Lucie Němcová | Středa, 21. duben 2021 |
Život tomuto minimalistickému objektu vtiskla sama majitelka Jana, architektka, jejíž přístup k bydlení je ovlivněn profesionální perspektivou a tím také bohatší mozaikou zkušeností. Stavba malého objektu na pozemku, kde v budoucnu vznikne velký dům pro její rozrůstající se rodinu, byla promyšlenou strategií, jak opustit byt ve městě co nejdříve a současně vybudovat budoucí zázemí pro tvořivou práci a jednání s klienty v těsné blízkosti domova.
Prvotním impulzem ke stavbě tohoto kompaktního objektu, byla chuť bydlet na našem pozemku uprostřed krásné přírody mnohem dříve a nečekat na stavbu velkého domu. V první fázi své existence měl plnit funkci rodinného bydlení, a jakmile vznikne dům velký, změní se v ateliér. Částečně tuto roli plní už nyní, protože pracujeme převážně z domu.
Rodinná jednotka tři plus dva
V současnosti tedy tato dřevostavba o zastavěné ploše 42 metrů čtverečních slouží jako bydlení pro naši malou rodinu – dva dospělí, batole, velký pes a kočka. Domek by se mohl zdát pro tento účel malý, ale kupodivu nás pojme s přehledem.
Přes svou malou velikost, nebo spíš právě proto, nás stavba vyškolila. Bylo o to důležitější řešit její detaily a dbát na preciznost provedení. Každá chyba v takovém prostoru vynikne mnohem více. Schvalovací proces i realizace byly ale díky malému rozsahu velmi svižné.
Skromný vnitřní prostor vyvažuje štědré prosklení, které propojuje s okolní krajinou. Během jakékoli činnosti můžeme pozorovat okolí – hrad, sousedovy ovce či panorama blízké vesnice. Jakmile počasí dovoluje a teplota stoupne na přijatelnou hodnotu, začínáme žít venku a prostor domu nás vůbec nelimituje.
Než se narodil syn, spávali jsme dokonce pod širým nebem. Postele jsou totiž vybaveny kolečky, aby jejich umístění bylo flexibilní a mohli jsme je přemístit třeba i na terasu.
Foto: Jiří Ernest
Cenné zkušenosti s dřevostavbou
Konstrukce stavby je rámová, difuzně uzavřená, i když tuto již klientům nedoporučujeme. Je velmi náročná na pracnost a návaznosti. Přestože jsme si dávali pozor na provedení, chybám řemeslníků jsme se nevyhnuli. Došlo k poškození parozábrany a v danou chvíli už bylo napravení komplikované.
Protože jsme počítali s výměnou vzduchu a rekuperací, zhodnotili jsme, že riziko vzniku vlhkosti, která by v konstrukci způsobila škody, je nízké, a tak jsme věc už dál neřešili. Klientům však doporučujeme konstrukci difuzně otevřenou.
S rekuperací jsme chvilku váhali. Říkali jsme si, zda má v tak malé stavbě opodstatnění. Ale nakonec jsme moc rádi. Je fakt, že když v zimě přijde návštěva a je nás tu třeba pět, zapne se větrání na intenzivnější režim a dá se velmi příjemně dýchat. Je to neocenitelné.
Dům vytápíme pomocí infrapanelů, které se velmi osvědčily svojí flexibilitou. Když potřebujeme rychle zvýšit teplotu, reagují okamžitě a plně nám pro vyhřátí stavby stačí.
Nenápadný kvádr: Schovaný pod korunami vzrostlých stromů svými přímými liniemi kontrastuje s organickými tvary přírody a spoluutváří uklidňující kompozici. Foto: Jiří Ernest
Foto: Jiří Ernest
Netlačit na pilu
Poučením ze stavby je netlačit řemeslníky do odbornosti, ve které nejsou sami profíci. Často neumějí říct ne, přislíbí nějakou práci, ale protože nemají dostatečnou zkušenost s atypickým řešením, výsledek není ideální. Raději doporučujeme delší dobu hledat odborníka, než šetřit čas a energii na špatném místě. Vznikají pak zbytečné chyby a zádrhele a původní snaha věci urychlit a ušetřit stejně vychází vniveč.
Letní stínění je zde řešeno tím nejlepším způsobem – vzrostlými listnatými stromy. Máme to štěstí, že jsme v obklopení hned několika takových krasavců a v létě je zde díky tomu opravdu příjemný chládek. V zimě naproti tomu nic nebrání slunci, aby proniklo přímo do dispozice. Pokud potřebujeme večer zajistit soukromí, slouží nám k tomu závěsy.
Venkovní obývák: Lék na hrozící pocit stísněnosti je dobře vyřešené okolí stavby a důkladné provázání s jejím okolím – průhledy i možností vyjít ven a užívat plochy v těsné blízkosti domu. Foto: Jiří Ernest
Stojí za povšimnutí
V interiéru jsme volili světlé dřevo, aby působil vzdušně. Na podlaze je topol – měkká dřevina, která je na dotek teplejší než jiné tvrdší dřevo. Většina vestavného nábytku je z březové překližky. Její pevnost je srovnatelná nebo i vyšší než masiv a interiér ozvláštňuje jedinečnou strukturou kolmého řezu, který je viditelný na mnoha místech.
Náš primární záměr – být více v kontaktu s přírodou a zapouštět kořeny v místě, kde bude naše doma po mnoho budoucích let – plní tento projekt na jedničku. Přinesl navíc cennou zkušenost s návrhem i užíváním malého prostoru a s dřevostavbou jako takovou. Můžeme z nich čerpat nejen při návrhu většího rodinného domu, ale také v praxi s klienty.
Kompaktní kuchyně: V provedení bílé, až do stropu a opět – bez rušivých úchytek. Minimalizace drobných detailů, jako jsou právě úchytky, pomáhá předcházet vizuálnímu balastu, který by běžným životem v tak malém prostoru mohl vznikat. Foto: Jiří Ernest
Hranice: S příchodem jara se otevírá pro život nový prostor. Hranice mezi vnitřním a vnějším se stírá a obyvatelé domu tráví spoustu času na terase. Foto: Jiří Ernest
Všechno vnitřní zařízení je vyráběné na míru.
Velkoformátová okna: Raději než mnoho malých oken zvolila autorka stavby větší formáty, které působí jako takové obrazy. Skrze široký formát vnímáme ladnou křivku okolní krajiny a necítíme se od ní téměř vůbec odděleni. Foto: Jiří Ernest
Koupelna: Bílá v kombinaci s decentní mozaikou je zvolena také v koupelně – také proto, aby pomáhala místnost pocitově zvětšit. Autorka a majitelka v jednom si zde vyzkoušela některé vodě odolné materiály v praxi, aby věděla, zda je může doporučit dál svým klientům. Foto: Jiří Ernest
Rady stavebníkům
- Ideální je konzultovat s odborníkem již výběr parcely.
- Na pozemku si dopřejte dostatek času a opravdu vnímejte jeho vlastnosti do detailu. Kde se cítíte dobře a proč? Kde vás něco zaujalo? Odkud na pozemku třeba fouká, kde jsou zajímavé výhledy?
- Promyslete si, co je vám v souvislosti s domem sympatické, co se vám líbí a co byste tam doopravdy chtěli mít.
- Promýšlejte nejen objekt jako takový a jeho místnosti, ale také venkovní prostor. Bydlení není pouze stavba a její interiér. Okolí je tím, co dělá zážitek z bydlení jedinečným a posouvá jej na vyšší úroveň.
- V případě malého bydlení hledejte dobrý poměr mezi užitným a úložným prostorem.
Tento dům soutěží v anketě Dřevostavba roku 2021
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato malá avšak praktická dřevostavba se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku pod názvem "Malý chameleon pro život i práci". Hlasujte a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
Komentář redaktorky
Mít možnost navštívit tak malý dům sloužící jako rodinné bydlení není příležitostí, která by se nabízela často, proto jsem se těšila, až si prostor prohlédnu ve skutečnosti. A nebylo to jen příjemné překvapení, ale také osvěžující zpestření a důkaz, že možné je ledacos. Život je v takovém objektu opravdu „koncentrovaný". Čekat, že udržíme čistý minimalismus v jedné místnosti, kde se tvoří i bydlí současně spolu se zvířaty a malým dítětem, je naivní. Nicméně i tak musím konstatovat, že si stavba zachovává šmrnc, vzdušnost, jedinečnou estetiku a evidentně, i přes tuto zatěžkávací zkoušku, prochází na jedničku. Svou flexibilitou ustává požadavky rodiny velmi slušně, i když věřím, že přechod do většího bude v některých ohledech téměř extatický.
Ing. arch. Lucie Němcová
redaktorka
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 2/2021
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 95 Kč
koupit časopis
Technické parametry
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 42,5 m2
- Užitná plocha: 33,5 m2
- Konstrukční systém: rámová dřevostavba
- Teplo a větrání: vytápění infrapanely v hlavním prostoru, elektrické podlahové topení v koupelně, větrání – rekuperace
- Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,19 W/(m2K)
- Projekt: Ing. arch. Jana Dedecius Martochová, 2017
- Realizace: 2018, stavba svépomocí a subdodavatelsky
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…