta Hydrostop plus 9.04., odstín borovice
• Vnitřní nátěr: vodou ředitelný lak s UV ochranou Panel Ace Titan
• Vytápění: plynový kotel, podlahové teplovodní vytápění, v patře radiátory; doplňkově krbová kamna

Autor článku Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 2
Líbil se Vám článek?02