Ve staré a zarostlé zahradě s kusem lesa, si svépomocí postavili dům připomínající moderní šopu

Redakce | Pátek, 09. říjen 2020 |

Do stavby dřevěného domu se pustili vlastníma rukama. Pojďte s námi na návštěvu dřevostavby, která je důkazem toho, že i svépomocí to jde. Dům je výjimečný nejen svým vzhledem, ale i místem, kde vyrostl.

Když jsme se potkali, bydleli jsme nouzově v malém bytečku v kancelářské části naší firmy. V časopise jedné stavební spořitelny nás zaujaly obrázky domu, který se umístil v jakési architektonické soutěži. Okouzlil nás svou neobvyklostí a variabilitou vnějšího vzhledu. Na internetu jsme našli autora tohoto návrhu, architekta Tomáše Palkovského.

Po několikaměsíčních rozhovorech jsme měli v rukou projekt i stavební povolení. Provedení tohoto domu je převážně ze dřeva, byli jsme přesvědčeni, že nás stavba bude bavit a že si něco třeba i uděláme sami.

Vlastní pozemek jsme neměli, takže jsme jezdili po okolí v doprovodu realitních makléřů. Nic nás neoslovilo. Když už si s námi nevěděli rady, zavedli nás na pozemek, který dlouho nikdo nechtěl. Zarostlá, stará zahrada s kusem lesa, rozdělená potokem. Cítili jsme, že to je přesně ono.

Jako stavebnice Merkur

Bydlíme ve třetím pásmu CHKO Beskydy a očekávali jsme proto nějaké připomínky dotčených úřadů. Správa CHKO problém se stavbou neměla, stavební úřad si pouze vyžádal vyšší úhel střechy, jinak problém žádný nebyl a stavební povolení jsme bez problémů dostali.

Protože stavebnictví nepatří zrovna k oborům, kterým bychom rozuměli, vyzkoušeli jsme si práci se dřevem nejprve na kůlně, která dodnes slouží bez problémů. Její výstavba nám přišla jako hra se stavebnicí Merkur. Kůlna se nám zdařila, a tak jsme si troufli i na stavbu domu. Na podzim roku 2004 nám stavební firma připravila betonovou základovou desku, v dubnu jsme přivezli stavební dřevo a začali stavět dům.

Podle detailních výkresů jsme vyrobili všechny součásti dřevěné kostry a následující měsíc jsme začali s montáží. Rychlost výstavby nás samotné překvapovala – i když jsme pracovali prakticky pouze o víkendech a po práci, dům nám doslova rostl před očima a v říjnu 2005 jsme už bydleli.

obr.: Čtyři horizotnální fixní okna přinášejí dostatek světla do podkrovní obytné chodby. Vstupní dveře chrání zavěšená polykarbonátová stříška. Venkovní osvětlení jsou originály staré mnoho let. Foto: Martin Zeman

obr.: Pokusná stavbe dnes slouží jako kryté stání a skladovací prostory. Foto: Martin Zeman

Zinek, dub, červená barva a kamení

Veškeré kovové prvky vystavené rozmarům počasí jsou opatřeny žárovým zinkováním. Měkké dřevo na fasádě má červený nátěr, který kontrastuje s dubovou fasádou z nepravidelně širokých a nehoblovaných prken. Ta jsou dovezena z velmi kvalitních porostů havlíčkobrodska. I když to na první pohled nevypadá, bylo vytváření fasády velmi náročné – každé prkno bylo řezáno zvlášť, aby „sedlo" na vedlejší. Většina dřevěných prvků je z dubového dřeva, které je téměř nezničitelné.

Jeho jediným nepřítelem je tesařík dubový, krásný velký černožlutý brouk, jehož larvy žijí ve dřevě až tři roky a dokážou ho důkladně zničit. My jsme si ale konstrukční ani fasádní dřevo ničím neošetřovali, máme rádi přírodní materiály. Dokážete si tedy představit, jak nám bylo, když jsme se jednoho rána probudili a slyšeli zvuky připomínající chroupání dřeva.

Nejčernější scénář se ale naštěstí nenaplnil – zvuk nevyluzoval tesařík, ale náš soused, který právě řezal ruční pilou dřevo na topení. Ještě jeden důvod pro ponechání dřeva bez nátěru jsme měli: líbí se nám, že si fasáda žije svým vlastním přirozeným životem, její barva se každý rok mění. Nový dům měl barvu čerstvě pořezaného dřeva, dnes je šedohnědý a za pár roků bude černostříbrný.

obr.: Barevnost dřevěné fasády se neustále proměňuje, původní světle medová barva tmavne a místy černá. Foto: Martin Zeman

obr.: Na terasu vedlo původně okno běžných rozměrů, nová "výloha" je ale velmi praktická, neboť slunce dokáže významně přispívat k teplotní bilanci domu a majitelé se i za sklem cítí jako na zahradě. Foto: Martin Zeman

Dům s výhledem do lesa

Oproti původnímu projektu jsme udělali jednu malou změnu v dispozici přízemí – zrušili jsme plánovanou příčku s dveřmi, která by oddělovala zádveří a chodbu. Řešení nám přišlo jako bariéra v prostoru a i dnes, po několika letech bydlení, jsme tento názor nezměnili. Dům není užitnou plochou nikterak okázalý, ale i tak je pro nás velmi po hodlný a každý z nás si najde v domě dostatek místa. Nedávno jsme si v pokoji v přízemí vybudovali lázně s finskou saunou – je to příjemná relaxace.

Kuchyně není samostatnou místností, od obývacího pokoje je oddělena pouze barovým pultem. Jídelna je tedy logicky součástí tohoto prostoru a je situována k dnes už prosklené stěně o rozměrech 250x260 centimetrů. Původně zde bylo jen klasické okno – ne že by jím místnost nebyla dostatečně osvětlená, ale napadlo nás, proč nemít lepší výhled do lesa a více světla a solárních zisků.

Práce na vytvoření otvoru a bezrámové instalaci veliké tabule nebyla moc náročná, stačila motorová pila a týden práce. Dnes už se kocháme výhledem do lesa, užíváme si spousty světla a tepla od sluníčka. Jeho paprsky dokážou obývací místnost velmi příjemně ohřívat. Po tomto zásahu se musel odstranit teplovodní radiátor a dnes už se nám zde o teplo starají pouze sluníčko a krbová kamna.

obr.: Kuchyně rozměry sice neoplývá, majitelce tady však nic nechybí. Foto: Martin Zeman

obr.: V obývacím prostoru není teplovodní radiátor nutný, o teplo se zde starají kamna a slunce. Terasa je přístupná i z interiéru. Foto: Martin Zeman

obr.: Stěny schodiště vedoucího do obytné chodby zdobí originální práce paní domu. Foto: Martin Zeman

obr.: Ložnice manželů je velmi vzdušná, a to nejen díky otevřenému krovu, ale i vybavení na nožkách. Foto: Martin Zeman

obr.: Domácí lázně se saunou se starají o relax a pohodu majitelů. Foto: Martin Zeman

Zájem pouze od „měšťáků"

Nevšední fasáda a celkový vzhled domu vzbuzuje zájem náhodných kolemjedoucích. Místní lidé jsou většinou konzervativní a nemají moc rádi nevšednosti – spíše běžný proud. Jako ukázkový příklad by se dala označit příhoda z doby, kdy už měl dům fasádu a výrazně červená okna. Měli jsme pozvaného instalatéra na nějaké dokončovací práce, jel k nám poprvé, a tak dostal číslo domu. Instalatér ale volal, že dům nemůže najít, protože na určeném místě stojí jen nějaká šopa... Jeden známý dokonce pronesl, že až fasádu obijeme polystyrenem, tak to bude hezký barák. Nám ale připadá hezký právě takhle a jsme tady moc spokojeni.

Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Zastavená plocha: 80 m³
• Užitná plocha: 130 m³
• Spodní stavba: betonová deska
• Stavební systém: sloupková konstrukce
• Tepelná izolace: minerální vata
• Fasáda: dubová prkna neošetřená tlouštka 35mm
• Střecha: sedlová, sklon 35 stupnu
• Strešní krytina: pálená taška bobrovka
• Okna a dveře: dřevěná s červeným pigmentem
• Zasklení: dvojsklo
• Podlahy: lakovaný smrk, broušené lakované OSB desky
• Topení: teplovodní podlahové v koupelnách, v ostatních místnostech radiátory
• Vytápění: plynový kotel, litinový krb
• Skladba stěny směrem zevnitř: sádrovláknité desky Fermacel 12,5 mm, vodorovné latě, vzduchová mezera 40 mm, izolacní parozábrana, izolace 160 mm, vzduchová mezera 40 mm, pojistná strešní hydroizolaci, vodorovné latě 40 mm, sítka proti hmyzu, opláštění dubovými nepravidelně řezanými prkny (mezi nimi vždy mezera 10 mm) bez povrchové úpravy a ošetření.

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03